Tichý nepřítel přenášený klíšťaty, který může zanechat následky na celý život. A to doslova!
Lymeská borelióza, označovaná také jako LB, je nejrozšířenější infekcí přenášenou klíšťaty nejen v České republice, ale i v celé Evropě, Asii a Severní Americe. „Toto bakteriální onemocnění, způsobené patogeny Borrelia burgdorferi sensu lato, často probíhá nepozorovaně. Mnoho nakažených si infekce nevšimne, dokud se nezačnou objevovat závažnější zdravotní komplikace. Typické projevy zahrnují postižení kůže, kloubů, nervové soustavy a srdce,“ uvádí k tématu v redakční přepisu zdravotnický magazín zdravi.euro.cz.
Jak byla objevena lymeská borelióza? Překvapivý vědecký průlom
Lymeská borelióza dostala svůj název podle města Old Lyme v americkém státě Connecticut, kde se v 70. letech 20. století objevila neobvyklá série případů artritidy u dětí. Teprve v roce 1982 se podařilo švýcarskému vědci Willymu Burgdorferovi identifikovat původce nemoci – spirálovitou bakterii z rodu Borrelia. Tento objev znamenal zásadní průlom v diagnostice i léčbě onemocnění. Přestože dnes víme o borelióze mnohem více než tehdy, její zákeřnost a schopnost unikat imunitnímu systému zůstává velkou výzvou.
Jak se borelióza přenáší? Rizika, o kterých možná nevíte
„Lymeská borelióza se šíří nenápadně, ukryta v drobných tělech klíšťat, která se stávají neviditelnými nosiči nebezpečné infekce. Přesně tak tomu bylo i u jednoho muže, který se po výletu do přírody cítil neobvykle unavený. Považoval to za běžnou únavu po túře, ale po několika dnech si všiml červené skvrny na lýtku. Nepřikládal tomu význam, dokud nezačal pociťovat bolest kloubů a zvláštní pocity brnění v rukou. Až později lékaři potvrdili, že se nakazil boreliózou,“ uvádí szu.gov.cz.
Tento příběh není ojedinělý – mnoho lidí si klíště ani nevšimne a symptomy se projeví až v pokročilejším stádiu nemoci.
„Nejčastěji ji přenáší druh Ixodes ricinus, hojně rozšířený ve vlhkých lesích, na loukách i v městských parcích. Tato malá stvoření se živí krví a při sání ji mohou obohatit o bakterii Borrelia burgdorferi sensu lato, která dokáže v lidském organismu přežívat celé roky,“ upřesňuje szu.gov.cz.
Klíšťata neznají hranice. Infekci přenášejí nejen na lidi, ale i na volně žijící zvířata, domácí mazlíčky a hospodářská zvířata. Bakterie tak v přírodě neustále cirkuluje mezi různými hostiteli, aniž by si mnozí z nich uvědomovali její přítomnost. Pro člověka však může mít náhodné setkání s infikovaným klíštětem dalekosáhlé následky.
První okamžiky po přisátí jsou pro bakterie rozhodující. V počáteční fázi nejsou borelie pro lidské tělo nebezpečné, protože jsou rychle rozpoznány imunitním systémem. Jakmile se však v těle klíštěte adaptují na nové prostředí, mění svou strukturu a dokáží se imunitní odpovědi vyhnout. To je moment, kdy se infekce začíná šířit.
„Ne každé klíště je přenašečem boreliózy, ale riziko infekce závisí na různých faktorech, jako je geografická poloha, klimatické podmínky a roční období. Například v teplejších oblastech s vysokou vlhkostí je výskyt infikovaných klíšťat výrazně vyšší. Stejně tak se promořenost klíšťat může lišit podle nadmořské výšky nebo vegetačního pokryvu. Například v hustých listnatých lesích nebo v blízkosti vodních toků se infikovaná klíšťata vyskytují častěji než na suchých otevřených plochách. Doba přisátí klíštěte významně ovlivňuje riziko přenosu borelií do lidského organismu. Pokud je odstraněno včas, pravděpodobnost nákazy je nižší. Naopak delší přisátí, trvající více než 24 hodin, může vést k vyššímu riziku infekce. Proto je nezbytné klíště odstranit co nejrychleji a místo důkladně dezinfikovat, což výrazně snižuje riziko přenosu borelií a dalších patogenů. To zdůrazňuje důležitost rychlého odstranění klíštěte a správné dezinfekce místa přisátí, což může významně snížit riziko nákazy. Proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost ochraně před klíšťaty zejména v oblastech s vyšší promořeností a pečlivě kontrolovat tělo po pobytu v přírodě. ale každé přisátí představuje potenciální riziko. Čím déle klíště zůstane přisáté, tím vyšší je šance, že bakterie proniknou do krevního oběhu. Proces přenosu může trvat několik hodin, proto je zásadní rychlá reakce,“ doplňuje v citaci a redakční přepisu portál Státního zdravotnického ústavu ČR (szu.gov.cz.)
