Kachexie je závažný stav úbytku svalové a tukové hmoty, který významně ovlivňuje prognózu pacientů s chronickými nemocemi.
Kachexie je komplexní metabolický syndrom charakterizovaný výrazným úbytkem svalové a tukové hmoty, podvýživou, celkovým chátráním a slabostí. „Tento stav se vyskytuje u pacientů se závažnými onemocněními, jako jsou maligní nádory, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), srdeční selhání, selhání ledvin a další. Kachexie se obvykle rozvíjí již od počátku těchto onemocnění, ale často bývá diagnostikována až v pokročilém stadiu. Je důležité na ni myslet a zahájit včasnou terapii, neboť významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost pacientů,“ uvádí k tématu MUDr. Eliška Konupková na medicínském portálu priznaky-projevy.cz.
Jedná se o multifaktoriální stav, který není pouze důsledkem nedostatečného příjmu potravy, ale také výsledkem složitých změn v metabolismu, hormonální regulaci a imunitní odpovědi organismu. Kachexie je často spojena se zánětlivým procesem, který vede k negativní energetické bilanci a katabolismu svalových bílkovin. Tento syndrom nelze zvrátit pouze nutriční podporou a vyžaduje komplexní terapeutický přístup.
„Pacienti s kachexií trpí nejen fyzickými symptomy, ale také psychickými obtížemi. Úbytek hmotnosti a síly může vést k depresím, úzkosti a sociální izolaci. Kachexie rovněž ovlivňuje schopnost pacienta tolerovat léčbu základního onemocnění, jako je chemoterapie nebo chirurgický zákrok, což dále zhoršuje prognózu,“ vysvětluje MUDr. Eliška Konupková na medicínském portálu priznaky-projevy.cz.
„Rozpoznání kachexie včas je klíčové pro zlepšení kvality života pacienta a zvýšení šancí na úspěšnou léčbu základního onemocnění. Lékaři by měli aktivně vyhledávat známky kachexie u rizikových pacientů a zahájit multidisciplinární léčbu zahrnující nutriční podporu, farmakoterapii a rehabilitaci,“ dodává dále MUDr. Eliška Konupková a upřesňuje, že Kachexie postihuje široké spektrum pacientů, nejčastěji však ty s pokročilými stadii chronických onemocnění. Onkologičtí pacienti, zejména s nádory trávicího traktu, plic nebo slinivky břišní, jsou zvláště náchylní k rozvoji kachexie. Až 80 % pacientů s pokročilou rakovinou trpí tímto syndromem.
Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) jsou další významnou skupinou. Snížená schopnost dýchání vede k vyšší energetické potřebě, zatímco dušnost a únava omezují příjem potravy. Podobně pacienti se srdečním selháním nebo selháním ledvin mohou trpět kachexií v důsledku metabolických změn a sníženého příjmu živin.
Kachexie může postihnout pacienty v jakémkoli věku, ale častěji se vyskytuje u starších osob, které jsou již oslabené jinými zdravotními problémy. Sociální faktory, jako je nedostatečná péče, izolace nebo finanční obtíže, mohou riziko kachexie dále zvýšit.
Příčiny kachexie jsou komplexní a zahrnují řadu patologických procesů. Základní mechanismus spočívá v nerovnováze mezi katabolismem a anabolismem, kdy převládá rozklad svalových a tukových tkání nad jejich syntézou. Zánětlivé cytokiny, jako je tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a interleukiny, hrají klíčovou roli v tomto procesu.
Hormonální změny, jako je zvýšená hladina kortizolu a snížená hladina inzulinu, přispívají k metabolickému rozvratu. Hypermetabolismus způsobený základním onemocněním vede ke zvýšené spotřebě energie, zatímco anorexie a snížený příjem potravy zhoršují energetickou bilanci. Dysfunkce gastrointestinálního traktu, malabsorpce a změny ve střevní mikroflóře mohou dále omezit dostupnost živin.
Psychologické faktory, jako je deprese nebo úzkost, mohou ovlivňovat chuť k jídlu a motivaci k jídlu. Sociální a ekonomické bariéry, jako je nedostatečný přístup k potravinám nebo podpora rodiny, mohou také hrát roli.
