Mnoho pacientů i po prodělaném covidu-19 trpí dlouhodobou dušností. Co tento příznak znamená a jak jej lze účinně zvládnout?
Dušnost po prodělaném onemocnění covid-19 se stala častým tématem odborných diskusí i lékařského výzkumu. Zatímco akutní fáze infekce ohrožuje primárně dýchací systém, dlouhodobé následky mohou být mnohem širší a zahrnovat srdce, plíce i celkovou fyzickou kondici. „Nové studie, kterým se věnovala dr. Maria‑Luiza Luchianová z University Hospital Brussels v Belgii naznačují, že přetrvávající dušnost může být projevem poškození srdeční funkce, což vrhá nové světlo na problematiku dlouhého covidu,“ uvádí k tématu odborný medicínský portál tribune.cz.
Tento redakční článek zkoumá příčiny, diagnostiku i možnosti léčby dušnosti spojené s postcovidovým syndromem.
Co je dušnost a proč se objevuje po prodělaném covidu-19?
„Dušnost, známá také jako dyspnoe, je subjektivní pocit nedostatku vzduchu, který může být spojen s namáhavým dýcháním. Tento příznak má různé příčiny, včetně infekcí dýchacích cest, srdečních onemocnění nebo psychických poruch, jako je úzkost. U pacientů, kteří prodělali covid-19, může být dušnost jedním z projevů dlouhodobých následků nemoci, označovaných jako postcovidový syndrom,“ vysvětlují odborníci z Fakultní nemocnice v Olomouci.
Během infekce covid-19 může dojít k závažnému poškození plicní tkáně, včetně zánětlivých procesů, fibrózy a snížené elasticity plic. Tento stav může přetrvávat i po odeznění infekce, což ztěžuje efektivní výměnu kyslíku v plicích. Dušnost se obvykle objevuje při fyzické aktivitě, kdy tělo vyžaduje vyšší množství kyslíku.
Nové výzkumy však ukazují, že dušnost po covidu-19 nemusí být vždy spojena pouze s plicními problémy. Malá studie prezentovaná na kongresu Evropské kardiologické společnosti EuroEcho 2021 zjistila, že pacienti s dlouhodobou dušností mohou trpět sníženou funkcí levé komory srdce, což omezuje schopnost srdce účinně pumpovat krev. Tento objev naznačuje, že covid-19 může zanechat následky na více systémech v těle, než se původně předpokládalo.
Jak probíhá diagnostika dušnosti po covidu-19?
Diagnostika dlouhodobé dušnosti u pacientů po prodělaném covidu-19 je komplexní proces, který vyžaduje důkladné vyšetření a spolupráci několika odborníků. Lékaři se zaměřují na vyloučení jiných příčin dušnosti, jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), astma nebo srdeční selhání.
Prvním krokem je podrobná anamnéza, při níž lékař zjišťuje, kdy a za jakých okolností se dušnost objevuje, zda je spojena s fyzickou námahou nebo klidovým stavem, a zda pacient trpí dalšími příznaky, jako je únava, kašel nebo bolest na hrudi. Fyzikální vyšetření zahrnuje poslech plic a srdce, měření saturace kyslíku v krvi a hodnocení celkového zdravotního stavu pacienta.
Kromě základního vyšetření se využívají moderní diagnostické metody, jako je:
- RTG plic a CT vyšetření: tyto metody umožňují posoudit případné strukturální změny v plicní tkáni, jako je fibróza nebo zánětlivé procesy.
- Echokardiografie: tento ultrazvuk srdce odhalí případné poškození srdeční funkce, například sníženou ejekční frakci levé komory.
- Spirometrie a zátěžové testy: spirometrie měří funkční kapacitu plic, zatímco zátěžové testy hodnotí schopnost těla reagovat na fyzickou námahu.
- Laboratorní testy: testy na zánětlivé markery, hladinu troponinu nebo D-dimerů mohou odhalit probíhající zánět či poškození srdeční tkáně.
Jak se léčí dušnost po prodělaném covidu-19?
„Léčba dlouhodobé dušnosti po covidu-19 se zaměřuje na zmírnění příznaků, obnovu funkce postižených orgánů a zlepšení celkové fyzické kondice pacienta. Klíčovým faktorem je včasná diagnostika, která umožňuje cílený terapeutický přístup,“ vysvětlují dále odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci na webu fnol.cz.
U pacientů s plicními následky se využívají dechová cvičení, která podporují zlepšení plicní kapacity a obnovu elasticity plic. Rehabilitace zahrnuje techniky hlubokého dýchání, cvičení zaměřená na zvýšení objemu plic a postupné zvyšování fyzické aktivity.
Pokud je dušnost spojena se srdečním poškozením, lékaři nasazují léčbu zaměřenou na zlepšení srdeční funkce. Patří sem podávání léků na snížení zátěže srdce, jako jsou betablokátory, ACE inhibitory nebo diuretika. U některých pacientů může být nutná rehabilitace zaměřená na kardiovaskulární systém, která zahrnuje řízené cvičení pod dohledem odborníků. V případě, že je dušnost spojena s psychickými faktory, například úzkostí nebo posttraumatickou stresovou poruchou, je důležitou součástí léčby psychoterapie nebo farmakologická léčba zaměřená na zvládání úzkosti.
Nové přístupy v léčbě
„Moderní medicína přináší inovativní přístupy k léčbě dlouhodobých následků covidu-19. Jedním z nich je použití rehabilitačních robotů, kteří pacientům pomáhají s dechovými a fyzickými cvičeními. Tyto přístroje poskytují zpětnou vazbu a umožňují přesné nastavení cvičení podle potřeb pacienta,“ upřesňují odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci na webu fnol.cz, kteří dodávají v krátké citaci, že dalším pokrokem je využití biologické léčby, která se zaměřuje na potlačení zánětlivých procesů v těle. Experimentální léčby využívají monoklonální protilátky nebo jiné látky, které modulují imunitní odpověď.
Technologie nositelných zařízení, jako jsou chytré hodinky a náramky, umožňuje pacientům sledovat svou fyzickou aktivitu, srdeční tep a okysličení krve. Tato data pomáhají lékařům lépe sledovat průběh zotavení a přizpůsobit terapii individuálním potřebám pacienta.
Historie poznávání dlouhodobých následků infekcí
Dlouhodobé následky infekčních onemocnění nejsou novým fenoménem. Již během pandemie španělské chřipky v roce 1918 byly pozorovány případy pacientů, kteří trpěli přetrvávající únavou, dušností a bolestmi na hrudi i měsíce po uzdravení. Podobné případy byly hlášeny i u dalších virových infekcí, jako je SARS nebo MERS.
Pandemie covidu-19 však přinesla nový rozměr výzkumu dlouhodobých následků, protože se týkají milionů lidí po celém světě. První studie na toto téma byly zahájeny již v roce 2020 a postupně se rozšiřují o nové poznatky, které ukazují komplexnost a mnohostrannost dlouhého covidu.
