Bellova obrna, neviditelný úder k naší mimice, může přijít nečekaně. Jak ji rozpoznat a účinně čelit, odhalí tento článek.
„Bellova obrna nebo také periferní obrna lícního nervu je častým neurologickým onemocněním, kdy je poškozený nerv na jedné straně tváře, a pacient tak mívá motorický deficit na tváři, který je způsoben závažným oslabením nebo parézou tvářových svalů. Avšak správná léčba progresi onemocnění zlepšuje a tím zvyšuje kvalitu života pacienta,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
Toto zákeřné onemocnění, pojmenované po skotském chirurgovi Siru Charlesi Bellu, který je popsal v 19. století, zasahuje bez varování, často přes noc, a zanechává postiženou stranu obličeje bez výrazu.
Jak se Bellova obrna diagnostikuje?
Diagnostika Bellsovy obrny zahrnuje pečlivé klinické vyšetření, přičemž lékař může nařídit elektromyografii (EMG) k posouzení rozsahu poškození nervu a magnetickou rezonanci (MRI) k vyloučení jiných příčin.
Symptomy a projevy
Nejzřetelnějším symptomem je náhlá slabost nebo paralýza svalů na jedné straně obličeje, což může zahrnovat obtíže s mluvením, jídlem a zavíráním oka. Jiné symptomy mohou zahrnovat bolest za uchem, zvýšenou citlivost zvuku na postižené straně, nebo změny v chuti.
Příčiny onemocnění
Přesná příčina Bellsovy obrny zůstává neznámá, ale často je spojována s virálními infekcemi, jako jsou herpes viry, které mohou způsobit zánět a otok lícního nervu.
Kdy navštívit lékaře?
Pokud zaznamenáte jakékoli náhlé slabosti nebo ochrnutí obličejových svalů, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Časná intervence může zvýšit šance na úplné uzdravení.
Léčba
Léčba Bellsovy obrny zahrnuje kortikosteroidy k redukci zánětu a otoku nervu. V některých případech mohou být předepsány antivirotika. Fyzikální terapie je rovněž důležitou součástí zotavení, pomáhá udržovat svalovou tonus a zabránit trvalému poškození.
„Ve značné většině případů odezní nemoc sama, ale je nutné tlumit příznaky a vyhledat lékaře, který vám s jejich zvládnutím pomůže. Podle stupně závažnosti jsou podávány zejména kortikoidy, a pokud bylo onemocnění způsobeno zánětlivým onemocněním, je třeba zahájit léčbu antibiotiky,“ vysvětluje portál symptomy.cz.
„Povrch oka je také nutné udržovat zvlhčený za pomoci očních kapek. Oko, které však není možné zavřít, se musí opatřit jeho krytím zároveň se speciální mastí, která postižené oko udržuje stále zvlhčené. Aby oko bylo chráněno i před mechanickým poškozením, je dobré nosit během dne dioptrické nebo sluneční brýle. Proti bolesti jsou podávána analgetika, jako např. Ibuprofen či Ibalgin,“ upřesňuje medicínský portál.
Chirurgická léčba
„Chirurgická léčba, která vede k obnovení pohybů paretického obličeje je nazývána reanimace obličeje. Tato léčba se zakládá na operacích, kterými se upravuje klidová poloha tváře, popřípadě se obnovuje také pohyb v koutku, a i na operacích, při kterých je korigován pokles obočí a lagoftalmus (porucha postavení víček),“ dodává web symptomy.cz.
Odborníci a rizika
Ošetřujícími lékaři jsou obvykle neurologové nebo otorhinolaryngologové. Největším rizikem onemocnění je trvalé poškození nervu, vedoucí k chronické slabosti, asymetrii obličeje, nebo obtížím při zavírání oka.
Nebezpečí onemocnění
Pokud není léčena, Bellova obrna může vést k trvalým komplikacím, jako je synkineze (nechtěné pohyby svalů), nebo chronická bolest. Rychlá léčba je klíčem k minimalizaci rizik.
Co říkají čeští lékaři?
Čeští lékaři zdůrazňují význam včasné diagnostiky a multidisciplinárního přístupu k léčbě, včetně léků, fyzikální terapie a v případě potřeby chirurgické intervence.
„Od vydání stále inspirativní Pechanovy monografie věnované Bellově obrně, kterou recenzoval prof. F. Hanzal, uplynulo 35 let. Je nepochybné, že jak mononeuropatie nervus intermediofacialis infekčně-zánětlivého původu, tak Bellova obrna, ale i početná skupina obrn lícního nervu provázejících choroby nervového systému a dalších orgánů vyžadují mezioborovou spolupráci. Pozornost neurologů, otorinolaryngologů, infekcionistů, ale i praktických lékařů, dalších specialistů a odborníků z laboratorních oborů je nutno tomuto zdánlivě banálnímu, přesto však pozoruhodnému onemocnění z neurootologického pomezí věnovat, o čemž by mělo přesvědčit i toto sdělení. Významnou roli v měnícím se přístupu k pacientům s periferní obrnou lícního nervu nepochybně sehrají rychle narůstající poznatky ze základního i klinického výzkumu. Zásadním způsobem přispívají k lepšímu pochopení etiologie a vztahu obrny lícního nervu k dalším závažným chorobám. Napomáhají přesnější diagnostice a následně i účinnější a racionální léčbě a péči, která může přispět ke zlepšení prognózy zhruba 15 % pacientů, u nichž se obrna lícního nervu nezhojí bez následků,“ dodává v krátké citaci odborný lékařský portál csnn.eu.
