Makulární degenerace může být tichým zabijákem vašeho zraku. Jak se s ním vypořádat? Přečtěte si o příznacích, léčbě a prevenci této závažné nemoci.
„Degenerace, která postihuje oční sítnici, začíná na jednom oku a může se rozšířit do obou. Ztráta vidění je plíživá a v počátečním stavu si toho nemusíte vůbec všimnout,“ uvádí v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„Po padesátém roce života je tato degenerace velmi rozšířená, a proto je dobré pravidelně navštěvovat lékaře a zaměřit se na preventivní opatření, která vedou ke zlepšení zraku. Více než 56 % lidí starších 65 let mají Makulární degeneraci, výskyt se bude bohužel neustále zvyšovat,“ vysvětluje dále medicínský portál.
„Poškození postihuje žlutou skvrnu, která se nazývá Makula, od toho je odvozen název onemocnění. Toto onemocnění vzniká díky degenerativním změnám spojeným se stárnutím oka. Zásobení oka je ve vyšším věku stále více problematické, a tak se nedostávají živiny do sítnice ani do žluté skvrny a tím vzniká Makulární degenerace. Lékaři toto onemocnění často kvalifikují jako civilizační chorobu, za kterou mohou rizikové faktory, jako je věk, pohlaví, obezita, světlá duhovka, genetické faktory, kouření a špatná životospráva,“ dodává portál symptomy.cz.
Makulární degenerace (MD) je závažné onemocnění oka, které postihuje, jak již bylo zmíněno centrální část sítě, známou jako makula. Tento klíčový útvar je odpovědný za ostrost zraku a rozpoznávání detailů. MD může být tichým zabijákem, postupně ničícím váš zrak, ale s včasnou diagnózou a správnou léčbou můžete ochránit své zrakové schopnosti.
První varovné signály MD mohou zahrnovat zkreslené vidění, rozmazané zorné pole a potíže se čtením. Pokud si všimnete událostí ve vašem centrálním vidění, je nezbytné co nejdříve vyhledat oftalmologickou péči. Oftalmolog vám může doporučit sérii testů, včetně oftalmoskopie a testů na zrakové pole, pro potvrzení diagnózy MD.
Příčiny MD nejsou úplně jasné, ale genetika, stárnutí, kouření a vysoký krevní tlak byly spojovány s vyššími riziky onemocnění. Prevence klíčovou roli v boji proti hraje MD. To znamená, že je důležitý zdravý životní styl, včetně vyvážené stravy, cvičení a pravidelných kontrol.
Včasná diagnóza a léčba jsou klíčové pro minimalizaci škodlivých účinků MD. Existují různé terapeutické přístupy, včetně léků, jako jsou anti-VEGF injekce, které pomáhají snižovat růst nových cév v síti a zlepšovat zrakové funkce.
Diagnostika MD. „Pouze oční lékař (oftalmolog) může stanovit, zda se skutečně jedná o makulární degeneraci či nikoli. Za tím účelem odebere lékař nejprve anamnézu a pak může provádět různá vyšetření, která jsou stručně popsána v následujících odstavcích,“ uvádí k diagnostice daného onemocnění Národní zdravotnický informační portál (NZIP).
„Vyšetření očního pozadí se provádí pomocí oftalmoskopie, často za použití očních kapek, které rozšiřují zornice. Přední část oka a sklivec se vyšetřují štěrbinovou lampou a zvláštní lupou (biomikroskopie). Jestliže se vyskytnou odpovídající příznaky, pořídí lékař snímek očního pozadí pomocí speciálního přístroje fotografii očního pozadí (fotografii fundu). Opakovaným „vyfotografováním“ v časových odstupech lze pozorovat, jak onemocnění postupuje. Existuje-li podezření na vývoj vlhké formy onemocnění, provádí se další vyšetření, označované jako fluorescenční angiografie. Při něm je pacientovi do pažní žíly vstříknuto fluorescenční barvivo, a pomocí barviva a jeho rozmístění pak lékař může pozorovat případné patologické změny. (Upozornění pro alergiky: Před vyšetřením informujte lékaře, protože může dojít k alergickým reakcím na kontrastní látku!) Kromě toho může lékař nechat provést optickou koherentní tomografii. Ta se používá i ke kontrole v průběhu léčby. Optická koherentní tomografie je vyšetřovací metoda, s jejíž pomocí je sítnice zobrazena ve vysokém rozlišení, je znázorněna ve vrstvách a lze měřit její tloušťku. Měření přitom probíhá bez jakéhokoli kontaktu s okem,“ píše dále nzip.cz.
Pro jednotlivce postižené MD je důležité pravidelně navštěvovat oftalmologa a dodržovat doporučený léčebný režim. Prevence, včasná diagnóza a léčba mohou hrát klíčovou roli při zachování zrakových schopností a kvality života.
Léčba MD. AMD se léčí různými způsoby, mj. v závislosti na tom, zda se jedná o suchou nebo vlhkou formu.
Léčba suché formy
Suchou formu AMD lze léčit několika způsoby. Žádný způsob léčby však nemůže poškození odstranit ani zcela zastavit jeho postup.
