Nové matky čelí mnoha výzvám, ale laktační psychóza představuje závažné riziko, o kterém se málo ví. Co to je a jak ji rozpoznat?
„Laktační psychóza je zastaralý název vážného onemocnění ženy po porodu, které má psychický charakter. V mnoha literárních a internetových zdrojích je onemocnění stále nazýváno jako laktační psychóza,“ píše k tématu medicínský portál symptomy.cz.
„Správné označení pro tuto nemoc by mělo být poporodní psychóza, jelikož nemoc není vyvolaná tvorbou mléka a kojením (laktací), jak se dříve domnívalo. Z toho vyplývá, že poporodní psychózou mohou trpět jak ženy kojící, tak i nekojící. Poporodní psychózou trpí cca 0,1-0,2 % žen po porodu. Příznaky se objevují obvykle druhý až třetí den po porodu, ale bohužel se může vyskytnout i měsíc po něm. Žena sama většinou problém nevidí a závažnost stavu si neuvědomuje. Onemocnění je často podceňováno a bráno na lehkou váhu, ale jedná se o velmi závažný až život ohrožující stav, který je nutný ihned řešit,“ doplňuje v krátké citaci portál symptomy.cz.
Laktační psychóza, jak již bylo zmíněno je vzácné, ale závažné psychiatrické onemocnění, které může ovlivnit ženy v období po porodu. Toto onemocnění je spojeno s obdobím laktace, tedy kojením, a představuje významnou výzvu nejen pro nové matky, ale i pro jejich rodiny a zdravotnické odborníky, kteří se o ně starají.
Co je to Laktační psychóza?
Laktační psychóza je forma postpartální psychózy, která se specificky objevuje v souvislosti s laktací. Je to vážná duševní porucha charakterizovaná ztrátou kontaktu s realitou, což může zahrnovat halucinace, bludy, výrazné změny nálady a zmatenost.
Diagnostika a symptomy
Diagnostika laktační psychózy zahrnuje pečlivé vyšetření psychiatrem, který se zaměřuje na přítomnost typických příznaků, jako jsou halucinace, paranoja, extrémní změny nálady, a to vše v kontextu nedávného porodu a laktace. Symptomy se mohou objevit náhle a mohou zahrnovat i zjevné změny v chování, jako je agresivita nebo apatie, které jsou výrazně odlišné od předchozího chování ženy.
Příčiny onemocnění
Přesné příčiny laktační psychózy nejsou plně pochopeny, ale věří se, že kombinace hormonálních změn po porodu, genetické predispozice a faktorů stresu hraje klíčovou roli. Výzkum ukazuje, že ženy s historií bipolární poruchy nebo schizofrenie mají vyšší riziko vzniku postpartální psychózy.
V minulosti se všechny psychické změny v období po porodu shrnovaly pod název laktační psychóza. Podle nových poznatků však příčina těchto poruch netkví v kojení a tento název se již přestává používat. Někteří odborníci však tvrdí, že přerušení kojení změní hormonální stav v organismu a potíže mohou ustoupit. Dnes poporodní psychické poruchy rozdělujeme do několika skupin podle závažnosti, nejčastěji do tří: Poporodní blues, poporodní deprese a poporodní psychóza.
Poporodní blues
„Poporodní blues se považuje za spíše normální stav a vyskytuje se asi u 80 % matek. Jedná se o krátkou a přechodnou záležitost, která netrvá déle než dva týdny. Většinou začíná přibližně třetí den po porodu, místo radostného naladění je matka skleslá a smutná. Někdy začne být plačtivá, přecitlivělá, může mít i pocity zlosti či osamělosti. Situace se však obvykle velmi brzy urovná i bez léčebného zásahu, důležitá je podpora okolí, která urychlí uzdravení,“ píše k tématu zdravotnický portál nemoci.vitalion.cz.
Pozdní poporodní deprese
„Pozdní poporodní deprese je daleko závažnější stav než poporodní blues, může nastat i delší dobu po porodu. Postihuje přibližně 10 % matek. Matka je obvykle vyčerpaná, dlouhodobě unavená, pesimistická a zažívá pocity úzkosti z různých důvodů. Někdy začne neustále přemýšlet, jak zabezpečí své dítě, zda bude dobrá matka a všechny její myšlenky mohou být orientovány na to, že se nedokáže o dítě správně postarat. Může trpět výčitkami svědomí a poruchami spánku. V tomto případě je již nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc, je zde totiž určité riziko sebevražedných tendencí,“ upřesňuje zdravotnický portál.
Poporodní psychóza
„Nejzávažnější stav je však poporodní psychóza, kdy žena zažívá pocity silného rozrušení, extrémní výkyvy nálad, výpadky paměti, poruchy soustředění (neschopnost číst, sledovat film), změněné vnímání času. Matka ztrácí kontakt s realitou (někdy ani neví, jak se jmenuje, jaký je den), často trpí bludy, zrakovými a sluchovými halucinacemi a ztrácí schopnost pečovat o dítě. Ne vzácně bývá přítomen tzv. „Capgrasův příznak“, kdy je matka přesvědčená, že vlastní dítě jí bylo vyměněno, ke kojení jí bylo doneseno cizí dítě, podobné vlastnímu. Psychóza se často se vyskytuje hned po porodu, ale může se objevit i do dvou měsíců po porodu. Tento nejtěžší stav již vyžaduje hospitalizaci matky a její léčbu, jinak hrozí riziko, že ublíží sobě a svému dítěti. Je známo mnoho případů, kdy matka odešla z neznámých příčin s dítětem z domu a provedla nějakou neočekávanou věc, často se sebevražednými úmysly (k vraždě novorozence dochází ve 4 % případů, k sebevraždě matky pak v 5 %). Důležité však je, že matka často dělá věci automaticky, a hlavně svůj stav si neuvědomuje! Poporodní psychóza se vyvine asi jen u 0.1 % žen, což je naštěstí relativně vzácně,“ dodává portál nemoci.vitalion.cz.
