Jak probíhá aortokoronární bypass? Srdeční bypass pomáhá překonat ICHS

Publikuje: Nikola Macáková — 09. 03. 2024
Úvodní stránka » Jak probíhá aortokoronární bypass? Srdeční bypass pomáhá překonat ICHS

Ischemická choroba srdeční je tichý zabiják. Odhalte, jak příčiny, příznaky a moderní léčba mohou zachránit životy a zlepšit kvalitu života.

Cílem operace, v kostce je zajistit dostatečný přísun krve pro srdeční sval, zlepšit tak jeho funkci a snížit riziko náhlé smrti (infarktu myokardu). Chirurg k srdci obvykle proniká střední sternotomií (přetětím hrudní kosti ve střední čáře). Po otevření hrudníku následuje odběr vnitřní hrudní tepny, která se využívá k přemostění postižených tepen,“ píše v úvodu k danému tématu odborný medicínský portál kardiochirurgie.cz.

Po napojení na mimotělní oběh je naložena svorka na aortu a srdce zastaveno. Okysličení krve a její přečerpávání v té chvíli zajišťuje přístroj. Zastavené srdce umožňuje chirurgovi, aby pomocí speciálních nástrojů a vláken mikrochirurgickou technikou napojil konec vypreparované hrudní tepny na cílový úsek věnčité tepny. Jde o práci náročnou na přesnost a koncentraci. Po napojení bypassu je možné sejmout svorku z aorty. Srdce promývané okysličenou krví spontánně obnovuje svoji činnost. V té chvíli je ukončen mimotělní oběh a operace postupuje do své závěrečné fáze. Na srdce jsou připevněny elektrody pro případnou stimulaci srdeční činnosti. Do hrudníku jsou zavedeny drény pro odvod krve a kontrolu krvácení. Chirurg spojuje hrudní kost drátěnými stehy a uzavírá podkoží a kůži,“ dodává ke kardiochirurgickému výkonu lékařský portál kardiochirurgie.cz.

Srdce a cévy, ilustrační foto/grafika. Zdroj brgfx ze služby freepik

Tento zákrok se typicky provádí u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS), kteří trpí anginou pectoris (bolestí na hrudi) nebo u kterých došlo k infarktu myokardu, a představuje život zachraňující řešení pro ty, kteří nereagují na léčbu léky nebo jsou nevhodní kandidáti pro angioplastiku (rozšíření tepny pomocí balónku).

Jak probíhá aortokoronární bypass?

Operace zahrnuje vytvoření „obchvatu“ kolem zúžených nebo zablokovaných částí koronárních tepen. Chirurg používá štěp, který může být žilní (nejčastěji odebraný z nohy pacienta) nebo tepenný (často se používá vnitřní hrudní tepna nebo tepna z předloktí), a připojí ho na aortu a místo za postiženým úsekem koronární tepny. Tím se vytvoří nová cesta pro průtok krve k srdci.

Fáze operace

  1. Příprava a anestezie: pacient je uveden do celkové anestezie.
  2. Získání štěpu: chirurg získá štěp – buď to z vnitřní hrudní tepny, radiální tepny (z předloktí), nebo z velké safénové žíly na noze.
  3. Otevření hrudníku: provádí se prostřednictvím mediastinotomie, přičemž se hrudní kost rozřízne, aby se získal přístup k srdci.
  4. Připojení štěpu: štěp je na jednom konci připevněn k aortě a na druhém konci k cílové koronární tepně za zúžením.
  5. Uzavření hrudníku: po našití štěpu se hrudní kost spojí kovovými dráty a tkáň se zašije.

Snahou operatéra je přivést krev do těch částí srdečního svalu, které jsou nedostatečně zásobeny krví v důsledku stenózy (zúžení věnčité tepny). Cílem operace je zlepšit životní prognózu snížením rizika (nikoli vyloučením) vzniku infarktu myokardu a následných komplikací, jako jsou poruchy rytmu srdce, náhlá smrt apod. Dalším cílem je zlepšení kvality života odstraněním příznaků onemocnění (ale ne jeho vyléčením) a návratu do „normálního“ života.

