Nemilosrdný boj s onchocerkózou: zákeřný nepřítel v kůži

Publikuje: David Bárta — 08. 04. 2024
Zdroj: Nikola Macáková - redakční text
Úvodní stránka » Nemilosrdný boj s onchocerkózou: zákeřný nepřítel v kůži

Zákulisí onchocerkózy, nemoci způsobené parazitem, který pohlcuje světlo, a její likvidace v očích lékařů i pacientů.

Onchocerkóza neboli říční slepota je infekční parazitární onemocnění vyvolané vlasovcem kožním, což je hlístice rodu Onchocerca volvulus. Přenašečem nákazy je bodavá muchnička rodu Simulium, která je zároveň mezihostitelem a definitivním hostitelem je pak člověk. Parazitické hlístice jsou přenášeny štípnutím tohoto druhu muchničky, ale je třeba mnoha četných štípnutí, než dojde ke vzniku infekce.Spojitost mezi tímto červem a onemocněním očí poprvé objevi v roce 1915 lékař Rodolfo Robles,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.

Tento nepříjemný parazit se šíří prostřednictvím komárů rodu Simulium, které žijí u vodních toků v tropických oblastech, zejména v Africe. Po infekci parazitem se může vyvinout celá řada symptomů a komplikací.

Jedním z hlavních projevů onchocerkózy je svědění kůže, které je často doprovázeno tvorbou kožních uzlíků a vředů. Dalším závažným následkem může být poškození zraku a dokonce slepota. Parazit totiž produkuje mikroskopické larvy, které migrují k očím a mohou způsobit trvalé poškození zrakového nervu.

Podle zveřejněných informací portálu symptomy.cz je inkubační doba onchocerkózy asi 8 měsíců. Klinické příznaky onchocerkózy souvisí hlavně s očima, ale i s kůží a lymfatickými uzlinami.

Mezi nejčastější příznaky patří:

  • svědění kůže,
  • kopřivkové kožní léze,
  • zakalení rohovky,
  • zánětlivé změny na cévnatce a sítnici,
  • vážné poškození zraku,
  • slepota.

Onchocerciáza je oční a kožní onemocnění. Příznaky jsou způsobeny mikrofiláriemi, které se pohybují po lidském těle v podkoží a vyvolávají intenzivní zánětlivé reakce, když odumírají. Infikovaní lidé mohou vykazovat příznaky, jako je silné svědění a různé kožní změny. U infikovaných lidí se také mohou objevit oční léze, které mohou vést k poškození zraku a trvalé slepotě. Ve většině případů se kolem dospělých červů tvoří tzv. uzlíky pod kůží,“ uvádí dále who.int

Přestože se onchocerkóza vyskytuje především v subsaharské Africe, není výjimkou ani v jiných tropických oblastech, jako je Latinská Amerika a některé části Asie. Lékaře je třeba navštívit, pokud se objeví jakékoli podezřelé symptomy, zejména svědění kůže nebo problémy se zrakem.

Onchocerkóza představuje vážná rizika pro postižené jedince a celé komunity. Kromě fyzických komplikací může negativně ovlivnit i sociální a ekonomické podmínky, jelikož postižení jedinci mohou mít potíže s pracovním výkonem a sociální integrací.

Klíčová fakta, dle WHO

  • Onchocerciáza, běžně známá jako „říční slepota“, je způsobena parazitickým červem Onchocerca volvulus.
  • Na člověka se přenáší opakovaným kousnutím infikovaných muchniček rodu Simulium
  • Mezi příznaky patří silné svědění, znetvořující kožní stavy a poškození zraku, včetně trvalé slepoty.
  • Více než 99 % nakažených lidí žije v 31 afrických zemích. Nemoc se vyskytuje také v některých ohniscích ve dvou zemích Latinské Ameriky (oblast Yanomani v Brazílii a Venezuele) a v Jemenu.
  • Studie Global Burden of Disease Study v roce 2017 odhadla, že nejméně 220 milionů lidí potřebuje preventivní chemoterapii proti onchocerciáze, 14,6 milionu infikovaných lidí již mělo kožní onemocnění a 1,15 milionu mělo ztrátu zraku.
  • Populační léčba ivermektinem (známá také jako hromadné podávání léků nebo MDA) je současnou základní strategií k eliminaci onchocerciázy s minimálním požadavkem 80% terapeutického pokrytí. V hyperendemických a mezoendemických oblastech je zapotřebí nejméně 12-15 let roční léčby, aby se vyloučil přenos, což odpovídá délce života dospělého Onchocerca volvulus. Ivermektin je darován společností Merck pod obchodním názvem Mectizan®
  • Čtyři země byly ověřeny Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako prosté onchocerciázy poté, co po desetiletí úspěšně prováděly eliminační aktivity: Kolumbie (2013), Ekvádor (2014), Mexiko (2015) a Guatemala (2016).
  • Celosvětově žije 1,8 milionu lidí v oblastech, které již nevyžadují hromadné podávání léků na onchocerciázu.

