Disekce obratlové tepny (arteria vertebralis) je vzácné, ale potenciálně smrtící onemocnění. Jaké jsou její příznaky a jaká je léčba?
Disekce obratlové tepny je vážný patologický stav, při kterém dochází k roztržení cévní stěny arteria vertebralis. Tato céva hraje klíčovou roli v zásobování mozku, míchy, mozkových obalů a hlubokých krčních svalů kyslíkem a živinami. „Při disekci vzniká trhlina ve stěně tepny, do které vtéká krev, což může způsobit zúžení tepny, vznik aneuryzmatu (výdutě) nebo krevní sraženiny,“ vysvětluje, v krátké citaci lékařka MUDr. Eliška Konupková na odborném zdravotnickém portálu Priznaky-projevy.cz.
Výsledkem je snížený průtok krve, což může vést k ischemii, tedy nedostatku kyslíku v mozku, a k dalším vážným komplikacím.
Disekce postihuje hlavně mladší jedince, přičemž je častější u těch, kteří mají vrozené poruchy pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlers-Danlosův syndrom. Tyto poruchy ovlivňují pevnost cévních stěn, čímž zvyšují riziko disekce. „K disekci může dojít nejen po úrazu hlavy či krku, ale i po prudkém pohybu hlavy nebo krku, například při sportu,“ dodává MUDr. Konupková. Rizikové jsou také chirurgické zákroky v oblasti krku, nešetrné chiropraktické zákroky a dokonce i běžné denní aktivity, které zahrnují náhlé pohyby hlavou.
Příznaky a projevy disekce obratlové tepny
Příznaky disekce obratlové tepny jsou různorodé a mohou se lišit v závislosti na rozsahu poškození cévy. Nejčastějším příznakem je náhlá, intenzivní bolest hlavy nebo krku, která může být lokalizovaná za očima. „Tato bolest je často popisována jako nejhorší bolest hlavy v životě pacienta a její nástup je obvykle náhlý a prudký,“ uvádí zdravotnický portál Symptomy.cz. Dalšími projevy mohou být závratě, nevolnost, zvracení, poruchy vidění, ztráta rovnováhy a potíže s mluvením. U některých pacientů se mohou projevit i neurologické příznaky, jako je ztráta koordinace pohybů, slabost končetin, ochrnutí obličeje nebo dokonce dočasná slepota na jedno oko.
Disekce může vést k tzv. Hornerovu syndromu, který se projevuje poklesem očního víčka, zúžením zornice a ztrátou pocení na jedné straně obličeje. Tento stav je způsoben poškozením nervů, které regulují oční svaly a potní žlázy, a může být známkou vážného poškození cév a nervů v oblasti krku. Hornerův syndrom je důležitý diagnostický znak, který může lékařům naznačit přítomnost disekce obratlové tepny. Ischemie mozku způsobená disekcí obratlové tepny může vést ke vzniku mozkové mrtvice nebo jiných vážných neurologických komplikací.
Diagnostika disekce obratlové tepny
Diagnostika disekce obratlové tepny vyžaduje specializované zobrazovací metody, které lékařům umožní přesné zobrazení cévního systému a identifikaci trhliny ve stěně tepny. Nejběžněji se používají CT angiografie a MR angiografie, které poskytují detailní obraz cév a umožňují rychlou diagnózu tohoto závažného stavu. „V některých případech může být nutná digitální subtrakční angiografie, což je invazivní zobrazovací metoda, která poskytuje ještě přesnější zobrazení cévních struktur,“ vysvětluje portál medicínský web HelpLeft.com. Tato metoda využívá kontrastní látky a rentgenového záření k vytvoření obrazu cév, což lékařům umožňuje lépe vidět poškození stěny tepny a posoudit rozsah poškození.
Ve vážnějších případech mohou lékaři přistoupit k další diagnostice prostřednictvím katetrizační angiografie, při níž se do cévy zavádí tenký katetr, kterým lze provádět přímé měření průtoku krve. Tato metoda se používá zejména u pacientů s komplikovanými nebo nejasnými případy, kdy je třeba získat přesnější údaje pro plánování léčby. Další diagnostické možnosti zahrnují magnetickou rezonanci (MRI) nebo počítačovou tomografii (CT), které poskytují detailní obrazy srdečních a cévních struktur. V některých případech může být nutné provést biopsii, aby se potvrdila diagnóza a vyloučily jiné typy nádorů.
Léčba a prognóza disekce obratlové tepny
Léčba disekce obratlové tepny závisí na závažnosti stavu a na tom, jaké komplikace se u pacienta vyvinou. V lehčích případech může být léčba konzervativní, což zahrnuje podávání antikoagulancií (léky na ředění krve), které snižují riziko vzniku krevních sraženin a tromboembolických komplikací. „Antikoagulační léčba je klíčová pro prevenci další ischemie a ucpání cév, které by mohlo způsobit vážné neurologické následky,“ dodává MUDr. Konupková na medicínském portálu Priznaky-projevy.cz. Pacienti s lehčí formou disekce často vyžadují dlouhodobé sledování a pravidelné kontroly u lékaře, aby se předešlo případným komplikacím.
V těžších případech, kdy je céva výrazně poškozena nebo dochází k rozvoji aneuryzmatu, může být nutná chirurgická léčba. Chirurgické zákroky zahrnují rekonstrukci poškozené cévy, odstranění krevních sraženin nebo opravu výdutě. Pokud se objeví aneuryzma, které je příliš rizikové na to, aby se samo vyléčilo, může být nutné jeho odstranění nebo použití cévní protézy. Chirurgická léčba je vysoce riziková a vyžaduje specializovaný přístup.
Po chirurgickém zákroku je důležité, aby pacienti dodržovali doporučení lékařů a podstupovali pravidelné kontroly. Riziko recidivy disekce je nízké, ale stále přítomné, a proto je důležité pokračovat v pravidelném sledování stavu cév. Bez léčby může disekce obratlové tepny vést k vážným zdravotním problémům, včetně mozkové mrtvice nebo trvalého poškození nervového systému. Pacienti s disekcí obratlové tepny mají obecně dobré vyhlídky, pokud je onemocnění diagnostikováno včas a správně léčeno.