Angina pectoris je vážné onemocnění, které vyžaduje okamžitou pozornost. Jak rozpoznat příznaky a kde hledat pomoc?
Angina pectoris je závažné onemocnění srdce, které se projevuje náhlou bolestí na hrudi v důsledku sníženého přísunu krve do srdečního svalu. „Příčinou může být zúžení koronárních tepen, které vede k nedostatku kyslíku v srdečním svalu,“ uvádí k tématu zdravotnický portál priznaky-projevy.cz.
Tento stav může být vyvolán fyzickou námahou, stresem nebo extrémními teplotami. Závažnost a průběh onemocnění se liší podle jednotlivých typů, přičemž některé mohou vyžadovat urgentní lékařskou pomoc.
Příznaky a příčiny anginy pectoris
Angina pectoris se projevuje silnou bolestí na hrudi, která může být doprovázena pocitem tlaku, pálení či sevření. Tyto příznaky se často šíří do paží, krku, čelisti nebo zad a trvají několik minut. „Pacienti často pociťují dušnost a úzkost spojenou s nepříjemnými projevy,“ upřesňuje Národní zdravotnický informační portál – nzip.cz. Bolest se může zhoršovat při fyzické aktivitě nebo emocionálním stresu a obvykle ustupuje po odpočinku nebo podání nitroglycerinu.
Pálení na hrudi: varovný signál pro srdce, plíce nebo žaludek?
Příčiny anginy pectoris jsou spojeny s ischemickou chorobou srdeční, kdy dochází k zúžení koronárních tepen. Tento stav je nejčastěji způsoben aterosklerózou, tedy ukládáním tuku a cholesterolu v cévách, které brání dostatečnému průtoku krve do srdečního svalu. K dalším rizikovým faktorům patří vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření a nadváha.
V některých případech se může jednat o tzv. Prinzmetalovu anginu, kdy dochází ke spasmu tepen i bez aterosklerózy.
Jakého lékaře vyhledat a kdy?
Pokud pacient pocítí náhlou bolest na hrudi, zejména po fyzické aktivitě nebo v klidu, je důležité co nejdříve vyhledat lékaře. V takových situacích je nutné kontaktovat kardiologa, specialistu na srdeční choroby. Lékař provede důkladné vyšetření, které může zahrnovat EKG, zátěžové testy a koronární angiografii, aby diagnostikoval závažnost onemocnění.
„Pokud se bolest opakuje nebo se objevují další příznaky jako dušnost, závratě nebo ztráta vědomí, měli byste vyhledat lékařskou pomoc okamžitě,“ konstatuje nzip.cz. Zanedbání těchto varovných příznaků může vést k rozvoji srdečního infarktu, což zvyšuje riziko trvalého poškození srdečního svalu.
Moderní léčba anginy pectoris
Léčba anginy pectoris závisí na závažnosti příznaků a typu onemocnění. Nejčastěji se používají léky, které zlepšují průtok krve srdečním svalem a snižují jeho potřebu kyslíku. „Mezi běžné léky patří nitroglycerin, beta-blokátory, ACE inhibitory a statiny, které pomáhají kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu,“ vysvětluje portál nzip.cz.
V některých případech je nutná intervenční léčba, jako je angioplastika, při níž se zavádí stent do zúžené tepny, aby se zlepšil její průtok. V pokročilých případech může být nutná operace koronárního bypassu, která obejde zablokovanou tepnu a obnoví normální průtok krve. Léčba zahrnuje také změnu životního stylu, která zahrnuje dietu, pravidelnou fyzickou aktivitu a vyhýbání se rizikovým faktorům, jako je kouření.
Život s anginou pectoris: přizpůsobení a změny
Pacienti s anginou pectoris se musí vypořádat nejen s fyzickými obtížemi, ale také s emocionálním dopadem na jejich každodenní život. Bolest na hrudi a strach z náhlých záchvatů často vedou k omezení aktivit a změně životního stylu. Pacienti by měli především naslouchat signálům svého těla a vyhýbat se situacím, které by mohly jejich stav zhoršit, například fyzické přetížení nebo emoční stres.
