Infarkt myokardu se nemusí vždy projevit typickou bolestí na hrudi, zejména u žen mohou být příznaky netypické a často jsou mylně přisuzovány menopauze.
„Infarkt myokardu u žen bývá často zaměňován za jiné zdravotní problémy, jako jsou příznaky menopauzy či stresu. Tento omyl může mít fatální následky, neboť včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro záchranu života a minimalizaci poškození srdečního svalu. Je důležité, aby jak lékaři, tak i samotné pacientky, byli obezřetní při výskytu netypických příznaků, jako jsou bolesti zad, únava nebo zažívací potíže. Nedostatečné povědomí o těchto příznacích vede k tomu, že mnoho žen nepřichází k lékaři včas, což může vést k pozdní diagnóze a léčbě. Přestože bolesti na hrudi jsou nejčastějším příznakem infarktu, u žen bývají často přítomny i jiné symptomy, které mohou být méně zřetelné, ale neméně závažné. Kombinace těchto faktorů výrazně zvyšuje riziko komplikací a úmrtnosti u žen s infarktem myokardu. Je nezbytné zvyšovat povědomí o těchto rizicích a zdůrazňovat důležitost včasného rozpoznání příznaků a zahájení léčby,“ uvádí MUDr. Zbyněk Mlčoch na medicínském portálu priznaky-projevy.cz.
Diagnostika a moderní léčba infarktu myokardu
Diagnostika infarktu myokardu u žen představuje specifickou výzvu, neboť jejich příznaky mohou být méně výrazné a častěji zaměňované za jiné zdravotní problémy. Tradiční metody, jako je elektrokardiogram (EKG) a krevní testy na hladinu troponinu, mohou být u žen nedostatečně citlivé, což zvyšuje riziko pozdního odhalení onemocnění. Z tohoto důvodu je nezbytné využívat pokročilé diagnostické techniky, které umožní přesnější a rychlejší identifikaci infarktu.
„Srdeční katetrizace je jedním z nejefektivnějších postupů v diagnostice a léčbě infarktu myokardu. Tento invazivní zákrok, při němž je do tepny zaveden tenký katétr, umožňuje lékařům přímo vizualizovat koronární tepny a identifikovat ucpané nebo zúžené úseky cév. Pro ženy, které často přicházejí s netypickými symptomy, je srdeční katetrizace nezbytná pro přesné určení problému a okamžité zahájení léčby. Během katetrizace může být proveden i terapeutický zákrok, například angioplastika, při níž je zúžená tepna rozšířena pomocí balónku, nebo zavedení stentu, který udrží cévu otevřenou. Tento přístup zajišťuje nejen rychlou úlevu od příznaků, ale také minimalizuje riziko dalších srdečních příhod.
Srdeční katetrizace navíc poskytuje důležité informace pro dlouhodobé řízení pacientky, včetně plánování další léčby a sledování progrese onemocnění. Moderní technologie, jako jsou lékově potažené stenty, které uvolňují léky přímo do stěny tepny, významně snižují riziko opětovného zúžení cévy. Tento postup, spolu s farmakologickou léčbou, jako jsou antikoagulancia a statiny, přispívá k výraznému zlepšení dlouhodobé prognózy žen po infarktu. Díky těmto pokročilým metodám se podařilo snížit úmrtnost na infarkt myokardu u žen, avšak včasná diagnostika zůstává klíčovým faktorem úspěchu,“ vysvětluje zdravotnický portál zdravi.euro.cz. „Lékaři by měli být vyškoleni, aby rozpoznali netypické příznaky infarktu u žen a aby využívali všechny dostupné diagnostické a terapeutické nástroje k zajištění co nejefektivnější péče. Toto zahrnuje nejen technické aspekty katetrizace, ale také komunikaci s pacientkami o jejich symptomech a rizicích, což může přispět k lepšímu pochopení a zvládání onemocnění ze strany pacientky,“ dodává.
Farmakologická léčba a moderní přístupy
Kromě invazivních zákroků je klíčovou součástí léčby infarktu myokardu farmakoterapie. Moderní léčiva zahrnují antikoagulancia, která zabraňují tvorbě krevních sraženin – trombolytika, která rozpouštějí již vzniklé sraženiny, a statiny, které snižují hladinu cholesterolu v krvi. Dále se používají beta-blokátory a ACE inhibitory, které pomáhají snižovat krevní tlak a zátěž na srdce.
V posledních letech se také zkoumají nové terapeutické přístupy, včetně regenerativní medicíny, která se zaměřuje na obnovu poškozených srdečních tkání pomocí kmenových buněk a růstových faktorů. Tyto inovativní postupy slibují zlepšení dlouhodobé prognózy pacientek po infarktu myokardu.
Kombinace farmakoterapie a moderních technik v intervenční kardiologii představuje významný pokrok v léčbě infarktu myokardu, což se pozitivně odráží na zlepšení kvality života pacientek. Rehabilitace, která zahrnuje fyzickou aktivitu, dietní opatření a psychosociální podporu, je nezbytná pro úspěšné zotavení a prevenci dalšího infarktu. Cílená léčba a individuální přístup, který zohledňuje specifické potřeby žen, je klíčem k dosažení lepších výsledků.
