Kurděje, vzácné neurologické onemocnění, může způsobit ztrátu koordinace, poruchy řeči a dokonce i smrt. Známe se s jeho příznaky, diagnostikou a léčbou.
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) uvádí, že Kurděje neboli skorbut je onemocnění způsobené nedostatkem vitaminu C, který je u člověka nezbytný mj. pro správnou syntézu kolagenu. V České republice se kurděje vyskytují jen velmi vzácně. Mezi časné příznaky onemocnění se řadí například skvrny na kůži (což je důsledek zvýšené krvácivosti do kůže a svalů) a krvácení z dásní. V pokročilém stadiu se mohou být přítomny otevřené hnisající rány a postiženému člověku vypadávají zuby. Kurděje byly popsány již ve starém Egyptě. Toto onemocnění bylo limitujícím faktorem při cestování na dlouhé vzdálenosti po moři, neboť bylo častou příčinou úmrtí námořníků. V době, kdy moře brázdily plachetnice, se počítalo s tím, že na kurděje během dlouhé cesty zemře přibližně 50 % námořníků. Teprve v roce 1753 prokázal James Lind, skotský lékař v královském námořnictvu, že kurdějím lze úspěšně předcházet konzumací citrusů.
Ve zdravotnickém světě existuje mnoho onemocnění, která mohou být pro pacienty nebezpečná. Jedním z těchto vzácných, avšak vážných stavů, je zmiňovaný skorbut. Toto neurologické onemocnění se projevuje řečí postižením koordinace, a dalšími příznaky, které mohou vést k vážným komplikacím, až k ohrožení života. Jakým způsobem se diagnostikuje, jaké jsou jeho příčiny a jakým způsobem se léčí? Pojďme se podívat v tomto redakčním článku podrobněji na tuto nemoc a co o ní říkají odborníci.
Diagnostika a příznaky
Kurděje je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Mezi jeho hlavní příznaky patří postupné zhoršování koordinace pohybů, problémy s řečí a polykáním, až po poruchy chůze a změny osobnosti. Tyto příznaky mohou být původně mírné, ale postupně se zhoršují. Jaké jsou nejčastější?
- otoky a krvácení z dásní
- vypadávání zubů
- únava, slabost
- špatné hojení ran
- ztráta pružnosti ran
- krvácení do kloubů, kůže i do okostice
- krvácení ze sliznic (dásně, konečník, nos, pohlavní orgány)
- anémie
Příčiny a rizika
Příčiny Kurděje jsou genetické povahy, konkrétně se jedná o mutaci rodu, který reguluje produkci bílkovin nazývané huntingtin. Tato mutace postupné odumírání nervových buněk v mozku. Riziko vzniku onemocnění je dědičné a závisí na tom, zda pacient zdědil mutovaný gen od jednoho nebo obou rodičů.
Krvácející dásně. Jeden z příznaků pro toto onemocnění. Zdroj: Centers for Disease Control and Prevention ( CDC ) / Národní agentura veřejného zdraví Spojených států amerických. Creative Commons – CC0 (volné dílo)
Léčba a prognóza
Bohužel, na Kurději neexistuje lék, který by mohl zastavit nebo zpomalit její průběh. Léčba se zaměřuje především na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života pacienta. To může zahrnovat fyzioterapii, logopedii a psychoterapii. V některých případech může být nutné i nasazení léků na zmírnění příznaků, jako jsou depresivní stavy či poruchy spánku.
„Velmi důležité je doplnit dávky vitamínů C. Podávají se multivitaminové doplňky a mohou se aplikovat vitamínové injekce. Nemusíte se bát, pokud užijete nadbytek vitamínů C tělo jej dokáže vyloučit. Ovšem může se objevit nepříjemná alergická reakce v podobě svědění či pálení pokožky, tvorba vyrážky a celkové přecitlivělosti kůže,“ uvádí portál symptomy.cz.
„K prevenci kurdějí postačuje dávka kolem 30 mg/den,“ dodává medicínský portál.
Historie Kurděje: od objevení k současnosti
„Kurděje začaly být akutní u evropských námořníků zejména v 15. století, kdy se začaly podnikat dlouhé výpravy Atlantikem směrem k Americe nebo okolo Afriky. Námořníci byli po měsíce odkázáni na dietu skládající se ze sušeného hovězího masa a sucharů a nemoc si vyžádala mnoho obětí. Snaha lékařů o zkrocení a likvidaci nemoci dlouho nepřinášela výsledky. Teprve skotský lékař James Lind publikoval v roce 1772 práci, v níž demonstroval, že denní příděl nápoje, který obsahoval ocet, mořskou vodu a šťávu ze dvou pomerančů a jednoho citronu, rychle vyléčil i těžký skorbut a umožnil návrat nemocných námořníků do služby již po 6 dnech léčby (objev byl učiněn již v roce 1747),“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
„Další prevencí proti kurdějím jsou klíčící výhonky rostlin. Klíčící rostliny jako strava byly používány již dávno, a to již před 3000 př. n. l. v Číně. Později s sebou brali Féničané na dlouhé námořní cesty semena rostlin, aby konzumací jejich výhonků předešli chorobě z nedostatku vitaminu C, tedy kurdějím. Britský námořní lékař David Mac Bride roku 1767 jako první publikoval svá pozorování o tom, že vyklíčené obiloviny a luštěniny byly proti kurdějím stejně účinné jako čerstvé ovoce a zelenina. Námořníci při dlouhých plavbách na palubách lodí umísťovali na rozprostřené plachty semena řeřichy, která zvlhčovali dešťovou vodou a nakličovali. Ještě v 19. století byla v českých zemích ve stravě běžná tzv. pučálka, čili naklíčený a opražený hrách. Podomácku se také nakličovalo obilné zrno (ječmen, pšenice, žito), které bylo výborným vitaminovým doplňkem v zimním období. Za fatálního nedostatku potravin během I. světové války byly výhonky z luštěnin považovány za nejúčinnější a nejlevnější prostředek proti kurdějím,“ dodává v krátké citaci Wikipedia.
V roce 1928 objevil maďarský chemik Albert Szent-Györgyi vitamin C a zjistil, že se hojně vyskytuje v potravinách rostlinného původu.
Kurděje je, jak již bylo zmíněno vážná onemocnění, která mohou způsobit značné utrpení pacientů i jejich rodinám. Důležité je, aby bylo včas diagnostikováno a léčeno, aby se minimalizovalo jeho dopady na kvalitu života postižených. Odborníci se neustále snaží hledat nové metody léčby a léky, které by mohly ovlivnit průběh této nemoci a zlepšit prognózu pacientů.