Léčba onchocerkózy je založena na antiparazitární léčbě, nejčastěji podávaná léčiva zahrnují ivermektin. Prevence spočívá především v ochraně proti komárům a zlepšení hygienických podmínek ve zasažených oblastech.

WHO doporučuje léčit onchocerciázu ivermektinem alespoň jednou ročně po dobu 10 až 15 let. V případě, že O. volvulus koexistuje s Loa loa, může být nutné upravit léčebné strategie. Loa loa je parazitický filariální červ je endemický v Angole, Rovníkové Guineji, Gabonu, Kamerunu, Středoafrické republice, Konžské republice, Demokratické republice Kongo, Nigérii, Čadu a Jižním Súdánu. Léčba jedinců s vysokými hladinami L. loa v krvi může někdy vést k závažným nežádoucím účinkům. Postižené země by se měly řídit doporučeními Expertního výboru Mectizan (MEC)/APOC pro prevenci a zvládání závažných nežádoucích účinků.

Z historie onemocnění

Onchocerkóza, známá také jako řeka slepoty, má bohatou historii, která sahá až do starověku. První zmínky o této nemoci pocházejí z některých starověkých textů, jako je například egyptský papyrus z období 1550 př. N. L., který

Nicméně, první důkladnější popis onchocerkózy pochází až z 19. století. V roce 1875 německý lékař Rudolf Leuckart popsal parazitický červ Onchocerca volvulus a jeho spojení s onemocněním lidské kůže a očí. Postupně se objevila další pozorování a studie, které potvrdily spojení mezi výskytem onchocerkózy a oblastmi s výskytem komárů rodu Simulium.

Diagnostika onchocerkózy v historii byla často založena na klinických příznacích a pozorování, jako je charakteristické svědění kůže a tvorba uzlíků. Avšak moderní diagnostické metody, jako jsou testy na přítomnost parazita v těle nebo zobrazovací techniky pro detekci po detekci

Léčba onchocerkózy v historii byla často založena na různých bylinných léčivých přípravcích a rituálních postupech, ale s velmi omezeným úspěchem. Později byly používány různé chemické látky, jako například suramin, a chirurgické postupy ke snížení kožních uzlů. Síťové karty

Moderní léčba onchocerkózy se zaměřuje na antiparazitární léčbu, především pomocí léku ivermektinu. Tato léčba je obvykle podávána jednou ročně a má za cíl zabránit šíření parazita a zmírnit symptomy onchocerkózy.

Celkově lze říci, že historie onchocerkózy je plná výzev a pokroků v diagnostice a léčbě. Díky výzkumu a globálním snahám se podařilo v mnoha oblastech výrazně snížit výskyt této nemoci a zlepšit životní podmínky postižených jedinců.

Lékaři a odborníci zdůrazňují důležitost systematického monitorování a léčby onchocerkózy v postižených oblastech. Díky globálním snahám a iniciativám se podařilo v mnoha regionech výrazně snížit výskyt této nemoci a zlepšit životní podmínky postižených jedinců. Avšak stále zbývá mnoho práce, aby se onchocerkóza stala minulostí a aby se předešlo dalším trpěním a ztrátám způsobeným touto nemocí.

Použité zdroje: symptomy.cz, who.int,
redakční informace a zdroje – redakční text*

Upozorňujeme, že informace, publikované články, rady a doporučení prezentované na webové stránce www.zdravizivot.cz neslouží jako náhrada za individuální lékařskou péči poskytovanou lékařem! Tyto informace nelze považovat za lékařskou konzultaci nebo doporučení pro konkrétního pacienta či pacienty. Informace zveřejněné na této stránce neslouží k nahrazování individuální léčby a jsou pouze obecnými informacemi na dané téma.

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo ZŽ

O nás

Jsme internetový online magazín, který je zaměřen na zdraví, zdravotnictví, medicínu, vitalitu, harmonii, život a zdravý životní styl. Na webu nechybí ani známá onemocnění či babské rady a receptury. Naším partnerským projektem jsou UdálostiExtra.cz.

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu