Dvojité vidění, nebo diplopie, může být varovným signálem vážnějších zdravotních problémů. Co byste o něm měli vědět?
„Dvojité vidění je odborně označováno jako diplopie. Jedná se o simultánní vidění dvou obrazů jednoho objektu, kdy mohou být tyto obrazy posunuty vertikálně, horizontálně či nebo diagonálně navzájem k sobě,“ uvádí k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„Často jde o důsledek narušené funkce okohybných svalů. Obě oči přitom fungují senzoricky správně, avšak nedovedou se správně zaměřit na pozorovaný objekt,“ píše dále medicínský portál.
„Mozek se přirozeným způsobem brání vzniku dvojitého vidění tím, že ignoruje obraz pouze z jednoho oka. Častěji se tak může stát především v dětském věku, kdy je mozek ještě ve vývinu, a proto jedinci v dětském věku naříkají na dvojité vidění méně často než dospělí, u kterých může dojít ke vzniku strabismu (šilhání) až v dospělosti. Schopnost adaptovat se na dvojité vidění v dětství může vypadat pozitivně, ale ve vývoji dítěte působí tato adaptace negativně, protože může dojít k vývinu tupozrakosti. Někteří dospělí nemocní také zvládnout na nějakou dobu ignorovat obraz z jednoho oka, avšak tato schopnost už není tak dokonalá, a proto tu nehrozí trvalé poškození zraku,“ doplňuje v citaci portál symptomy.cz.
Tento fenomén může být, jak již bylo zmíněno přechodný nebo trvalý a může se týkat jednoho nebo obou očí. Diplopie není jen nepříjemným zrakovým jevem, ale může být příznakem různých onemocnění, od relativně neškodných až po život ohrožující.
Jak se Diplopie diagnostikuje a kdy?
Diagnostika dvojitého vidění začíná důkladným očním vyšetřením, které zahrnuje testy zrakové ostrosti, vyšetření pohybu očí a kontrolu, zda se diplopie vyskytuje při pohledu do všech směrů. Lékař může také nařídit další testy, jako jsou MRI nebo CT skeny, aby vyloučil možnost tumorů, krvácení nebo jiných abnormalit v mozku nebo očních oblastech.
Příznaky a projevy
Symptomy diplopie zahrnují dvojité vidění v jednom nebo obou očích, potíže s hloubkovým vnímáním a často doprovodné bolesti hlavy, nevolnost a obecnou slabost. Tyto symptomy mohou značně ovlivnit každodenní činnosti, jako je čtení, psaní nebo řízení vozidla.
„Binokulární diplopie vzniká jako následek strabismu, tedy přiklonění (esotropie) nebo odklonění (exotropie) osy vidění od fixovaného bodu. V takovémto případě je nasměrována fovea centralis retinae jednoho oka přímo na objekt, přičemž fovea druhého oka směřuje jiným směrem. Obraz předmětu je tedy dopadá mimo žlutou skvrnu,“ uvádí k tématu lékařská encyklopedie wikiskripta.eu.
„Mozek vyhodnocuje vizuální směr předmětu podle pozice obrazu blízko fovey. Obrazy dopadající na foveu vidíme jako přímo před námi, ty které dopadají na jiná místa sítnice vidíme jako nahoře, dole, vpravo nebo vlevo. Pokud dojde ke stavu, že se každé oko svou osou dívá jinam, mozek tuto situaci vyhodnotí jako dva nekorespondující obrazy jednoho daného předmětu, protože sledovaný objekt dráždí buňky sítnice odlišně v každém oku. Mozek se přirozeně brání dvojitému vidění tím, že se snaží ignorovat obraz z jednoho oka. Častěji se tak může stát zvláště v dětském věku, kdy se mozek ještě vyvíjí. Proto si jedinci v dětském věku méně často stěžují na dvojí vidění než dospělí, kterým se strabismus vyvine až v dospělosti. Schopnost adaptovat se na dvojí vidění v dětství se může zdát pozitivní, ve vývoji dítěte však tato adaptace působí negativně. Může se totiž vyvinout tupozrakost. Někteří dospělí nemocní dokážou též na čas ignorovat obraz z jednoho oka, ale tato schopnost již není tak dokonalá, proto zde nehrozí trvalé poškození zraku,“ uvádí dále wikiskripta.eu.
„U některých jedinců postižených diplopií, kteří nedokáží spojit obrazy obou očí a nedokáží ignorovat obraz z jednoho oka, se může při snaze fixovat daný objet projevovat křečovité nepravidelné pohyby oka,“ dodává v krátké citaci wikiskripta.eu.
