Löfflerova endokarditida je vzácné neinfekční onemocnění srdce, které se vyznačuje fibrózou endokardu a myokardu a infiltrací eozinofily.
Rychlá progrese často vede k fatálním důsledkům během několika let. „Löfflerova endokarditida je vzácné a závažné onemocnění srdce, které postihuje vnitřní vrstvu srdce i svalovinu a je spojeno s vysokým rizikem srdečního selhání a tromboembolických příhod,“ uvádí MUDr. Zbyněk Mlčoch na zdravotnickém webu priznaky-projevy.cz . Toto onemocnění se vyskytuje častěji v tropických oblastech a může být spojeno s alergickými reakcemi, systémovými onemocněními nebo jako paraneoplastický syndrom při zhoubných nádorech.
Klinický obraz a diagnostika
Löfflerova endokarditida se vyznačuje progresivním selháním srdce, které je důsledkem fibrózy endokardu a myokardu, což vede ke ztluštění srdečních stěn a její snížení pružnosti. Klinický obraz zahrnuje příznaky srdečního selhání, jako je dušnost, únava, otoky dolních končetin a rychlá únava při minimálním námaze. Pacienti mohou také trpět bolestí na hrudi a částečnými tromboembolickými příhodami, které mohou zahrnovat plicní embolii nebo mozkovou mrtvici.
Diagnostika Löfflerovy endokarditidy zahrnuje kombinaci klinických a zobrazovacích metod. Echokardiografie hraje klíčovou roli při detekci fibrózy endokardu a změn v srdečním svalstvu. „Echokardiografie umožňuje přesně zhodnotit tloušťku srdečních stěn a identifikovat případný tromby,“ vysvětluje MUDr. Jiří Štefánek na webu stefajir.cz . Další zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance, poskytují detailní zobrazení srdečních struktur a mohou pomoci při rozhodování o léčebném postupu.
Příčina a patofyziologie
Löfflerova endokarditida je nejčastěji spojena s vysokou hladinou eozinofilů v krvi, což vede k zánětlivé reakci a následné fibróze. Tento stav může být vyvolán řadou různých příčin, včetně alergických reakcí, parazitárních infekcí, systémových onemocnění a nádorových procesů. Zvýšená hladina eozinofilů zánět srdeční tkáni, což vede k poškození endokardu a myokardu. Fibróza, která následuje po zánětlivé reakci, vede ke ztluštění srdečních stěn a omezení jejich pružnosti.
Tento stav může být také spojen s paraneoplastickými syndromy, což jsou reakce těla na přítomnost zhoubného nádoru. V těchto případech může být Löfflerova endokarditida součástí širšího spektra systémových reakcí na nádorové onemocnění. „Löfflerova endokarditida je v některých případech diagnostikována jako paraneoplastický syndrom u pacientů se zhoubnými nádory, což komplikuje jejich léčbu,“ vysvětluje dále MUDr. Zbyněk Mlčoch.
Kazuistika mladého pacienta s Löfflerovou endokarditidou
V odborné kazuistice zveřejněné v časopise Cor et Vasa je popsán případ mladého pacienta s Löfflerovou endokarditidou, který byl hospitalizován s těžkým srdečním selháním a eozinofilií. „Pacient byl přijat na kardiologickém oddělení Fakultní nemocnice Ostrava s těžkou duší a otoky dolních končetin. Po komplexním vyšetření, včetně echokardiografie a magnetické rezonance, byla potvrzena diagnóza Löfflerovy endokarditidy,“ píší autoři odborné lékařské kazuistiky Patrik Šulca, Jiří Pudich a Martin Pleva na odborném lékařském webu e-coretvasa.cz.
Tento případ ilustruje závažnost onemocnění a nutnost včasné diagnostiky a léčby. Pacient byl léčen imunosupresivy a antikoagulancii, ale i přes intenzivní léčbu došlo k dalšímu zhoršení jeho stavu. „Navzdory nasazení intenzivní terapie se stav pacienta nadále zhoršoval a došlo k rozvoji těžkého srdečního selhání, které nakonec vedlo k úmrtí,“ uvádějí autoři kazuistiky. Tento případ vysokou mortalitu spojenou s Löfflerovou endokarditidou, zejména pokud není včas diagnostikována a léčena.
Löfflerova endokarditida (pankarditida) jako vzácná příčina srdečního selhání
>> Kazuistika Case report <<
Léčba Löfflerovy endokarditidy
Léčba Löfflerovy endokarditidy je zaměřena na zvládání srdečního selhání, prevenci tromboembolických příhod a potlačení imunitní reakce, která vede k zánětu. Pacientům jsou často předepisována antikoagulancia k prevenci vzniku krevních sraženin a imunosupresiva k potlačení zánětlivé reakce. „Léčba zahrnuje podávání antikoagulancií, které pomáhají předcházet vzniku trombů, a imunosupresiv, která potlačují zánětlivou reakci způsobenou zvýšenou hladinou eozinofilů,“ popisuje MUDr. Jiří Štefánek.
V některých případech může být nutný kardiochirurgický zákrok k odstranění fibrózní tkáně nebo trombů s postižením srdce. Tento postup je však riskantní a rezervován pro pacienty, u nichž konzervativní terapie selhává. Dlouhodobá prognóza pacientů s Löffovou endokarditidou závisí na včasné diagnostice a efektivitě léčby. Bohužel, mnoho pacientů nakonec podléhá srdečnímu selhání nebo komplikacím spojeným s tromboembolickými příhodami.
Prevence a prognóza
Prevence Löfflerovy endokarditida je obtížná, protože se jedná o vzácná onemocnění s různorodými příčinami. U pacientů s vysokou hladinou eozinofilů je důležité pravidelné sledování srdeční funkce a včasné nasazení léčby v případě podezření na zánětlivé změny srdeční tkáni. „Pacienti s rizikovými faktory, jako je zvýšená hladina eozinofilů nebo anamnéza systémových onemocnění, která by měla být pravidelně sledována kardiologie,“ doporučuje MUDr. Zbyněk Mlčoch.
Prognóza pacientů s Löfflerovou endokarditidou je obecně špatná, zejména pokud není onemocnění včas diagnostikováno. Srdeční selhání, tromboembolické příhody a fibróza srdce vedoucí k postupnému zhoršování zdravotního stavu pacientů a často k úmrtí během několika let od stanovení diagnózy. Nicméně u pacientů, kteří jsou včas léčeni, může být dosaženo stabilizace jejich zdravotního stavu a prodloužení života.