Správné odstranění klíštěte a dezinfekce místa přisátí jsou prvním krokem v prevenci možné infekce.
Kde je borelióza nejčastější? Statistiky a rizikové oblasti
Lymeská borelióza je v České republice jednou z nejčastějších infekčních nemocí přenášených klíšťaty. Ročně je hlášeno kolem 4000 případů, což odpovídá přibližně 40 nemocným na 100 000 obyvatel. Promořenost klíšťat boreliemi se pohybuje mezi 5–10 %, v některých oblastech dokonce až 30 %. Nejvyšší výskyt nemocných je zaznamenán v letních měsících, kdy je aktivita klíšťat nejvyšší. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti ve věku 5–9 let a dospělí mezi 55–69 lety.
Původce nemoci a její různé formy
Podle odborného medicínského portálu infektologie.cz bakterie Borrelia burgdorferi sensu lato zahrnuje několik různých poddruhů borelií, které způsobují odlišné klinické projevy onemocnění.
- Borrelia burgdorferi sensu stricto – nejčastěji způsobuje kloubní a neurologické projevy.
- Borrelia afzelii – je spojena s kožními projevy, například chronickým zánětem kůže.
- Borrelia garinii – často způsobuje neurologické komplikace, včetně zánětů nervového systému.
Jak se borelióza diagnostikuje? Přesnost testů a časté omyly
Diagnostika boreliózy není vždy snadná. Kromě tradičních sérologických testů, jako je ELISA a Western blot, se v poslední době stále častěji využívají modernější metody, které umožňují přesnější diagnostiku. „Mezi ně patří přímá detekce DNA borelií pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), která je schopna zachytit přítomnost bakterií i v raných fázích infekce. Další metodou je LTT (lymfocytární transformační test), který může pomoci identifikovat buněčnou imunitní odpověď na borelie i v případech, kdy protilátky v krvi nejsou detekovatelné. Přesto i tyto testy mají svá omezení a diagnostika stále vyžaduje kombinaci klinického obrazu, laboratorních testů a podrobné anamnézy pacienta,“ vysvětluje odborný medicínský portál infektologie.cz.
Falešně negativní výsledky testů nejsou výjimkou, zejména v raných stádiích nemoci, kdy si tělo ještě nevytvořilo dostatek protilátek. „Opožděná diagnóza boreliózy může vést k rozvoji chronických forem nemoci, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta. Neurologické postižení, artritida a chronická únava patří mezi nejčastější komplikace neléčené boreliózy. V pokročilých stadiích může dojít k poškození nervového systému, svalové slabosti nebo dlouhodobým kardiovaskulárním potížím. Proto je zásadní včasná diagnostika a nasazení odpovídající léčby, aby se předešlo trvalým následkům. včetně chronických bolestí kloubů a neurologických obtíží, které výrazně ovlivňují kvalitu života pacienta. U některých pacientů se mohou první nespecifické příznaky objevovat několik týdnů či měsíců, aniž by bylo jasné, že jejich potíže souvisí s neléčenou boreliózou. Postupně se však mohou projevy zhoršovat a přecházet do chronické fáze, která ovlivňuje kvalitu života a vyžaduje dlouhodobou léčbu. Dlouhodobá neléčená borelióza může způsobit široké spektrum zdravotních komplikací, včetně chronické únavy, svalových bolestí a postižení nervového systému, což vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci. Proto je důležité, aby se na přítomnost boreliózy myslelo i v případech, kdy testy zpočátku infekci nepotvrdí.,“ vysvětluje dále odborný medicínský portál infektologie.cz, jenž dodává, že to vede k opožděné diagnóze a často i k rozvoji závažnějších forem onemocnění.
Pacienti se tak mohou několik týdnů nebo měsíců potýkat s nejasnými symptomy, aniž by tušili, že jejich potíže mají původ v neléčené borelióze. Následky opožděné léčby mohou být závažné – od chronických bolestí kloubů až po neurologické obtíže, které ovlivňují kvalitu života. Proto je důležité, aby se na přítomnost boreliózy myslelo i v případech, kdy testy zpočátku infekci nepotvrdí. Testy na přítomnost protilátek mohou být v raném stadiu falešně negativní, protože tělo ještě nestihlo vyprodukovat dostatečné množství protilátek. Mezi diagnostické metody patří sérologické testy (ELISA, Western blot) a v některých případech i přímá detekce DNA bakterie pomocí PCR.
