Porucha řeči známá jako dysartrie zasahuje mnohé. Zjistěte, co za ni stojí, jaké přináší symptomy a kdy vyhledat lékaře.
„Porucha řeči neboli dysartrie vzniká na základě poškození motorického systému. Toto poškození může vzniknout následkem poškození centrálního nervového systému, ale také v důsledku poškození nervosvalového transferu nebo svalu samotného,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
Dysartrie není jen obyčejná potíž s mluvením. Je to komplexní neurologické onemocnění, které ovlivňuje schopnost jedince správně formulovat slova. Tento stav, kdy slova znějí nejasně nebo je obtížné je vůbec vyslovit, nemusí být jen vrozený, ale často je získaný v důsledku poškození mozkových center zodpovědných za řeč.
Cévní mozková příhoda: závažný zdravotní problém spojený s hypertenzí
Co je dysartrie?
Dysartrie vzniká, když poškození nervového systému naruší kontrolu nad svaly, které se podílejí na řeči. To zahrnuje svaly umožňující dýchat, hlasitě mluvit, artikulovat a také ty, které řídí tón hlasu a rychlost mluvy. Výsledkem je řeč, která může být pomalá, těžko srozumitelná nebo dokonce zkreslená.
Příznaky a symptomy
Symptomy dysartrie se mohou výrazně lišit v závislosti na míře poškození nervového systému. Zahrnují:
- Nejasná nebo pomalá řeč
- Obtíže s kontrolou hlasitosti, rychlosti nebo intonací hlasu
- Problémy s dýcháním během mluvení
- Svalová slabost v obličeji, ústech nebo krku
Příčiny dysartrie
Dysartrie může být vrozená, ale častěji je získaná. Vrozená dysartrie je obvykle spojena s genetickými poruchami, které ovlivňují vývoj nervového systému. Na druhou stranu, získaná dysartrie může být důsledkem:
- Mozkové mrtvice
- Traumatického poranění mozku
- Neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova nemoc, ALS nebo roztroušená skleróza
- Infekcí, které ovlivňují mozek
- Tumorů mozku
Kdy navštívit lékaře
Pokud si všimnete u sebe nebo u blízkého jakýchkoli příznaků dysartrie, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Rychlá diagnóza a zahájení léčby mohou v některých případech zlepšit prognózu a kvalitu života pacienta.
Český lékařský pohled
Čeští lékaři zdůrazňují význam multidisciplinárního přístupu v diagnostice a léčbě dysartrie. Logopedie, rehabilitace a v některých případech i léky mohou hrát klíčovou roli v managementu tohoto onemocnění. Individualizovaný přístup, který bere v úvahu specifika každého pacienta, je zásadní.
Možná rizika dysartrie
Dysartrie může značně ovlivnit kvalitu života, sociální interakce a schopnost komunikovat. Pacienti mohou zažívat frustraci a izolaci. Kromě toho může být indikátorem vážnějších zdravotních problémů, což zvyšuje důležitost včasné lékařské péče.
Prognóza
„Prognóza úpravy onemocnění závisí na mnoha faktorech, jako například na povaze základního onemocnění, na včasnosti logopedického zákroku apod.,“ dodává portál symptomy.cz.
Dysartrie je vážná porucha, která vyžaduje komplexní pochopení a přístup k léčbě. Pokud máte podezření na dysartrie u sebe nebo u někoho blízkého, neváhejte se obrátit na zdravotnického specialistu. Včasná intervence může znamenat značný rozdíl v životě pacientů s dysartrií.
Dysartrie vs. cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda (CMP), známá také jako mrtvice, je jedním z hlavních zdravotních problémů po celém světě a představuje významnou příčinu invalidity u dospělých. Dysartrie, porucha řeči vznikající v důsledku poškození nervového systému, je jedním z mnoha možných následků CMP. Tato souvislost mezi dysartrií a cévní mozkovou příhodou je klíčová pro pochopení dopadu, který může mít CMP na schopnost jedince komunikovat, a zdůrazňuje význam rychlého zásahu a rehabilitace.
Cévní mozková příhoda: přehled
Cévní mozková příhoda nastává, když je narušen krevní oběh v mozku. Toto narušení může být způsobeno buď ucpáním cévy (ischemická příhoda), což je nejčastější forma, nebo prasknutím cévy a následným krvácením do mozku (hemoragická příhoda). V obou případech je část mozku poškozena kvůli nedostatku kyslíku a živin, což může vést k trvalému poškození mozkových buněk.
Dysartrie jako následek CMP
Dysartrie vzniká, když poškození mozku způsobené CMP ovlivní oblasti zodpovědné za kontrolu svalů potřebných pro řeč. Toto může zahrnovat svaly, které pomáhají s dýcháním, hlasitostí, artikulací a dalšími aspekty mluveného slova. V důsledku CMP mohou být tyto svaly oslabené, paralyzované nebo mohou mít omezenou koordinaci, což vede k obtížím s mluvením, včetně nejasné, pomalé nebo zkreslené řeči.
Symptomy a diagnostika – obecně
Symptomy dysartrie po CMP se mohou lišit v závislosti na rozsahu a lokalizaci poškození mozku. Někteří pacienti mohou mít lehké problémy s výslovností, zatímco jiní mohou být neschopni mluvit vůbec. Diagnostika zahrnuje neurologické vyšetření, hodnocení řeči a jazyka logopedem a někdy i zobrazovací testy mozku, jako je MRI nebo CT, k určení rozsahu a umístění poškození mozku.