Kvalita života žen po infarktu myokardu
Kvalita života po infarktu myokardu je u žen často ovlivněna jak fyzickými, tak psychologickými faktory. Fyzická omezení, která vznikají v důsledku srdečního poškození, mohou vést ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity, což může být frustrující a omezující. Ženy po infarktu často čelí pocitům úzkosti, strachu z opětovného infarktu a depresím, což negativně ovlivňuje jejich psychickou pohodu.
Rehabilitační programy zaměřené na obnovu fyzické kondice a psychické podpory hrají klíčovou roli v procesu zotavení. Zároveň je důležité, aby ženy byly zapojeny do kontinuálního sledování svého zdravotního stavu a pravidelně konzultovaly s odborníky své výsledky a pokroky. Podpora rodiny a blízkých, stejně jako aktivní účast na preventivních opatřeních, jako je zdravá strava a pravidelný pohyb, přispívá k dlouhodobému zlepšení kvality života po infarktu.
V neposlední řadě hraje velkou roli i vzdělávání pacientek o jejich onemocnění. Informovanost o rizicích a preventivních opatřeních, včetně včasného rozpoznání příznaků opětovného infarktu, je klíčová pro udržení zdraví a zajištění co nejlepší možné kvality života.
Aktualizováno
Při první pomoci u kardiálního selhání nebo akutního infarktu myokardu je klíčové jednat rychle a efektivně. Následující kroky vám pomohou poskytnout první pomoc:
1. Rozpoznání příznaků
Infarkt myokardu:
- Intenzivní, svíravá bolest na hrudi, často vyzařující do levé paže, krku, zad nebo čelisti.
- Dušnost, pocit slabosti nebo závratě.
- Nevolnost, zvracení, studený pot, úzkost nebo panika.
- U žen a starších osob mohou být příznaky méně typické, například bolesti břicha, únava nebo nevolnost.
Kardiální selhání:
- Dušnost, zejména při námaze nebo v leže.
- Otoky nohou nebo kotníků.
- Únava a slabost.
- Rychlý nebo nepravidelný srdeční tep.
2. Okamžité jednání
Zavolejte zdravotnickou záchrannou službu telefonní číslo 155 nebo 112:
- Popište příznaky a situaci operátorovi.
- Uveďte přesné místo, kde se nacházíte.
- VŽDY naslouchejte pokynů dispečera, který s vámi bude hovořit
Uklidněte postiženého:
- Ujistěte osobu, že pomoc je na cestě.
- Pokud je postižený při vědomí, posaďte ho do pohodlné polohy, nejlépe polosedu s mírně zvednutou hlavou a oporou zad (poloha v polosedě usnadňuje dýchání).
Podání léků:
- Pokud má postižený u sebe nitroglycerin (např. Nitromint), podejte mu jednu dávku pod jazyk. Léky by neměl užívat v leže, protože nitroglycerin může způsobit pokles krevního tlaku. Pokud bolest přetrvává po pěti minutách, může být podána další dávka, pokud to je doporučeno lékařem, ale maximálně tři dávky během 15 minut.
Podání aspirinu:
- Pokud je dostupný aspirin a osoba není alergická, může rozkousat 160–325 mg (1–2 tablety) aspirinu. Aspirin pomáhá snížit tvorbu krevních sraženin, které mohou zhoršit stav.
3. Pokud dojde ke ztrátě vědomí nebo zástavě srdce
Zahájení KPR (kardiopulmonální resuscitace):
- Pokud postižený přestane dýchat nebo má nepravidelný, lapavý dech, zahajte KPR.
- Položte osobu na záda na pevný povrch.
- Položte ruce na střed hrudníku (mezi bradavky) a provádějte stlačování hrudníku frekvencí 100–120 stlačení za minutu. Hrudník by měl být stlačen do hloubky cca 5–6 cm.
- Pokračujte ve stlačování hrudníku až do příjezdu záchranné služby nebo dokud osoba nezačne reagovat (např. pohybovat se, dýchat normálně).
Použití AED (automatizovaného externího defibrilátoru):
- Pokud je k dispozici AED, zapněte přístroj a přiložte elektrody podle pokynů přístroje.
- AED automaticky vyhodnotí rytmus srdce a doporučí, zda je nutný výboj. Pokud ano, AED provede defibrilaci.
- Po výboji pokračujte v KPR podle pokynů AED.
4. Sledujte stav postiženého
- Po celou dobu sledujte, zda postižený reaguje a dýchá.
- I po podání první pomoci a zlepšení příznaků je nutné, aby postižený byl co nejdříve převezen do nemocnice k dalšímu lékařskému ošetření.
- Vyčkejte na příjezd lékaře nebo posádky ZZS.
Pamatujte, že rychlý zásah může výrazně zlepšit šance na přežití a snížit riziko vážných či trvalých následků!