Kdy navštívit lékaře
Je kriticky důležité vyhledat lékařskou pomoc ihned po rozpoznání prvních příznaků. Rychlá intervence může výrazně zlepšit prognózu.
Odborníci a léčba
Léčbou se zabývají psychiatři specializující se na postpartální psychické poruchy. Léčba může zahrnovat kombinaci medikace, terapie a v některých případech hospitalizaci.
„Poporodní psychóza je závažný stav, které zpravidla vyžaduje intenzivní lůžkovou psychiatrickou péči a návaznou sociální intervenci. Dosavadní praxe, tj. separace matky od dítěte a nasazení psychofarmak vylučujících kojení však není vždy ideální. Ovšem existují i psychofarmaka, která lze užívat i během kojení – antipsychotika olanzapin a quetiapin, z antikonvulziv pak valproát, karbamazepin a lamotrigin. Lithium je při kojení též nevhodné. Po propuštění z nemocnice se doporučuje brát antipsychotika po dobu alespoň 2 let a též pravidelně docházet na psychiatrické kontroly,“ uvádí k tématu odborníci z kliniky EUC.
„Je nesmírně důležité, aby byla léčba zahájena co nejdříve. V ideálním případě pak již v prekoncepční fázi s ohledem na plánované těhotenství a laktaci. U žen s rizikem rozvoje poporodní psychózy se navyšuje profylakční medikace užívaná během těhotenství hned po porodu – s cílem předejít hospitalizaci a dlouhodobému oddělení od dítěte. Farmakologická zástava laktace nemá žádný preventivní efekt na rozvoj poporodní psychózy a nedoporučuje se,“ konstatuje psychiatr MUDr. Erik Petrovský z kliniky EUC.
V České republice zatím nejsou dostupná oddělení, kde by ženy mohly být hospitalizovány i s dítětem či rodinou.
Rizika neléčené laktační psychózy
„Poporodní psychóza je závažný stav, který vyžaduje rychlé jednání, tedy včasné zahájení léčby. K rizikům neléčených či pozdě zachycených případů patří sebevražedné jednání matky, případně spíše vzácná infanticida neboli záměrné usmrcení dítěte matkou,“ dodává Mudr. Tereza Čeledová z kliniky EUC.
Prvorodička s laktační psychózou, ilustrační foto. Zdroj: Polina Tankilevitch ze služby pexels
Rizika a nebezpečí
Neléčená laktační psychóza může být extrémně nebezpečná jak pro matku, tak pro dítě. Existuje riziko sebepoškozování nebo poškození dítěte, a proto je nesmírně důležitá rychlá lékařská intervence.
Pohledem lékařů
Nejen čeští lékaři a odborníci zdůrazňují význam včasné diagnostiky a intervence. V České republice existují specializované programy a podpůrné skupiny, které pomáhají ženám procházejícím tímto obtížným obdobím.
V posledním odstavci článku jsme se dotkli toho, co o laktační psychóze říkají čeští lékaři a odborníci. Toto onemocnění, ačkoli vzácné, vyvolává v české medicínské komunitě značnou pozornost, což odráží globální trend většího uznání a porozumění postpartálním duševním poruchám.
Čeští lékaři a odborníci na duševní zdraví zdůrazňují význam komplexního přístupu k diagnostice a léčbě laktační psychózy. Upozorňují na to, že přes převážně biologické podklady onemocnění, jako jsou hormonální změny spojené s porodem a laktací, je důležité neopomenout ani psychosociální faktory. Ty mohou zahrnovat izolaci, nedostatek podpory, stres z nové životní role nebo dokonce předchozí zkušenosti s duševními poruchami.
Zvláštní důraz je kladen na včasnou identifikaci žen s vysokým rizikem vzniku laktační psychózy, zejména těch s historií bipolární poruchy nebo schizofrenie. Odborníci zdůrazňují, že předběžné konzultace s psychiatrem během těhotenství mohou být pro ženy s tímto rizikovým profilem prospěšné.
Léčba laktační psychózy je prezentována jako multidisciplinární výzva, která vyžaduje spolupráci mezi psychiatry, gynekology, pediatry a ošetřovatelským personálem. Kladou se vysoké požadavky na individuální přístup k léčbě, který zohledňuje jak potřeby matky, tak i dítěte. Léčebné plány často zahrnují kombinaci farmakoterapie, psychoterapie a v případě nutnosti hospitalizace.
Prevence a včasná intervence jsou klíčové. Čeští odborníci proto apelují na lepší osvětu mezi zdravotnickými pracovníky i veřejností o příznacích a rizicích laktační psychózy. Podporují vytváření a rozvoj podpůrných skupin a služeb, které mohou poskytnout pomoc a informace ženám procházejícím postpartálním obdobím.
V neposlední řadě je zdůrazněn význam podpory ze strany rodiny a blízkého okolí. Odborníci vyzývají partnery, rodinné příslušníky a přátele, aby byli v této kritické době pro matky oporou, a pomáhali jim při vyhledávání odborné pomoci, pokud je to nutné.