Léčba a rehabilitace
Léčba dysartrie po CMP zahrnuje multidisciplinární přístup. Rehabilitace může zahrnovat práci s logopedem na zlepšení schopnosti mluvit a komunikovat, fyzikální terapii pro zlepšení svalové kontroly a síly, a v některých případech i léčbu pro řešení jakýchkoli dalších neurologických problémů vyplývajících z CMP.
Kdy zahájit logopedickou péči?
U dětí:
- bezprostředně po zjištění vady sluchu, rozštěpu apod.
- má-li dítě obtíže s přijímáním potravy a s polykáním
- pokud dítě ve 2,5 -3 letech nepoužívá aktivně min. kolem 50 slov, netvoří dvouslovné kombinace nebo nemluví vůbec (opožděný vývoj řeči)
- pokud je řeč dítěte ve 3 letech nesrozumitelná, dítě má malou slovní zásobu, výrazné obtíže ve vyjadřování nebo rozumění řeči apod. (vývojová dysfázie), nebo pokud je řeč neplynulá (koktavost) či překotná (breptavost)
- ve 4 letech u mnohočetné patlavosti (kromě sykavek a hlásek L, R, Ř, chybí často i hlásky Ď, Ť, Ň, K, CH, V, F apod.) nebo jsou-li hlásky tvořeny nesprávně (např. velární R, interdentální sykavky apod.)
- v předškolním věku (5 let), pokud dítě vynechává nebo nahrazuje hlásky L, R, Ř a sykavky
- při chrapotu trvajícím déle než 3 týdny (dětská hyperkinetická dysfonie, hlasové uzlíky)
U dospělých:
- chronické nebo náhle vzniklé problémy s plynulostí řeči, s výslovností, s vyjadřováním a dorozumíváním se mluvenou, čtenou nebo psanou řečí, s porozuměním mluvené řeči apod.
„Nejčastěji se jedná o koktavost, breptavost, afázii, dysartrii, poruchy hlasu nebo ohluchnutí, ale i dyslálii,“ uvádí k tématu nemocnicekolin.cz.
Jak často je nutné klinického logopeda navštěvovat?
Interval mezi návštěvami je velmi individuální a je plně v kompetenci logopeda, který četnost terapií upravuje podle aktuálního stavu a potřeby.
Kdo může logopedickou péči indikovat?
„K logopedickému vyšetření je nutné doporučení lékaře – ORL, foniatra, neurologa, praktického (příp. dětského) nebo rehabilitačního lékaře. Následnou logopedickou péči je možné zahájit na základě téhož doporučení lékaře a pouze v oprávněných případech,“ uvádí dále nemocnicekolin.cz.
Jak je logopedická péče hrazena?
„Logopedická péče je pro pacienty bezplatná. Pracoviště má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Pouze nadstandardní výkony prováděné klinickým logopedem za neléčebným účelem, jako je např. vyšetření řeči pro přijetí ke studiu, pro výkon povolání nebo pro soudní a jiná jednání, si klienti hradí sami podle platného sazebníku,“ doplňuje web nemocnicekolin.cz.
Význam rychlého zásahu
Rychlý zásah je klíčový pro minimalizaci poškození mozku a maximalizaci šance na úspěšnou rehabilitaci. To zahrnuje okamžitou lékařskou péči v případě CMP a brzké zahájení rehabilitace, včetně logopedické terapie, jakmile je to možné po stabilizaci pacienta.
Poruchy autistického spektra, hyperaktivita, tzv. neurovývojové poruchy, ale třeba také cévní mozkové příhody. To jsou jen některé příčiny, proč v populaci stále přibývá poruch komunikace, jazyka a řeči.
„Statistická data svědčí o trendu nárůstu pacientů v péči klinických logopedů. Je ale vysoce pravděpodobné, že osob s logopedickými nálezy je v populaci více, než zachytí pracoviště klinických logopedů. V současné době se jejich výskyt ve všech věkových kategoriích pohybuje podle odhadů kolem dvaceti procent,“ řekla iDNES.cz Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů ČR.
V posledních letech je navíc patrný trend, kdy přibývá pacientů se závažnějšími stupni narušení. „Pacientů, kteří mají pouze obtíže s výslovností výrazně ubývá. Například v roce 2013 bylo v péči klinických logopedů 48 procent těchto osob, v současnosti je to 22 procent. Ostatní pacienti mají středně těžce nebo těžce narušenou komunikační schopnost, což nyní tvoří nyní 78 procent pacientů v logopedické péči,“ upozornila Richtrová.
Rychlá pomoc a léčba jsou klíčem k zvládnutí ischemické cévní mozkové příhody
Vztah mezi dysartrií a cévní mozkovou příhodou je příkladem složitých dopadů, které může mít CMP na jedince. Poškození způsobené CMP může vážně narušit schopnost komunikace, což má značný vliv na kvalitu života.
Díky včasné diagnostice, cílené rehabilitaci a podpoře je však možné dosáhnout významného zlepšení ve schopnosti pacientů komunikovat a vést plnohodnotný život i po cévní mozkové příhodě.
