Kolorektální karcinom je vážné onemocnění, které lze včasnou diagnózou úspěšně léčit. Riziko zvyšuje životní styl i genetické predispozice.
Podle zveřejněných informací Národního zdravotnického informačního portálu – NZIP.cz rakovina tlustého střeva a konečníku, odborně nazývaná kolorektální karcinom, vzniká nekontrolovaným dělením buněk střevní sliznice. Zpočátku jde o nezhoubné výrůstky známé jako střevní polypy, které však mohou časem získat maligní povahu a stát se základem pro zhoubné nádory. Tento proces je pomalý, často trvající deset až patnáct let. Přestože existují rizikové faktory, které nelze ovlivnit, dodržování zásad zdravého životního stylu může riziko významně snížit.
Zhoubné nádory rostou zpravidla pomalu, což způsobuje, že příznaky bývají zřetelné až v pokročilých stádiích onemocnění.
Rizikové faktory
„Riziko vzniku kolorektálního karcinomu zvyšuje několik faktorů. Mezi nejvýznamnější patří střevní polypy (adenomy), což jsou benigní výrůstky sliznice, které se objevují zejména u starších pacientů. Přestože ne všechny polypy vedou ke vzniku rakoviny, každý nalezený polyp je obvykle během kolonoskopického vyšetření preventivně odstraněn, protože nelze předem určit, který z nich se může stát maligním,“ vysvětluje dále NZIP.cz.
Genetická predispozice je dalším důležitým faktorem. Pokud v rodině došlo k výskytu kolorektálního karcinomu nebo střevních polypů, riziko onemocnění u přímých příbuzných výrazně stoupá. Podobně Lynchův syndrom, dědičné onemocnění spojené s vyšším výskytem různých zhoubných nádorů, zvyšuje pravděpodobnost vzniku kolorektálního karcinomu.
Nezdravý životní styl, zejména obezita, kouření a nedostatek pohybu, rovněž představují významné rizikové faktory. Strava bohatá na tuky, kalorie a bílkoviny, zejména na masné výrobky, spolu s nedostatkem vlákniny, může zvyšovat koncentraci karcinogenů ve střevech a tím poškozovat sliznici. Dlouhodobá konzumace alkoholu toto riziko dále zvyšuje.
Chronické střevní záněty, jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba, zvyšují riziko vzniku rakoviny, zejména pokud postihují tračník. Významným faktorem je také věk – přibližně 90 % případů se vyskytuje u pacientů starších 55 let.
Příznaky
„Kolorektální karcinom se může vyvíjet mnoho let bez viditelných příznaků. V počátečních stádiích onemocnění bývají projevy nenápadné, což často oddaluje diagnózu. Typické příznaky zahrnují přítomnost hlenu nebo krve ve stolici, tmavou stolici, střevní křeče a bolesti břicha. Další varovné signály zahrnují nepravidelnost stolice, její úzký tvar („stužkovitá“ stolice), časté vyprazdňování s pocitem neúplného vyprázdnění, silné nadýmání nebo ztrátu chuti k jídlu. V pokročilejších stádiích může dojít k nevysvětlitelnému úbytku hmotnosti, bledosti, anemii a celkové únavě,“ dodává v krátké citaci NZIP.cz.
Moderní možnosti léčby
„Léčba kolorektálního karcinomu se v posledních letech výrazně zdokonalila díky pokrokům v medicíně a technologii. Moderní postupy zahrnují kombinaci chirurgické léčby, chemoterapie, radioterapie a biologických léčiv. Tyto metody jsou voleny na základě velikosti nádoru, jeho lokalizace, rozsahu postižení a celkového zdravotního stavu pacienta,“ vysvětluje k léčbě zdravotnický portál nemoci.vitalion.cz, jenž se tématu v minulosti rovněž věnoval.
1. Chirurgická léčba
Operace je základní metodou léčby kolorektálního karcinomu. Cílem je odstranění nádoru spolu s přilehlou částí střeva a lymfatických uzlin. Při včasném záchytu nádoru je možné provést laparoskopickou operaci, která je méně invazivní, s kratší dobou zotavení. V pokročilých případech může být nutné provést resekci větší části střeva.
2. Chemoterapie
Chemoterapie je běžně používanou metodou, která pomáhá zničit zbytky rakovinných buněk po operaci nebo zpomalit růst nádoru. Moderní chemoterapeutické protokoly jsou cílenější a snižují riziko vedlejších účinků.
3. Radioterapie
Radioterapie je často využívána u nádorů konečníku, kde může pomoci zmenšit velikost nádoru před operací nebo zničit zbývající rakovinné buňky po zákroku.
4. Biologická léčba
Biologická léčiva, jako jsou monoklonální protilátky, působí cíleně na specifické receptory rakovinných buněk. Tato metoda je šetrnější k okolní zdravé tkáni a zvyšuje účinnost léčby.
5. Imunoterapie
Imunoterapie podporuje imunitní systém pacienta v boji proti nádoru. U některých typů kolorektálního karcinomu se ukázala jako velmi slibná.
6. Genetické a molekulární testování
Pokroky v genetickém výzkumu umožňují personalizovanou léčbu. Analýza genetických mutací nádoru pomáhá lékařům určit nejvhodnější terapii pro konkrétního pacienta.
Historie onemocnění rakoviny tlustého střeva
Krátce z historie. Kolorektální karcinom byl popsán již ve starověku, kdy byly zaznamenány případy obtíží s vyprazdňováním spojené s přítomností nádorů ve střevech. Ve středověku byla léčba omezena na primitivní chirurgické zásahy, které často končily fatálně.
V 19. století došlo k významnému průlomu s rozvojem moderní chirurgie. Lékaři začali používat anestezii a aseptické techniky, což umožnilo efektivnější a bezpečnější zákroky. Rozvoj kolonoskopie v 20. století znamenal zásadní obrat v diagnostice a prevenci kolorektálního karcinomu.
V současnosti je rakovina tlustého střeva jedním z nejlépe prozkoumaných typů zhoubných nádorů. Díky pokroku v genetice a molekulární biologii se naděje na přežití pacientů výrazně zvýšila. Prevence, pravidelné kontroly a včasná diagnóza jsou dnes klíčové pro úspěšnou léčbu tohoto onemocnění.