Příčiny onemocnění
Dvojité vidění může být způsobeno širokým spektrem faktorů, včetně poranění oka, neštovic, diabetes, vysokého krevního tlaku, sclerosis multiplex, nebo dokonce nádoru. Někdy může být diplopie prvním signálem vážného onemocnění.
„Dvojité vidění se vyskytuje také u onemocnění myastenia gravis. Další příčinou může být úraz, například otřes mozku. Dvojité vidění může provázet také cévní mozkovou příhodu, obvykle ho pacient registruje jen při pohledu v určitém směru, jinak může člověk vidět normálně,“ píše k tématu web mojezdravi.cz.
Kdy navštívit lékaře
Je důležité vyhledat lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte náhlé dvojité vidění, neboť to může signalizovat vážné zdravotní stav. Odborníkem na tuto problematiku je oftalmolog nebo neurolog, v závislosti na příčině diplopie.
Možná rizika a léčba
Neléčená diplopie může vést k závažným komplikacím, včetně trvalého poškození zraku. Léčba se liší podle příčiny a může zahrnovat léky, jako jsou anticholinesterasy pro myasthenii gravis, nebo chirurgický zákrok v případě strukturálních abnormalit. V některých případech mohou být pacientům doporučeny speciální brýle nebo cvičení na posílení očních svalů.
Historie a další poznatky
První zaznamenané případy dvojitého vidění sahají do starověku, kdy byly zdravotní problémy často spojovány s nadpřirozenými příčinami. S rozvojem medicíny se naše porozumění diplopii výrazně prohloubilo, což vedlo k pokročilým diagnostickým a léčebným metodám. V současné době se věda zaměřuje na genetické faktory a inovativní terapie, které by mohly zlepšit léčbu tohoto komplexního onemocnění.
Historie dvojitého vidění, nebo diplopie, je fascinující, neboť odhaluje, jak se naše porozumění a léčba tohoto stavu vyvíjely po staletí. V dávných civilizacích byly zrakové poruchy často obestřeny mystikou a spojovány s nadpřirozenými jevy. Léčitelé těch dob se snažili problémy řešit pomocí bylin, modliteb či rituálů. V těchto raných dobách nebyla diplopie dobře pochopena, a tak se projevy dvojitého vidění často interpretovaly jako projevy božské vůle nebo jako známka očarování či prokletí.
S postupem času, zejména během renesance, kdy došlo k rozkvětu věd a umění, se naše chápání lidského těla a jeho funkcí výrazně prohloubilo. Anatomické studie oka a vizuálního systému pomohly lékařům lépe rozumět zrakovým poruchám, včetně diplopie. V tomto období začali lékaři a vědci rozlišovat mezi různými typy zrakových poruch a hledat jejich příčiny v tělesných dysfunkcích.
V 19. století, s rozvojem oftalmologie jako vědecké disciplíny, se naše schopnost diagnostikovat a léčit zrakové poruchy výrazně zlepšila. Lékaři nyní měli k dispozici sofistikovanější nástroje pro vyšetřování oka a mohli tak lépe identifikovat příčiny dvojitého vidění. Objasnění role mozku a nervového systému ve zpracování vizuálních informací rovněž pomohlo lépe porozumět komplexním příčinám diplopie.
V 20. a 21. století pokračovaly výzkumy a technologický pokrok, což umožnilo ještě přesnější diagnostiku a efektivnější léčbu. Rozvoj zobrazovacích technik, jako jsou magnetická rezonance (MRI) a počítačová tomografie (CT), revolucionalizoval schopnost lékařů vizualizovat mozek a oční struktury, což jim umožnilo přesněji identifikovat abnormality vedoucí k diplopii. Současně se rozšířilo používání farmakologických a chirurgických zásahů, což výrazně zlepšilo prognózu pacientů s tímto stavem.
V současné době je dvojité vidění předmětem intenzivního výzkumu, přičemž se klade důraz na pochopení genetických a molekulárních mechanismů, které mohou přispívat k jeho vývoji. Lékaři a vědci také pracují na vývoji nových léčebných strategií, které by mohly poskytnout ještě lepší výsledky pro pacienty.
Zrádný nepřítel na očním víčku: výstraha před neviditelným ječným zrnem
Historie a vývoj pochopení a léčby diplopie jsou příkladem toho, jak vědecký pokrok může zlepšit naše schopnosti pečovat o ty, kteří trpí zdravotními problémy. Co bylo kdysi považováno za záhadu nebo projev nadpřirozených sil, je nyní lépe pochopeno, a díky tomu lépe léčitelné, díky odhodlání vědců a lékařů po celém světě.
Dvojité vidění může značně ovlivnit kvalitu života, ale díky moderní medicíně a včasnému rozpoznání lze mnohé případy úspěšně léčit. Je důležité být si vědom možných příznaků a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc.
