Víte, že něco tak neviditelného jako embolie může mít fatální následky? Tento článek odhaluje, jaké signály byste neměli ignorovat.
„Při plicní embolii dochází k částečnému nebo úplnému ucpání plicní tepny nebo některé z jejich větví. Nejčastěji je to způsobeno krevní sraženinou, která se uvolní od žilní stěny (prakticky kdekoliv v těle) a skrze srdce se dostane do plicního oběhu. Jedná se o poměrně častou, ale potenciálně velmi závažnou, poruchu plicního oběhu. V 90 % případů se zároveň s plicní embolií objevuje také hluboká žilní trombóza v nohou nebo v pánevní oblasti, někdy se objevuje i povrchový zánět žil,“ uvádí k danému onemocnění v úvodu Národní zdravotní informační portál (NZIP).
Jak se embolie diagnostikuje?
Diagnostika embolie zahrnuje širokou škálu metod. V prvé řadě lékař provede fyzikální vyšetření a zhodnotí symptomy. Následně mohou být využity zobrazovací techniky jako ultrazvuk, CT angiografie nebo MRI, které pomohou identifikovat lokalizaci a rozsah ucpané cévy.
Symptomy a projevy
Symptomy embolie se liší podle toho, která část těla je postižena. Mezi běžné příznaky patří náhlá bolest, otok, zarudnutí nebo zmodrání postižené končetiny, dýchavičnost, bolest na hrudi nebo dokonce kolaps.
Podle medicínského portálu symptomy.cz embolem mohou být:
- trombus ‒ krevní sraženina, která se utrhne,
- tuk ‒ tukové kapénky, které se uvolní do oběhu např. při zlomenině dlouhých kostí,
- buňky ‒ může se jednat o vycestovalé nádorové buňky,
- plodová voda ‒ plodová voda pronikne do krevního řečiště matky, např. při předčasném odloučení placenty,
- vzduch ‒ vzduchová bublina, která je nasátá do žíly, např. v důsledku dekompresní nemoci, operací v oblasti hlavy a krku, či pokud je chyba v podávání nitrožilních preparátů,
- cizí těleso ‒ ulomený katetr aj.
Lokality, ze kterých dochází k embolizaci, jsou hlavně:
- dolní končetiny, pravý srdeční oddíl, krční tepny ‒ z těchto oblastí se dostává vmetek v podobě uvolněného trombu do plicních tepen,
- levý srdeční oddíl, aorta (ateromová hmota), plicní žíly (vzduch) ‒ trombus se dostává do mozkových tepen, ledvin, sleziny, tepen dolních končetin aj.
„Nejfrekventovanější embolií je plicní embolie. Embolie plic ‒ pulmonální embolie je velmi závažnou komplikací hlubokých žilních zánětů (flebotrombózy). Může skončit i úmrtím pacienta. v méně závažných případech se projeví jako dušnost, kašel, tlak a bolest na hrudi, zrychlení srdeční činnosti. Vážnější případy může provázet i vykašlávání krve, promodrání pacienta, kolaps, ztráta vědomí, oběhová nestabilita a smrt,“ doplňuje medicínský portál.
Příčiny onemocnění
Embolie může mít mnoho příčin, od genetických predispozic přes životní styl až po jiné zdravotní stav, jako je fibrilace síní, které zvyšují riziko tvorby sraženin.
Kdy navštívit lékaře?
Pokud zaznamenáte jakýkoliv z výše uvedených symptomů, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Rychlá reakce může zachránit život.
Odborníci na embolie
Zabývají se jí především angiologové a kardiologové, kteří mají specializaci na cévní systém a srdce.
Rizika a nebezpečí embolie
Embolie může vést k trvalému poškození postižených orgánů nebo dokonce k smrti, zejména pokud dojde k plicní embolii.
„Pravděpodobnost vzniku trombo-embolické nemoci (souhrnný název pro hlubokou žilní trombózu a plicní embolii) výrazně zvyšuje omezení hybnosti končetin, ke kterému dochází například po operacích a úrazech (sádrová fixace), v těhotenství, při cestování na delší vzdálenosti a u obézních lidí. Významný vliv mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané. Krevní srážlivost může být zvýšena i užíváním hormonální antikoncepce,“ vysvětlují odborníci a lékaři z pražského IKEMu.
Léčba embolie
Léčba zahrnuje podávání antikoagulačních léků, které pomáhají ředit krev a zabraňují tvorbě nových sraženin. V některých případech může být nutný chirurgický zákrok nebo procedury jako je katetrizace, aby se embolus odstranil.
„Ve většině případů používáme antikoagulační léčbu, při které snižujeme krevní srážlivost pomocí léků, které podáváme nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv. nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin). Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od třech měsíční až po celoživotní. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry. U těžkých forem plicní embolie používáme tzv. trombolytickou léčbu, při které lékem v infuzi trvající několik hodin rozpouštíme již vytvořenou krevní sraženinu. Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto je užívána pouze u velmi závažných, život ohrožujících stavů. Po trombolytické léčbě následuje léčba antikoagulační. Ve výjimečných případech (u pacientů v kritickém stavu, pokud nelze podat trombolytickou léčbu pro riziko krvácení, nebo při neúspěchu trombolytické léčby) lze zvažovat chirurgické odstranění trombu z plicnice, tzv. plicní embolektomii. V obdobných případech je možné katetrizační cestou (vpichem z tříselné žíly) trombus v plicnici mechanicky rozrušit (tzv. perkutánní mechanická trombektomie). Zákrok lze kombinovat i s menší dávkou trombolytické léčby. V případě opakovaných plicních embolií při dlouhodobé antikoagulační léčbě, nebo nelze-li antikoagulační léčbu podat pro riziko krvácení, lze jako prevenci další plicní embolie zavést do dolní duté žíly katetrizační cestou (opět vpichem z tříselné žíly) takzvaný kavální filtr,“ dodává k tématu, v krátké citaci ikem.cz.
Farmakoterapie
Antikoagulační léky, jako jsou warfarin, heparin nebo novější perorální antikoagulanty, jsou základem léčby embolie. Dávkování a výběr léku závisí na individuálním posouzení lékaře.
Názory českých lékařů
Čeští kardiologové a angiologové zdůrazňují význam prevence, včasné diagnostiky a adekvátní léčby embolie. Upozorňují na význam informovanosti veřejnosti o rizicích a symptomech této nemoci.
Plicní embolie představuje vážné zdravotní riziko, když se v plicní arterii (hlavní céva zásobující plíce krví) nebo jejích odnožích náhle objeví blokace, obvykle způsobená krevní sraženinou. Krevní sraženiny, známé také jako tromby, mohou vznikat v žilách, zejména podmínkách vedoucích k hluboké žilní trombóze, která často postihuje žíly v dolních končetinách a oblasti pánve. Proces, při kterém se trombus oddělí a přesune do plicního oběhu, se nazývá embolizace. Kromě krevních sraženin může embolii v méně běžných případech způsobit i jiný materiál, jako je tuk a kostní dřeň v důsledku vážných úrazů, plodová voda během porodu nebo vzduchové bubliny při potápění.
Ischemická choroba srdeční (ICHS): příčiny, symptomy a možnosti léčby
Embolie je tichý nepřítel, který může nečekaně zasáhnout. Jeho důsledky mohou být fatální, ale s včasným zásahem a správnou léčbou se dají rizika minimalizovat. Neignorujte varovné signály vašeho těla a v případě potřeby neváhejte vyhledat odbornou pomoc.