Trápí vás vysoký tlak? Poradíme, jaké existují léky, jak fungují a na co si dát pozor při jejich užívání.
V dnešní době užívá medikaci na vysoký krevní tlak značná část starší populace. Tyto léky představují pro osoby s hypertenzí nemalou finanční zátěž. Tento redakční článek se zaměří na to, které z těchto léků jsou skutečně efektivní, na které z nich přispívá zdravotní pojišťovna a které se z hlediska doplatku pro pacienta jeví jako nejvýhodnější.
Optimální medikace pro hypertenzi
Volba konkrétního léku pro léčbu vysokého krevního tlaku se odvíjí od celkového zdravotního stavu pacienta a aktuálních hodnot krevního tlaku. Často se ukazuje, že kombinace dvou či více léků je účinnější než podávání jediného preparátu. Nalezení ideální medikace, ať už se jedná o jeden lék nebo jejich kombinaci, může vyžadovat určitý čas.
Během léčby hypertenze je klíčové znát cílové hodnoty krevního tlaku. Za optimální se považuje hodnota nižší než 130/80 mm Hg, a to v následujících případech:
- U zdravých dospělých ve věku 65 let a více.
- U zdravých dospělých mladších 65 let s 10 % či vyšším rizikem rozvoje kardiovaskulárního onemocnění v následujících 10 letech.
- U osob s chronickým onemocněním ledvin, diabetem nebo ischemickou chorobou srdeční. (Ideální cílový krevní tlak se může lišit v závislosti na věku a přidružených zdravotních obtížích, zejména u osob starších 65 let.)
Diuretika (léky na odvodnění)
Tato farmaka napomáhají eliminaci sodíku a vody z organismu a často představují první volbu v léčbě hypertenze. Existuje několik typů diuretik, mezi něž patří thiazidová, kličková a kalium šetřící. Konkrétní typ diuretika, který lékař doporučí, závisí na naměřených hodnotách krevního tlaku a dalších zdravotních komplikacích, jako jsou onemocnění ledvin či srdeční selhání. Mezi běžně používaná diuretika patří například chlorthalidon (např. TENORETIC – plně hrazený zdravotní pojišťovnou) a hydrochlorothiazid (např. CONVERIDE, VALSACOMBI a VALZAP COMBI – rovněž plně hrazené).
Častým vedlejším účinkem diuretik je zvýšená frekvence močení, která může vést ke snížení hladiny draslíku v těle. Dostatečná hladina draslíku je přitom nezbytná pro správnou funkci srdce. V případě nízké hladiny draslíku (hypokalémie) může lékař předepsat diuretikum šetřící draslík, například s obsahem triamterenu.
ACE inhibitory
Inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE) pomáhají uvolňovat krevní cévy tím, že blokují tvorbu látky, která cévy zužuje. Mezi zástupce této skupiny patří například lisinopril (např. DAPRIL a DIROTON – plně hrazené) nebo captopril (např. CAPOTEN, CAPTOPRIL STADA a TENSIOMIN – bez úhrady pojišťovnou).
Blokátory receptoru angiotenzinu II (ARB)
Také ARB přispívají k uvolnění cév a představují zavedená antihypertenziva s prokázaným 24hodinovým účinkem. Mezi ARB se řadí například candesartan (např. CARZAP – plně hrazený) a losartan (např. LOZAP – plně hrazený).
Blokátory vápníkových kanálů
Tyto léky uvolňují svalovinu cév a některé z nich zpomalují i srdeční frekvenci. Patří sem například amlodipin (plně hrazen pouze v kombinacích, např. PERINDOPRIL/AMLODIPINE STADA, EGIRAMLON, TEZEFORT) a diltiazem (např. DIACORDIN RETARD – plně hrazený). U starších pacientů a u pacientů černošské rasy mohou být blokátory vápníkových kanálů účinnější než samotné ACE inhibitory. Při užívání těchto léků je nutné se vyhnout konzumaci grapefruitu a grapefruitové šťávy, které mohou ovlivnit jejich účinek.
Alfa blokátory
Alfa blokátory tlumí nervové signály vedoucí k cévám a pomáhají snižovat účinek látek, které cévy zužují. Mezi ně patří například doxazosin (např. DOXAZOSIN G.L. PHARMA a KAMIREN – částečně hrazené) a prazosin (např. DEPRAZOLIN).
Alfa-beta blokátory
Tato skupina léků kombinuje účinek alfa a beta blokátorů, tedy tlumí nervové signály k cévám a zároveň zpomaluje srdeční frekvenci. Zástupcem je karvedilol (např. ATRAM, CARVESAN, CORYOL a DILATREND – částečně hrazené).
Beta blokátory
Beta blokátory snižují zátěž srdce a rozšiřují cévy, čímž zpomalují srdeční činnost a snižují sílu srdečních stahů. Patří sem například atenolol (např. TENORMIN – plně hrazený) a metoprolol (např. BETALOC – plně hrazený). Beta blokátory se obvykle nepředepisují jako jediný lék a často se kombinují s jinými antihypertenzivy.
Antagonisté aldosteronu
Tyto léky se uplatňují v léčbě rezistentní hypertenze. Blokují účinek látky, která může způsobovat zadržování solí a tekutin v těle. Zástupci jsou spironolakton (např. VEROSPIRON – plně hrazený) a eplerenon (např. EPLERENON MEDREG, EPLERENON SANDOZ a INSPRA – s doplatkem).
Inhibitory reninu
Aliskiren (v současnosti nedostupný v ČR) zpomaluje produkci reninu, enzymu produkovaného ledvinami, který spouští kaskádu reakcí vedoucích ke zvýšení krevního tlaku. Z důvodu rizika závažných komplikací by se aliskiren neměl užívat současně s ACE inhibitory nebo ARB.
Závěrem a důležité upozornění
Léky na krevní tlak užívejte vždy dle pokynů lékaře. Nikdy nevynechávejte dávky a léčbu sami neukončujte! Náhlé vysazení některých léků, například beta blokátorů, může vyvolat prudké zvýšení krevního tlaku (rebound fenomén).
V případě jakýchkoli nežádoucích účinků se neprodleně obraťte na svého ošetřujícího lékaře. V akutních stavech ohrožujících život vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc prostřednictví zdravotnické záchranné služby.