„Borelióza může být snadno zaměněna s jinými nemocemi, například klíšťovou encefalitidou, revmatoidní artritidou, roztroušenou sklerózou či jinými autoimunitními onemocněními. Proto je důležité vždy brát v úvahu celkový klinický obraz a anamnézu pacienta,“ píše se na lékařské encyklopedii wikiskripta.eu.
Jak probíhá léčba boreliózy? Antibiotika, terapie a zotavení
Léčba boreliózy spočívá v podávání antibiotik. Kromě toho se v některých případech doporučuje také rehabilitace a fyzioterapie, zejména pokud nemoc zanechala neurologické nebo muskuloskeletální následky.
„Pacienti s chronickými bolestmi kloubů, svalovými potížemi nebo neurologickými následky mohou těžit z cílených rehabilitačních cvičení, která pomáhají obnovit pohyblivost a zmírnit bolesti. Fyzioterapie a protizánětlivé terapie mohou významně přispět k regeneraci postižených tkání. U některých pacientů se osvědčily také metody jako hydroterapie nebo akupunktura, které podporují uvolnění svalů a celkové zlepšení pohybového aparátu. Psychologická podpora hraje také klíčovou roli, protože dlouhodobé potíže mohou negativně ovlivnit psychickou pohodu pacienta. a protizánětlivých terapií, které pomáhají obnovit pohyblivost a snižovat bolest. Některé studie se také zaměřují na podpůrné metody, jako je akupunktura nebo bylinná terapie, ale jejich účinnost v léčbě boreliózy zatím nebyla jednoznačně prokázána,“ uvádí k léčbě onemocnění zdravotnický web medicspark.cz. (Pozn. redakce: citace byla redakčně upravena.)
Kousnutí klíštětem: co byste měli vědět o rizikách a prevenci
„U pacientů s dlouhodobými obtížemi se rovněž osvědčila psychologická podpora, protože dlouhodobé zdravotní komplikace mohou negativně ovlivnit duševní pohodu. Ačkoliv antibiotická terapie dokáže infekci eliminovat, její dlouhodobé užívání s sebou nese rizika. Pacienti se mohou potýkat s nežádoucími účinky, jako jsou zažívací potíže, oslabení střevní mikroflóry či vznik rezistence na antibiotika. V některých případech dochází k přetrvávání příznaků i po ukončení léčby, což vede k tzv. postboreliovému syndromu. Ten se projevuje chronickou únavou, bolestmi kloubů nebo neurologickými obtížemi,“ upřesňuje v redakčním přepisu a úpravě textu portál infektologie.cz s odkazem na další své interní zdroje a odborné knižní publikace.
V těchto situacích se často přistupuje k podpůrné terapii zaměřené na posílení imunitního systému a zmírnění zánětlivých reakcí v těle.
- V raných stádiích se nejčastěji předepisuje doxycyklin nebo amoxicilin po dobu 14–21 dní.
- U neurologických formách boreliózy, které se mohou projevit například meningitidou, zánětem mozkových blan nebo periferní neuropatií, se obvykle podává intravenózní ceftriaxon. U srdečních forem, kde může dojít k zánětu srdečního svalu či poruchám vedení srdečního rytmu, se rovněž využívají silnější antibiotika, aby se zabránilo rozvoji trvalých následků. Délka léčby se v těchto případech pohybuje mezi 14–28 dny v závislosti na závažnosti postižení., například ceftriaxon intravenózně.
- Pokud se borelióza dostane do pokročilého stadia s chronickými komplikacemi, může být nutná intenzivní antibiotická léčba, rehabilitace a další podpůrné terapie zaměřené na zmírnění přetrvávajících symptomů.
Prevence jako nejlepší obrana
Protože vakcína proti borelióze pro humánní použití zatím neexistuje, prevence je klíčová. Doporučuje se nosit ochranný oděv při pobytu v přírodě, používat repelenty a po návratu z lesa či parku pečlivě prohlédnout tělo, aby bylo možné klíště odstranit co nejdříve. Rychlé odstranění klíštěte výrazně snižuje riziko infekce.
Použité zdroje: zdravi.euro.cz, szu.gov.cz, infektologie.cz, medicspark.cz,
Lékařská encyklopedie: wikiskripta.eu.
Video/zdroj: YouTube.com – Alila Medical Media,
Dále použity redakční informace, poznatky a zdroje – redakční text, bez použití AI.
