Meniérova choroba – vzácný závratě provázející sluchový syndrom, který může dramaticky ovlivnit kvalitu života.
„Menièrova choroba je onemocnění postihující sluchově rovnovážný orgán (statoakustický), a to konkrétně jeho část, která je umístěna ve vnitřním uchu. Tato choroba postihuje stejně muže i ženy, a to nejčastěji mezi 20.-50. rokem. Většinou postihuje pouze jedno ucho, u malé části nemocných může dojít k postižení obou uší. Abychom pochopili podstatu projevů Menierovy choroby, je potřeba se stručně zmínit o struktuře a funkci vnitřního ucha,“ píše v úvodu k danému onemocnění zdravotnický portál nemoci.vitalion.cz.
„Vnitřní ucho je tvořeno dvěma labyrinty – kostěným (jedná se vlastně o komplex drobných dutinek v nitru spánkové kosti, tedy její nejtvrdší části – kosti skalní) a blanitým, který je umístěn v labyrintu kostěném a je tvořen souborem dutin vystlaných epitelem. Blanitý labyrint tvoří hlemýžd (který zprostředkovává sluchové vjemy), polokruhovité kanálky a dva váčky kulovitého tvaru – sakulus a utrikulus (zde se nalézají struktury určené ke vnímání rovnováhy a polohy hlavy v prostoru),“ popisuje onemocnění portál nemoci.vitalion.cz.
Blanitý labyrint je vyplněn tekutinou specifického objemu a koncentrace iontů zvanou endolymfa. Právě změnou objemu (tzv. endolymfatický hydrops) a koncentrace iontů této tekutiny se vysvětlují projevy Menierovy choroby. Jedna z teorií praví, že při narůstání tlaku ednolymfy dojde k prasknutí blanitého labyrintu a endolymfa bohatá na draslík se vylévá do okolního prostoru v kostěném labyrintu a způsobí poruchu funkce nervových buněk, což se projeví klasickými příznaky Menierovy choroby – hučením v uších (tinnitus), zhoršováním sluchu (hypakuze) a závratěmi (vertigo).
„Endolymfatický hydrops může být způsoben jednak jiným specifickým onemocněním vnitřního ucha např. dlouhotrvajícími opakujícími se infekcemi labyrintu vyvolanými viry, bakteriemi nebo spirochetami, vrozenými anomáliemi labyrintu. Další příčinou mohou být třeba zlomeniny skalní kosti. Avšak v těchto případech má nemoc známou příčinu, a proto nemluvíme o Menierově chorobě , ale o Menierově syndromu (má stejné příznaky jako Menierova choroba, ale příčina tohoto onemocnění je známá). Existuje řada nemocí, které mají stejné příznaky jako Menierova choroba. Je potřeba na ně před stanovením konečné diagnózy pomyslet a nemocného řádně vyšetřit. Jedná se především o onemocnění mozkového kmene a mozkových nervů, nedostatečné prokrvení mozkového kmene, nádor sluchového nervu a další. Pokud se žádná příčina nenajde, ale přesto jsou přítomny příznaky nemoci, nazývá se tento endolymfatický hydrops idiopatickým (tedy bez zřejmé příčiny) a nemoc Menierova choroba,“ doplňuje v citaci portál nemoci.vitalion.cz.
Diagnostika Meniérovy choroby
Diagnostikování Meniérovy choroby je komplikované a často vyžaduje vyloučení jiných příčin symptómů. Lékaři obvykle provádějí sérii testů, včetně audiologických testů, testů rovnováhy a MRI nebo CT skenů, aby zjistili přítomnost typických změn ve vnitřním uchu. K definitivní diagnóze často dochází na základě klinického obrazu po opakovaných epizodách závratí spojených se sluchovými problémy.