- Velmi důležité je podrobně informovat pacienta o onemocnění a jeho důsledcích. U suché formy zpravidla nedochází k úplnému oslepnutí, avšak k výraznému omezení ostrého, centrálního vidění. Z toho vyplývají potíže v každodenním životě a potřeba asistence (např. při nákupech) a úprava bytových prostor (např. dostatečná intenzita světla kvalitním osvětlením). AMD často představuje enormní psychickou zátěž.
- Kromě toho se progrese suché formy zkusmo zpomaluje podáváním vysokých dávek antioxidantů (vitamin C, E, beta-karoten) a zinku. U kuřáků, resp. bývalých kuřáků, se nasazují lutein a zeaxantin, což jsou sekundární metabolity rostlin. Pacient by se měl pokusit přestat zcela kouřit, případně kouření výrazně omezit!
U suché i vlhké formy je nezbytné chodit na pravidelná kontrolní vyšetření. Navíc se doporučuje sebepozorování, kdy pomocí testu Amslerovou mřížkou mohou postižení sami pozorovat změny.
Podpora v každodenním životě. Úlevu v každodenním životě přinášejí speciální zrakové pomůcky (zvětšovací pomůcky jako lupy, okulárové lupy, čtečky obrazovky atd.). Časopisy, internetové stránky a knihy lze nastavit na větší velikost písma.
Rehabilitace, péče a poradenství. Především v pokročilé fázi onemocnění nezbývá pacientům nic jiného, než přejít např. na audioknihy. Lékař může doporučit i rehabilitaci.
Léčba vlhké formy
„Pokud se vlhká forma AMD neléčí, většinou rychle postupuje. Při léčbě se oko „omámí“ očními kapkami nebo gelem, poté se vstřikují léky do očního sklivce. Tyto nitrooční injekce obsahují tzv. anti-VEGF preparáty, jejichž účelem je zabránit zarůstání cév. Tuto proceduru je zpravidla potřeba opakovat: v prvním roce léčby je většinou zapotřebí sedm injekcí. Pro úspěch léčby je důležité, pokud možno co nejčasnější rozeznání nově zarůstajících cév a následně rychlé zahájení léčby, aby se zabránilo dalšímu poškození světločivných buněk. Kromě toho je nezbytné pravidelně a do konce života chodit na kontrolní vyšetření. Vzácněji se uplatňují další léčebné přístupy, například laserové ošetření, resp. fotodynamická terapie. U nečekaných větších krvácení může být nezbytný i chirurgický zákrok,“ píše k léčbě nzip.cz. „Při podezření na vlhkou formu AMD lékař většinou okamžitě pacienta odesílá k další specializované léčbě, například na oční oddělení v nemocnici,“ dodává, v citaci portál nzip.cz.
Další opatření a informace
Dodatečně mohou být u obou forem AMD zaváděna i další opatření, např. léčba souběžných onemocnění, jako je diabetes mellitus či vysoký krevní tlak.
O možnostech léčby, jejích výhodách a rizicích a o tom, jak je třeba se při nemoci chovat, informuje pacienta jeho oční lékař.
Historie Makulární degenerace sahá až do 19. století, kdy byla poprvé pozorována a popsána. První zmínky o této nemoci pocházejí z klinických pozorování lékařů v té době. Jeden z prvních, kdo se zajímal o toto onemocnění, byl oftalmolog Jonathan Hutchinson, který ve svých pracích britských publikovaných v roce 1875 psal případy pacientů trpících úbytkem centrálního vidění, což je jeden z hlavních symptomů makulární degenerace.
Nicméně první podrobnější studie a popisy tohoto onemocnění se objevily až v průběhu 20. století. Postupně byly identifikovány různé formy a typy makulární degenerace, což přispělo k lepšímu porozumění tohoto onemocnění a jeho patofyziologii.
Během 20. století bylo provedeno mnoho výzkumů zaměřených na identifikaci příčin a mechanismů vývoje makulární degenerace. Byly objeveny genetické faktory, které patří k rozvoji tohoto onemocnění, což vede k vývoji genetických testů a možností genetického poradenství pro jedince s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění.
V průběhu 20. století se také začaly vyvíjet léčebné metody pro makulární degeneraci. Byly testovány různé léky a terapeutické postupy, včetně fotokoagulace laserem a injekcí anti-VEGF léčiv, které jsou standardem péče pro určité formy makulární degenerace.
S postupem času se zvyšovala informovanost o tomto onemocnění mezi veřejností i zdravotnickými pracovníky, což vedlo k lepší diagnostice a léčbě pacientů trpících dané onemocnění. V současné době je makulární degenerace intenzivního výzkumu a snah o nalezení nových terapeutických přístupů a léků, které by mohly pomoci pacientům s touto nemocí lépe řídit své onemocnění a minimalizovat jeho dopady na jejich zrakové schopnosti a kvalitu života.
Boj s Makulární degenerací není snadný, ale s včasnou diagnózou, odpovídající léčbou a prevencí můžete chránit svůj zrak a udržet si kvalitu života. Buďte obezřetní a nezanedbávejte své oční zdraví.