Symptomy kachexie zahrnují výrazný úbytek tělesné hmotnosti, zejména svalové hmoty (sarkopenie), a snížení tukové tkáně. Pacienti často uvádějí únavu, slabost, ztrátu chuti k jídlu (anorexii) a sníženou fyzickou aktivitu. Dalšími příznaky mohou být anémie, otoky (edémy), snížená imunita a zvýšená náchylnost k infekcím. Metabolické změny mohou vést k inzulinové rezistenci, zvýšenému rozkladu tuků a bílkovin. Pacienti mohou mít také poruchy termoregulace, což se projevuje pocitem chladu. Psychologické symptomy zahrnují deprese, úzkost a sociální izolaci.
„Vyhledat lékaře by měli pacienti nebo jejich pečovatelé při pozorování neúmyslného úbytku hmotnosti, zejména pokud je spojen s chronickým onemocněním. Prvním odborníkem bývá obvykle praktický lékař, který může pacienta odkázat na specialistu,“ uvádí k tématu Národní zdravotnický informační portál – NZIP.cz.
Odborníci, kteří se věnují kachexii, jsou především onkologové, pneumologové, kardiologové, nefrologové a geriatři, v závislosti na základním onemocnění. Nutriční specialisté a dietologové hrají klíčovou roli v hodnocení nutričního stavu a plánování výživové podpory. Fyzioterapeuti a rehabilitační lékaři mohou pomoci s obnovením svalové síly a funkčnosti.
„Léčba kachexie je multidisciplinární a zaměřuje se na několik oblastí. Nutriční podpora je základem terapie. Cílem je zvýšit příjem kalorií a bílkovin prostřednictvím dietních úprav nebo nutričních doplňků. U pacientů, kteří nejsou schopni přijímat potravu orálně, může být indikována enterální nebo parenterální výživa,“ upřesňuje k léčbě NZIP.cz.
Farmakoterapie může zahrnovat progestiny (např. megestrol acetát) ke stimulaci chuti k jídlu, kortikosteroidy pro krátkodobé zlepšení pocitu pohody a anabolické steroidy pro podporu svalové hmoty. Protizánětlivé léky a inhibitory myostatinu jsou ve fázi výzkumu jako potenciální léčebné možnosti.
Fyzická aktivita a rehabilitace jsou důležité pro udržení nebo zlepšení svalové síly a funkčnosti. Psychologická podpora a léčba deprese nebo úzkosti mohou zlepšit celkovou kvalitu života a spolupráci pacienta na léčbě.
Zdravé hubnutí: přirozená cesta k lepšímu já bez dietních mýtů
Život pacientů s kachexií je často komplikovaný a náročný. Před stanovením diagnózy mohou pacienti a jejich rodiny pociťovat frustraci a bezmoc v důsledku neustálého úbytku hmotnosti a síly. Diagnostika kachexie může přinést úlevu v podobě pochopení stavu a zahájení léčby. Během léčby je důležitá spolupráce mezi pacientem, rodinou a zdravotnickým týmem. Dodržování dietních doporučení, pravidelná fyzická aktivita a účast na rehabilitačních programech mohou zlepšit výsledky léčby. Psychologická podpora je nezbytná pro zvládání emocí spojených s chronickým onemocněním a kachexií. Po léčbě, pokud je základní onemocnění pod kontrolou, může dojít ke zlepšení nutričního stavu a obnovení svalové hmoty. Nicméně u některých pacientů může kachexie přetrvávat nebo se zhoršovat, což vyžaduje dlouhodobou péči a podporu.
Historie kachexie sahá až do starověku. První popisy stavu připomínajícího kachexii lze nalézt v Hippokratových spisech, kde popisuje úbytek hmotnosti a síly u pacientů s chronickými onemocněními. Termín „kachexie“ pochází z řeckých slov „kakos“ (špatný) a „hexis“ (stav). V průběhu středověku a renesance byla kachexie často spojována s tuberkulózou a jinými chronickými nemocemi. Léčba byla omezená a zahrnovala hlavně dietní doporučení a bylinné přípravky. Až v 19. století s rozvojem patologie a fyziologie začalo hlubší pochopení mechanismů vedoucích ke kachexii. Ve 20. století se výzkum zaměřil na metabolické a hormonální aspekty kachexie. Objev zánětlivých cytokinů a jejich role v patogenezi kachexie vedl k novým terapeutickým strategiím. Přesto i přes pokroky v medicíně zůstává kachexie významnou výzvou.
„Přední lékaři a odborníci zdůrazňují význam včasného rozpoznání a léčby kachexie. Důležitá je multidisciplinární spolupráce a individuální přístup ke každému pacientovi. Nutriční podpora, farmakoterapie a rehabilitace jsou klíčové složky úspěšné léčby,“ dodává v krátké citaci závěrem NZIP.cz.