Difylobotrióza je závažné parazitární onemocnění způsobené tasemnicemi z rodu Diphyllobothrium, které napadají tenké střevo lidí i zvířat.
Charakteristika a původ onemocnění. „Difylobotrióza patří mezi zoonotická onemocnění, což znamená, že se může přenášet mezi zvířaty a lidmi. Nejčastěji je způsobena tasemnicí Diphyllobothrium latum, známou česky jako škulovec široký. Tento druh je jedním z největších parazitů napadajících člověka, s délkou dosahující až několika metrů. Larvální stádia tohoto parazita se nacházejí v rybách, které lidé konzumují syrové nebo nedostatečně tepelně upravené,“ píše k tématu medicínský portál Symptomy.cz.
Onemocnění má dlouhou historii – již ve starověku byly popsány příznaky spojené s konzumací kontaminovaných ryb. Škulovec široký se vyskytuje především v oblastech s tradicí konzumace syrových ryb, například v Japonsku, Skandinávii, Kanadě, Rusku a zemích Pobaltí. V poslední době se však difylobotrióza objevuje i v regionech, kde dříve nebyla obvyklá, což naznačuje její rozšiřování.
Biologie tasemnice
„Tasemnice z rodu Diphyllobothrium mají složitý životní cyklus, který zahrnuje několik hostitelů. Prvním mezihostitelem jsou sladkovodní korýši, kteří pozřou larvy vajíček uvolněných do vody. Po konzumaci nakažených korýšů se larvy přesunou do těla druhého mezihostitele, kterým jsou ryby, zejména lososi, pstruzi, štiky či okouni. V těle ryb se larvy vyvinou do infekčního stádia, které je nebezpečné pro člověka,“ vysvětlují odborníci na serveru med.muni.cz, jenž dodává v krátké citaci, že při konzumaci nakažené ryby se larvy dostanou do trávicího systému člověka, kde se přichytí na stěny tenkého střeva a začnou růst. Tasemnice se živí živinami z potravy hostitele a během svého života může vyprodukovat až miliony vajíček, která se dostávají do prostředí prostřednictvím stolice.
Klinický obraz difylobotriózy
Onemocnění se často vyvíjí bez výrazných příznaků, což ztěžuje jeho diagnostiku. U některých pacientů se však mohou projevit následující příznaky:
- Nevolnost, zvracení a bolesti břicha, které mohou být zaměněny za jiné gastrointestinální problémy.
- Chronická únava, slabost a ztráta chuti k jídlu.
- Průjem nebo naopak zácpa.
- Nedostatek vitamínu B12, který tasemnice aktivně využívá, což může vést k megaloblastické anémii.
Pokročilé případy mohou vést k vážným komplikacím, jako je střevní obstrukce způsobená velkým množstvím dospělých tasemnic.
Výskyt v České republice
Difylobotrióza byla v České republice považována za velmi vzácné onemocnění. První potvrzený případ byl zaznamenán až nedávno. Jak uvádí Akademie věd ČR, pacient se nakazil po konzumaci syrových jiker štiky. Tento případ je varováním, že riziko existuje i mimo tradičně zasažené oblasti.
Diagnostika a léčba
Diagnostika difylobotriózy je obvykle založena na mikroskopickém vyšetření stolice, kde jsou hledána vajíčka tasemnice. Pokročilé metody, jako je PCR, umožňují přesnější identifikaci druhu parazita.
Léčba zahrnuje podání antiparazitárního léku prazikvantelem, který je velmi účinný a bezpečný. V případě komplikací, například obstrukce, může být nutný chirurgický zákrok.
Prevence a osvěta
Nejúčinnější prevencí je dostatečná tepelná úprava ryb – vaření nebo pečení při teplotách nad 70 °C zničí všechna larvální stádia. Alternativou je mražení ryb při teplotách nižších než −20 °C po dobu několika dní.
S rostoucí oblibou syrových pokrmů, jako je sushi nebo sashimi, je důležité dbát na kvalitu a bezpečnost ryb. Restaurace i spotřebitelé by měli upřednostňovat ryby, které prošly kontrolou a byly správně zpracovány.
Jak uvádí zdravotnický portál Symptomy.cz, vzdělávání veřejnosti o rizicích spojených s konzumací syrových ryb a dodržování hygienických standardů může výrazně snížit počet případů difylobotriózy.
Difylobotrióza v kontextu globální epidemiologie
Rostoucí obchod s rybami a jejich globální distribuce přispívají k šíření parazita do oblastí, kde nebyl dříve běžný. Významnou roli hraje také změna stravovacích návyků a vyšší konzumace exotických pokrmů.
Podle dostupných studií je difylobotrióza nejčastěji hlášena v oblastech s bohatým výskytem sladkovodních ryb. Současně se však objevují případy i v městských oblastech, což ukazuje na rostoucí výzvy spojené s kontrolou tohoto onemocnění.
Budoucí výzvy
Změny klimatu a rostoucí teploty vod mohou podpořit šíření sladkovodních parazitů, včetně tasemnic. Výzkum by měl být zaměřen na monitoring a kontrolu jejich výskytu v rybích populacích.
Současně je důležité podporovat vědecký výzkum, který může přispět k lepším diagnostickým a léčebným metodám.
