Pro srdeční svalovinu je důležitý neustálý přísun kyslíku a živin k udržení její funkce a vitality. Tématu se věnoval magazín ZdraviŽivot.cz.
„Jestliže tomu tak není, dochází k nedokrvení -ischemii myokardu, což nazýváme ischemickou chorobou srdeční – ICHS. Projevy onemocnění jsou široké – od asymptomatické (bezpříznakové) ICHS, přes přechodnou ischémii (obvykle se projevující anginou pectoris – bolestí na hrudníku), ischemickou nekrózu – odumření srdeční svaloviny (infarkt myokardu) až po srdeční selhání a náhlou smrt,“ uvádí k danému onemocnění pražský IKEM.
Téměř vždy je příčinou ateroskleróza neboli kornatění koronárních tepen; spazmy tepen, záněty, embolie a jiné příčiny jsou bez aterosklerózy vzácné.
„Princip vzniku aterosklerózy spočívá v ukládání tukových látek do stěny tepen. Po narození má člověk tepny hladké, elastické, které krvi nekladou velký odpor. Již ale ve věku 10 let jsou v cévních stěnách prokazatelné tzv. lipidové proužky – počáteční stádia ukládání cholesterolu a jiných tukových částic. Postupem věku se do těchto proužků postupně dál zabudovávají tukové látky, což způsobuje poškození cévní stěny. Postupně se vyvíjí aterosklerotický plát různé velikosti a zabudovává se v něm vápník. Postupným narůstáním může dojít až k úplné obstrukci – ucpání tepny. Některé aterosklerotické pláty jsou na povrchu tvrdé a uvnitř obsahují měké tuky,“ uvádí IKEM a upřesňuje, že dojde-li k prasknutí tvrdšího obalu, tuky uvnitř se dostanou do kontaktu s krví, což zapříčiní vznik krevní sraženiny. která zabraňuje dalšímu kontaktu tukových depozit s krví. Sraženinou se céva ještě více zúží nebo se obvykle úplně uzavře.
Dochází-li k těmto změnám pomaleji – stabilní, chronická ICHS (u postupného narůstání plátu bez jeho prasknutí), mohou cévy reagovat vytvořením kolaterálního – bočného oběhu. Co to znamená? Při nedostatku kyslíku začnou cévy mezi sebou vytvářet nové spojky nebo se rozšíří ty, které jsou přítomny již od narození a jsou pouze nefunkční. Tímto způsobem se dostane okysličená krev z jiných cév i do míst, která jsou až za postiženým úsekem tepny.
Ischemická choroba srdeční (ICHS), jak již bylo zmíněno je vážné onemocnění, které postihuje srdce a může mít závažné zdravotní důsledky. ICHS je jedním z nejběžnějších onemocnění srdce a představuje významný zdravotní problém po celém světě. Tento článek se zaměří na příčiny, symptomy a možnosti léčby ischemické choroby srdeční.
Příčiny ICHS: Ischemická choroba srdeční je způsobena nedostatečným prokrvením srdce. K tomu dochází v důsledku ucpání koronárních tepen, které zásobují srdce krví a kyslíkem. Hlavní příčinou ICHS je ateroskleróza, proces, při kterém se v koronárních tepnách hromadí tukové pláty, což omezuje průtok krve.
Dalšími faktory zvyšujícími riziko ICHS jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka, kouření, obezita, fyzická neaktivita a genetická predispozice. Tyto faktory mohou spolupracovat a zvyšovat riziko vzniku této choroby.
Symptomy ICHS: symptomy ICHS mohou být různé, a to v závislosti na závažnosti onemocnění. Nejběžnějším příznakem je angina pectoris, což jsou bolesti na hrudi, které mohou být popisovány jako tlak, pálení nebo stisknutí. Tyto bolesti mohou zářit do rukou, ramen, krku a čelistí. Symptomy se obvykle objevují při fyzické námaze nebo stresu.
Pokud je koronární tepna úplně ucpaná, může dojít k infarktu myokardu (srdečnímu infarktu), což je stav, kdy část srdce nemá dostatečný přísun krve a kyslíku. Tento stav může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Diagnostika ICHS: diagnóza ischemické choroby srdeční se obvykle provádí pomocí různých lékařských testů a vyšetření, včetně elektrokardiografie (EKG), stresového testu, koronární angiografie a krevních testů na hladinu cholesterolu a cukru.
Léčba ICHS: léčba ICHS závisí na závažnosti onemocnění a individuálních faktorech pacienta. Cílem léčby je zlepšit průtok krve do srdce a snížit riziko komplikací. Některé z hlavních léčebných možností zahrnují:
- Změny životního stylu: pacienti s ICHS by měli upravit svůj životní styl, včetně zdravé stravy, cvičení a odvykání kouření.
- Léky: léky mohou být předepsány k řízení krevního tlaku, snížení hladiny cholesterolu nebo řízení cukrovky. Antiagregační léky, jako je aspirin, mohou také pomoci předcházet tvorbě krevních sraženin.
- Revaskularizace: v některých případech může být nutný chirurgický zákrok, jako je angioplastika s implantací stentu nebo koronární bypassová operace, aby se obnovil průtok krve do srdce.
ICHS, je vážným zdravotním problémem, ale s včasnou diagnózou a adekvátní léčbou může být řízen a komplikace mohou být minimalizovány. Je důležité konzultovat se svým lékařem a provádět pravidelné preventivní vyšetření, aby se snížilo riziko vzniku ICHS. Změny životního stylu, jako je zdravá strava a cvičení, mohou také hrát klíčovou roli ve snižování tohoto rizika.
Společně s anginou pectoris se může objevit některý z dalších příznaků:
- dušnost
- palpitace – nepříjemné vnímání činnosti srdce – obvykle zrychlené nebo nepravidelné
- slabost, nevolnost
- pocit na zvracení
- pocení
„Pokud máte bolesti na prsou déle než 5 minut a nemáte nitroglycerin, volejte záchrannou službu. Jsou-li bolesti nově vzniklé a nikdy předtím jste je neměl(a), volejte ihned. Taktéž je-li angina pectoris výrazně silnější nebo v klidu,“ dodává k tématu a k tomuto onemocnění pražský IKEM.