Příčiny a příznaky meniérovy choroby
„Příčina Meniérovy choroby není dosud zcela známá ví se jen to, že se jedná o hromadění endolymfy a zvyšování tlaku v uchu, což vede k poškození sluchového i rovnovážného ústrojí. Co vede endolymfu k tomu, že se hromadí ve vnitřním uchu zatím nevíme. Je ovšem několik špatných zlozvyků a nemocí, které mohou tento stav vyvolat. Jedná se o kouření, špatnou životosprávu, zvýšený cholesterol a také opakované záněty v oblasti středního ucha,“ vysvětluje k příčinám onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„Příznaky Meniérovy choroby se mohou u každého jedince lišit, může být postiženo jedno nebo obě uši. Většinou začíná tento stav náhle a je doprovázen pískáním v uchu, sníženým sluchem, dále je přítomno motání hlavy, nevolnost, zvracení, můžete pociťovat tlaky v uších,“ doplňuje dále medicínský portál.
Lékařský pohled na Meniérovu chorobu
Lékaři a specialisté se shodují, že přesná příčina Meniérovy choroby není plně pochopena, ale může souviset s narušením tekutin vnitřního ucha. Současný lékařský konsenzus preferuje individuální přístup k léčbě, který může zahrnovat léky na snížení závratí, terapii pro zlepšení rovnováhy, změny stravovacích návyků a v extrémních případech i chirurgické zákroky.
Historie Meniérovy choroby
Meniérova choroba byla poprvé identifikována francouzským lékařem Prosperem Menièrem v roce 1861, který jako první popsal symptomy spojené s abnormalitami vnitřního ucha jako zdroj závratí, a nikoli jako problém centrálního nervového systému, jak se tehdy věřilo. Léčba v dávné historii se zaměřovala především na symptomatické zmiňování závratí a sluchové dysfunkce, často bez skutečného porozumění podstatě problému.
Moderní léčba a výzkum
V moderní době se léčba Meniérovy choroby značně zlepšila díky pokrokům v medicíně a technologii. Výzkum nyní zkoumá genetické faktory a detailní mechanismy vzniku této nemoci, aby bylo možné vyvíjet cílenější a efektivnější léčebné metody. Zároveň se klade důraz na podporu pacientů a zlepšení jejich životních podmínek prostřednictvím rehabilitačních programů a vzdělávání.
Meniérova choroba zůstává záhadným a významně zatěžujícím onemocněním, ale současný medicínský výzkum a zlepšené léčebné techniky nabízejí naději na lepší zítřky pro ty, kteří s ní žijí. Výzvy v diagnostice a individuální rozdíly ve projevech choroby zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu a lepšího porozumění této komplexní zdravotní problematice.
První pomoc
První pomoc při záchvatu Meniérovy choroby vyžaduje okamžitou a promyšlenou reakci. Jakmile pocítíte náhlé závratě nebo jiné symptomy blížícího se záchvatu, důležité je ihned se bezpečně usadit nebo lehnout, ideálně na stabilní, rovný povrch. Tento krok minimalizuje riziko úrazu způsobeného pádem, který může v důsledku ztráty rovnováhy nastat.
Je doporučeno mít po ruce léky proti zvracení a závratím, které vám lékař předepsal pro tuto situaci. Tyto léky pomáhají zmírnit některé z nejpříznakovějších problémů Meniérovy choroby, jako jsou nevolnost a vertigo. Užití těchto léků by mělo být provedeno dle lékařského návodu co nejdříve po rozpoznání prvních příznaků.
Dále je klíčové omezit jakoukoliv fyzickou aktivitu. Pohyb může symptomy výrazně zhoršovat, proto je klid a minimální pohyb doporučován až do ústupu akutních projevů. V případě, že se jedná o první záchvat nebo pokud jsou symptomy zvláště intenzivní, může být vhodné zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Meniérova choroba může začít náhle a v situacích, kdy nemusíte být schopni sebe sama efektivně ošetřit, je profesionální pomoc nezbytná.
Mějte na paměti, že i po odeznění nejhorších příznaků, je důležité dát tělu čas na zotavení. Vyhněte se rychlému vstávání a během několika následujících hodin po záchvatu se snažte udržovat klidový režim. Po každém záchvatu je také doporučeno konzultovat svou situaci s lékařem, aby se mohla případně upravit léčba či sledování vašeho stavu.