Mononukleóza je často označována jako „kissing disease“. Jaké rizika přináší a jak ji efektivně léčit?
„Mononukleoza je onemocnění způsobené virem EBV, tj. Epsteina-Barrové. Provází ji teploty, „angína“, zduření krčních uzlin a jsou zasažena i játra. Virus Epsteina-Barrové (EBV) objevený roku 1964 patří mezi herpetické viry. To ho předurčuje k tomu, že může v organismu přežívat i po odeznění nemoci a může se reaktivovat. Méně často je pak původcem cytomegalovirus (CMV). Mononukleózu prodělá téměř každý člověk, ale jen u mála jedinců se projeví v podobě infekční nemoci. Někdy proběhne pod obrazem běžné virózy spojené se zvýšenou teplotou, únavou… a její proběhnutí se projeví jen přítomností protilátek proti viru v krvi,“ uvádí v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
Toto onemocnění je známé svými charakteristickými příznaky jako jsou vysoká horečka, silná únava, bolesti v krku a zvětšení lymfatických uzlin.
Diagnostika a symptomy
Diagnostika infekční mononukleózy se obvykle opírá o příznaky a fyzikální vyšetření lékařem. K potvrzení diagnózy mohou lékaři použít krevní testy, které hledají specifické protilátky proti EBV nebo změny v bílých krvinkách typické pro mononukleózu. Diagnóza je často komplikovaná, protože symptomy mohou připomínat jiné nemoci, jako je streptokoková angína nebo hepatitida.
Příčiny a návštěva lékaře
Mononukleóza se šíří slinami, což vysvětluje její přezdívku. Virus může být přenášen polibkem, ale také používáním stejných jídelních nádobí nebo pitím ze stejného poháru jako infikovaná osoba. Jakmile se objeví příznaky, je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Infekční mononukleóza je primárně léčena lékaři obecné praxe nebo pediatry.
Infekční mononukleóza: přenos
„Spoustu lidí zajímá, zda je mononukleóza nakažlivá a jakým způsobem mohou přijít s infekcí do kontaktu. Pokud jde o přenos mononukleózy, virus Epstein-Barrové se šíří prostřednictvím slin při úzkém kontaktu dvou lidí. Rizikovou aktivitou je tedy líbání, konzumace stejného jídla či nápoje nebo sdílení stejné cigarety mezi více lidmi. Právě proto se infekční mononukleóze často říká nemoc z líbání nebo třeba polibková nemoc,“ uvádí k danému onemocnění zdravotnický web zdravi.euro.cz.
„Virus přitom infikuje epitel hltanu a dále postupuje do B-lymfocytů, jejichž pomocí se dále šíří po celém těle. Zasažené lymfocyty pak začnou produkovat protilátky, díky čemuž aktivují imunitní odpověď organismu a postupně infekci zlikvidují. Virová mononukleóza po sobě zanechává dlouhodobou imunitu, ale v těle zůstává část infikovaných lymfocytů, které se mohou stát zdrojem nákazy pro ostatní,“ upřesňuje web zdravi.euro.cz.
Infekční mononukleóza: inkubační doba
Podle různých zdrojů se inkubační doba mononukleózy může mírně lišit. Zatímco některé udávají, že se jedná o rozmezí od 4 dnů do 4 týdnů, jinde se naopak uvádí doba 30–50 dnů. Tento interval ale samozřejmě může být o mnoho kratší, což záleží na individuálním stavu pacienta.
Jak dlouho je člověk při mononukleóze infekční?
„Nakažlivost pacienta s mononukleózou trvá většinou tak dlouho, dokud mu neklesnou teploty. Pokud je nemocný již bez teplot, znamená to, že jeho imunitní systém zlikvidoval všechny viry a infekci úspěšně zvládl. V době rekonvalescence, která by v závislosti na tíži průběhu onemocnění měla trvat nejméně 2 týdny, pacient již infekční není, ale měl by se vyvarovat všech aktivit, které by ho mohly zbytečně příliš vyčerpávat,“ doplňuje dále web zdravi.euro.cz.
Rizika a komplikace
I když většina lidí s mononukleózou se zotaví bez trvalých následků, v některých případech může nemoc vést k vážnějším zdravotním problémům. Mezi ně patří zánět jater, ruptura sleziny a vzácněji, Guillain-Barré syndrom nebo rakovina. Riziko komplikací zvyšuje s věkem infikované osoby.
Léčba a léky
Specifický lék na infekční mononukleózu neexistuje. Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a může zahrnovat antipyretika a analgetika, jako jsou ibuprofen nebo paracetamol. Ve vzácných, těžkých případech může být použit kortikosteroid k redukci zánětu.
Léčí se pouze příznaky! Mnohdy stačí pouze domácí léčba s klidem na lůžku. „V případě vážného průběhu s otokem mandlí je vhodná hospitalizace. K léčbě se volí kortikoidy, které snižují zánět. Na virovou infekcí oslabený organismus může nasednout bakteriální infekce, zde je již nutné nasadit antibiotika. Léčba nemoci se může táhnout i týdny. Teploty, únava, stejně tak zhoršení funkce jater může přetrvávat. Je tedy vhodné dále pacienta kontrolovat, sledovat hodnoty jaterních testů, podávat léky podporující jaterní funkce. Též je vhodné nasadit jaterní dietu,“ dodává portál symptomy.cz.
Expertní názory
Lékaři a odborníci zdůrazňují důležitost odpočinku a hydratace během zotavování a radí vyvarovat se těžké fyzické námahy, což může snížit riziko prasknutí sleziny. Důležité je také informovat blízké osoby o možnosti nákazy, především v době, kdy jsou příznaky nejvíce výrazné.
Infekční mononukleóza zůstává výzvou jak pro pacienty, tak pro lékaře, a to nejen kvůli symptomatické podobnosti s jinými onemocněními, ale i potenciálnímu riziku vážných komplikací. Vzdělání veřejnosti a rychlá lékařská intervence jsou klíčové pro účinnou kontrolu a léčbu tohoto zrádného onemocnění.