Zda bude zvolen postup konzervativní – medikamentózní, invazivní kardiologický zákrok nebo operace, záleží na více faktorech – tíži onemocnění, věku, biologickém stavu atp. Na společném sezení kardiologové s kardiochirurgy posuzují individuálně každého nemocného a rozhodnou o nejvhodnější léčbě.

K vytvoření bypassu – přemostění, se používají tepenné a žilní štěpy. Žilní se získávají odběrem žíly z dolních končetin, u nás prováděném převážně endoskopickou metodou pro lepší hojení a kosmetický efekt. Není zapotřebí mít obavy, že Vám bude chybět – jedná se povrchovou cévu, její funkci bez potíží zastoupí jiné žíly.

Z tepenných štěpů se standardně používá levá prsní tepna – arteria mammaria, která je větví podklíčkové tepny a běží uvnitř hrudníku, po žebrech podél hrudní kosti. Jemně se vypreparuje, na jednom konci se přeruší a na druhém se nechá připojená k podklíčkové tepně. Je oblíbená pro dlouhodobou průchodnost (po 10 letech 90-95 %). U mladších pacientů se používají další tepenné štěpy, jako pravá prsní tepna nebo arteria radialis – tepna vřetenní na palcové straně předloktí (předloktím běží dvě tepny – vřetenní a loketní, u většiny lidí je ruka více zásobená z loketní tepny a odebrání vřetenní tepny se neprojeví). Před odběrem chirurg provede test, jestli je možné tepnu vyjmout, pokud zjistí, že ne, postupuje se obvyklým způsobem.

Vlastní operace probíhá bez nebo s použitím mimotělního oběhu, dle postižených tepen, rizikovosti pacienta apod. Postup se rozhodne obvykle před operací. Operatér si v obou případech prohlédne srdce a tepny, posoudí jejich stav a velikost, a označí si drobnými nářezy místa vhodná k našití štěpů.

Bez mimotělního oběhu: pomocí stabilizátorů se částečně znehybní okolí místa, kam bude našit štěp. Speciálním instrumentáriem se vypreparuje tepna, otevře se a dovnitř se strčí shunt (drobná plastová trubička díky které krev proudí dále do srdce, operační pole se nezalévá krví a nedochází k velkým krevním ztrátám). Následně se přišije cévní štěp jedním koncem, druhý zůstává volný. Tento postup se pak opakuje u všech postižených tepen. Po našití všech štěpů na srdce se nasadí tzv. nástěnná svorka na aortu, která je tímto částečně uzavřena a je možno na ni přišít druhý konec štěpů. Na aortu se nenašívá pouze prsní tepna, jejíž jeden konec je připojen k podklíčkové tepně. Po sejmutí svorky vlastní výkon končí.

S mimotělním oběhem: spustí se mimotělní oběh, na aortu se nasadí svorka, aby do srdíčka netekla krev. Srdce se zastaví pomocí speciálního roztoku, který jej zároveň ochladí. Poté se postupuje stejně, jak je výše popsáno, jen není zapotřebí stabilizátorů ani shuntu – srdce se nehýbe ani jím neteče krev. Po našití štěpů na srdce se sejme svorka, aby se srdíčko opět prokrvilo, pak se přišijí štěpy na aortu stejným způsobem, jak je popsáno výše.

Většina pacientů je po operaci bez anginy pectoris. O tom, jak dlouho, rozhoduje pacient do značné míry sám. Sám si určuje další životní styl. Omezením rizikových faktorů může významně přispět ke zpomalení až zastavení aterosklerotických procesů,“ uvádí k tématu pražský IKEM.

Výhody a rizika

 Výhody:

  • Zlepšení průtoku krve k srdci.
  • Úleva od bolesti na hrudi a dalších symptomů ICHS.
  • Zvýšení fyzické vytrvalosti a kvality života.
  • Snížení rizika dalších srdečních událostí, včetně infarktu myokardu.

Rizika:

  • Jako každá velká operace, i aortokoronární bypass nese rizika, včetně infekce, krvácení, problémů s anestézií, srdečních arytmii a v některých případech mrtvice nebo selhání ledvin.

