Herpes – opar patří mezi celosvětově nejrozšířenější infekce a tisíce lidí se s ním setkávají každý den.
„Herpes simplex virus (HSV) má dva typy, 1 a 2. Typ HSV 1 je prvotně odpovědný za vznik oparů v oblasti tváře, nejčastěji na rtech. Přenáší se hlavně slinami při líbání, zatímco HSV 2 je původcem genitálních oparů. Patří mezi sexuálně přenosné infekce. Avšak v některých případech může HSV 1 vyvolat herpes na genitálu a HSV 2 opar na rtech. Do skupiny lidských herpetických virů patří také tzv. Varicella-zoster virus. Způsobuje pásový opar (herpes zoster),“ uvádí k onemocnění zdravotnický portál nemoci.vitalion.cz.
„Herpetické infekce probíhají ve dvou fázích. Při prvotním průniku viru do organizmu se může nebo nemusí rozvinout tzv. primoinfekce připomínající chřipkové onemocnění, někdy s výsevem puchýřků nebo jiných útvarů. U HSV 1 k ní dochází již v batolecím věku, u HSV 2 v době začátku sexuální aktivity, tj. mezi 14. a 29. rokem. Při výskytu HSV 2 u dětí je třeba dát pozor na možnost sexuálního zneužívání,“ vysvětluje v úvodu web nemoci.vitalion.cz.
„Po vyléčení primoinfekce mizí sice příznaky, ale virus tělo neopouští. Má vysokou náklonnost k nervovému systému a přetrvává v tzv. gangliích periferních nervů, což jsou vlastně shluky nervových buněk. Nijak se neprojevuje. Je v tzv. latentní fázi a v případě, že dojde k oslabení organizmu nějakou nemocí, velkým stresem atd., se může znovu aktivovat a ukázat již v podobě dobře známého puchýřku,“ dodává medicínský web.
Toto puchýřnaté onemocnění je vyvoláno virem nazývaným Herpes simplex virus (HSV) a patří do skupiny lidských herpetických virů, konkrétně do čeledi Herpesviridae. S celkem osmi zástupci této rodiny vyvolávajícími různá onemocnění, není divu, že herpes představuje stálou výzvu pro zdraví populace.
Herpes simplex virus se dělí do dvou hlavních typů: HSV-1 a HSV-2. Oběma typům je společný faktor – schopnost infikovat lidské buňky a způsobit nezřídka bolestivé příznaky. HSV-1 je často spojován s oparem v obličejové oblasti, zatímco HSV-2 je příčinou genitálního oparu. Oba typy však mohou způsobit opary na libovolné části těla.
Přenos viru může nastat přímým kontaktem s postiženými oblastmi nebo tělními tekutinami. Kromě toho může dojít k infekci i přenosem viru z matky na novorozence během porodu.
Projevy herpesu se mohou lišit od mírných až po vážné. Nejčastěji se objevuje svědění, pálení a bolest v postižené oblasti, následované výskytem puchýřků. Tyto puchýřky mohou prasknout, což vede k tvorbě bolestivých vředů a vzniku krunýře. Příznaky obvykle ustupují samy, ale virus zůstává v těle a může se kdykoli znovu aktivovat.
Rizikové faktory oparu
„Onemocnění se přenáší kontaktem. Nebezpečný z hlediska nákazy je proto jakýkoliv kontakt s nemocným, který oparem trpí (přímo líbáním, pohlavním stykem, nepřímo společným používáním osušek, ručníků, příboru). Velice infekční je herpes v době mezi objevením se a vznikem krusty. Po jeho vysušení již riziko nákazy klesá, ale může se v ojedinělých případech stát, že stále obsahuje nějaké množství virů. Rizikovým faktorem je dále jakékoliv oslabení obranyschopnosti jedince. Může vzniknout při velké zátěži fyzickým nebo psychickým stresem, při vysokých teplotách, slunění, jiném onemocnění, v období menstruace,“ uvádí portál nemoci.vitalion.cz.
Jak poznat genitální opar
„Genitální opar (opar na penisu, vaginální opar) je vysoce infekční onemocnění.Přenos probíhá pohlavním stykem a kontaktem s postiženou sliznicí (genitál, ústa). Stoprocentní ochranou před přenosem genitálního oparu není ani prezervativ. Infekce se zkraje projevuje pálením, svěděním a zarudnutím sliznice v oblasti genitálu, konečníku a vnitřních stehen. Po několika hodinách se vytvoří puchýřky a bolestivé vřídky. Dále se mohou objevit doprovodné příznaky jako únava, malátnost, teplota a zduřelé uzliny,“ uvádí lékaři z kliniky EUC a dodávají k rozpoznání genitálního opatu, že inkubační doba je přibližně 2 až 20 dnů, místní příznaky přibližně po 2 týdnech odezní. Virus však latentně infikuje nervová zakončení, může se znovu reaktivovat a po nervech se dostat zpět na původní místo, kde znovu vyvolá genitální opar.
Léčba genitálního oparu
„Pro správnou a efektivní léčbu je nezbytné navštívit lékaře, který předepíše antivirotika v tabletách. Podpořit léčbu mohou také lokální krémy s obsahem virostatika, ovšem samostatně nejsou dostatečně účinné. Včasná aplikace léků zkrátí dobu výsevu, zabrání zhoršení stavu oparu a dalšímu šíření puchýřků, nevyloučí však návrat a propuknutí infekce v budoucnosti. Léčbu musí absolvovat oba (všichni) sexuální partneři. Na lokální ošetření jsou vhodné kosmetické přípravky se zinkem jako Imazol krémpasta či Sudocrem. Zinek puchýřky vysouší, zklidňuje pokožku a mírní svědění a pálení,“ dodávají odborníci z kliniky EUC.
Léčba herpesu zahrnuje antivirové léky, které mohou zmírnit příznaky a zkrátit dobu trvání infekce. Prevence spočívá v opatřeních jako je vyvarování se přímému kontaktu s postiženými oblastmi, používání kondomů při sexu a dodržování dobré osobní hygieny.
Nepodceňujte včasnou léčbu oparu
„Existuje mnoho druhů oparů, které mohou probíhat v lehčí verzi jako herpes labialis nebo herpes genitalis, ale také jako závažná herpetická encefalitida. V případě genitálního oparu je vždy nutné léčbu řešit s lékařem, stejně tak při komplikovanějším průběhu jiné herpetické infekce či při pásovém oparu,“ dodávají závěrem lékaři z kliniky EUC.
Opar – herpes není pouze kosmetický problém; může mít výrazný dopad na kvalitu života postižených. Emocionální a psychologický stres, který s infekcí souvisí, může být stejně významný jako fyzické příznaky. Proto je důležité, aby lidé s oparem měli dostatek informací o své nemoci a získali podporu od odborníků i svého okolí.
Jak si mohu pomoci sám
„Je důležité, aby se opar hojil v klidu, to znamená, že se nesmí rozškrábat či utrhnout. Hrozí pak riziko, že se roznese na větší plochu. Můžete vyzkoušet přikládat teplé nebo studené obklady. Doporučuje se potírat si opar propolisovou tinkturou, vyplachovat ústa heřmánkem nebo šalvějí,“ dodává web nemoci.vitalion.cz.
Lupa dermatologa: kožní nádory a jejich příznaky, příčiny a prevence
Celosvětová prevalence herpesu ukazuje, že tento virus je záhadným a komplexním soupeřem v oblasti zdravotnictví. Vědecký výzkum a vzdělávání jsou klíčové pro lepší porozumění této infekce a vytvoření efektivnějších metod léčby a prevence. Boj proti herpesu je dlouhodobým závazkem, a proto je nezbytné, abychom věnovali pozornost této globální výzvě, abychom ochránili zdraví jednotlivců a posílili veřejné zdraví.