Velmi důležitá je u těchto pacientů pravidelná komunikace s lékařem a přísné dodržování léčebného režimu, který zahrnuje nejen užívání léků, ale i doporučenou dietu a cvičení. „Pacienti s anginou pectoris musí dodržovat klidový režim, vyhýbat se stresu a dbát na prevenci zhoršení onemocnění,“ píše dále k tématu zdravotnický portál priznaky-projevy.cz. Včasná diagnostika a přísné dodržování doporučení může výrazně prodloužit a zlepšit kvalitu života.
V mnoha případech je nutné, aby pacienti změnili své stravovací návyky, snížili konzumaci tuků a zvýšili příjem ovoce a zeleniny. Fyzická aktivita by měla být pod dohledem lékaře, aby se předešlo nadměrnému zatížení srdečního svalu. Je také důležité dbát na kontrolu krevního tlaku a hladiny cholesterolu.
Emocionální dopad nemoci je dalším významným faktorem. Časté obavy z možného srdečního infarktu mohou vést k úzkosti a depresi. Proto je vhodné, aby pacienti s anginou pectoris vyhledali psychologickou podporu nebo se účastnili skupinových terapií, kde se mohou podělit o své zkušenosti s ostatními pacienty.
„Psychická podpora je klíčová při zvládání této nemoci. Pacienti často čelí strachu z náhlé srdeční příhody, a proto je důležité poskytnout jim oporu,“ uvádí odborný server nzip.cz. Kromě pravidelných lékařských kontrol a užívání léků je důležité, aby se pacienti s anginou pectoris cítili psychicky stabilní a podporovaní nejen lékaři, ale i svou rodinou a přáteli.
Historie anginy pectoris a vývoj léčby
Historie anginy pectoris sahá až do starověku, kdy byla bolest na hrudi spojována s poruchami srdce, avšak její mechanismus nebyl pochopen. První, kdo popsal anginu pectoris jako samostatné onemocnění, byl britský lékař William Heberden v roce 1768. Ve své publikaci uvedl případy pacientů, kteří trpěli záchvatovými bolestmi na hrudi, jež byly způsobeny fyzickou námahou nebo emocionálním stresem. Heberdenovy popisy dodnes zůstávají základem pro diagnostiku tohoto onemocnění.
Angina pectoris – bolest na hrudi, ilustrační foto/lékařská grafika. Zdroj: Nikola Macáková / ZdravíŽivot.cz (vytvořeno pomoci Al – chatgpt.com).
Léčba anginy pectoris byla v počátcích velmi omezená. V 19. století se u pacientů s bolestí na hrudi používala primárně opatření na zmírnění symptomů, jako byla klidová terapie a bylinné léky. Léčba byla většinou symptomatická, protože tehdejší medicína neznala přesný mechanismus vzniku tohoto onemocnění. Až v roce 1876, kdy britský lékař Sir Thomas Lauder Brunton poprvé použil nitroglycerin k léčbě anginy pectoris, došlo k významnému průlomu v léčbě.
Nitroglycerin, známý svými vazodilatačními účinky, se stal klíčovým lékem pro pacienty trpící anginou pectoris. Jeho účinek na cévy poskytl rychlou úlevu od bolesti způsobené ischemií myokardu. V průběhu 20. století se nitroglycerin stal základním léčivem pro zvládání akutních záchvatů anginy pectoris, a stále se používá i dnes.
Co dělat při akutním infarktu myokardu: jak poskytnout první pomoc a zachránit život?
Další pokrok v léčbě přinesly moderní technologie v kardiologii, jako jsou koronární angioplastika a bypassy, které se rozvinuly zejména ve druhé polovině 20. století. Tyto metody umožňují obnovit průtok krve do srdečního svalu a zabránit tak dalším záchvatům nebo srdečnímu infarktu. Angioplastika a tzv. stentování se dnes běžně využívají u pacientů s pokročilou formou ischemické choroby srdeční.
Vývoj farmakoterapie anginy pectoris zahrnoval zavedení beta-blokátorů a blokátorů kalciových kanálů. Tyto léky, které byly vyvinuty v druhé polovině 20. století, pomáhají regulovat srdeční frekvenci a snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem, což významně zlepšuje kvalitu života pacientů a snižuje riziko závažných komplikací.
Díky pokroku ve výzkumu a léčbě se dnes angina pectoris dá úspěšně zvládat a pacienti mají možnost žít plnohodnotný život. Léčba se zaměřuje nejen na zmírnění příznaků, ale také na prevenci dalších komplikací, jako je srdeční infarkt.