Po operaci

Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě monitorován. Rekonvalescence zahrnuje řízenou fyzickou aktivitu, sledování zdraví srdce a pravidelné kontroly. Rehabilitace hraje klíčovou roli v zotavovacím procesu, přičemž pacienti jsou vedeni k postupnému návratu k běžným aktivitám a k adopci zdravějšího životního stylu, aby se minimalizovalo riziko opětovného vzniku aterosklerózy.

Aortokoronární bypass, jak již bylo v článku zmíněno je tedy zásadním chirurgickým zákrokem pro pacienty s pokročilou ICHS, který může významně zlepšit jejich prognózu a kvalitu života.

DŘÍVE JSME PSALI:

Cesta k uzdravení: život po srdečním infarktu

Nikola Macáková — 19. 10. 2023
Infarkt myokardu: jak po něm nalézt nový smysl a obnovit ztracenou naději. Srdce dokáže znovu zářit. I po nemoci se dá do života vrátit.

Po operaci srdečního bypassu je rekonvalescence klíčová pro úspěšnou obnovu zdraví a prevenci dalších srdečních onemocnění. Lázeňská léčba hraje v tomto procesu významnou roli, neboť nabízí specializovanou péči zaměřenou na podporu fyzického zotavení a zlepšení celkového zdravotního stavu. Pacienti jsou často směřováni do lázní se specializací na kardiovaskulární rehabilitaci z několika důvodů:

  1. Podpora fyzické rekonvalescence: lázně poskytují rehabilitační programy, které jsou navrženy tak, aby pomáhaly pacientům postupně obnovit fyzickou kondici a vytrvalost po operaci srdce.
  2. Zlepšení funkce srdce: prostřednictvím monitorovaných cvičebních programů a terapií lázně pomáhají zlepšovat srdeční výkon a oběhovou efektivitu.
  3. Řízení rizikových faktorů: v lázních se kladou důraz na vzdělávání pacientů v oblasti správné životosprávy, včetně stravovacích návyků a životního stylu, což je zásadní pro prevenci dalšího rozvoje srdečních onemocnění.
  4. Psychologická podpora: rekonvalescence po operaci srdce může být psychicky náročná. Lázně poskytují psychologickou podporu a terapie zaměřené na snižování stresu a podporu duševního zdraví.
  5. Individuální přístup k léčbě: lázeňské programy jsou často přizpůsobeny individuálním potřebám pacientů, což umožňuje efektivnější zotavení.

V České republice existuje několik lázeňských zařízení specializovaných na kardiovaskulární rehabilitaci. Mezi nejznámější patří:

  • Lázně Poděbrady: specializují se na léčbu onemocnění oběhového systému a nabízejí komplexní programy pro pacienty po operaci srdce.
  • Lázně Teplice nad Bečvou: známé svým zaměřením na rehabilitaci srdečních a cévních onemocnění.
  • Lázně Luhačovice: nabízejí široký spektrum léčebných a rehabilitačních služeb pro pacienty s kardiovaskulárními problémy.
  • Lázně Jáchymov: kromě jiného se zde poskytuje rehabilitace pro pacienty po kardiochirurgických zákrocích.

Volba konkrétních lázní závisí na individuálních potřebách pacienta, doporučení lékaře a také na geografické dostupnosti. Výběr vhodného lázeňského zařízení je důležitý krok na cestě k úplnému zotavení po operaci srdce.

Použité zdroje: IKEM, kardiochirurgie.cz,
redakční informace a zdroje – redakční text*

Upozorňujeme, že informace, publikované články, rady a doporučení prezentované na webové stránce www.zdravizivot.cz neslouží jako náhrada za individuální lékařskou péči poskytovanou lékařem! Tyto informace nelze považovat za lékařskou konzultaci nebo doporučení pro konkrétního pacienta či pacienty. Informace zveřejněné na této stránce neslouží k nahrazování individuální léčby a jsou pouze obecnými informacemi na dané téma.

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo ZŽ

O nás

Jsme internetový online magazín, který je zaměřen na zdraví, zdravotnictví, medicínu, vitalitu, harmonii, život a zdravý životní styl. Na webu nechybí ani známá onemocnění či babské rady a receptury. Naším partnerským projektem jsou UdálostiExtra.cz.

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu