Leukémie je zhoubné krevní onemocnění, při němž dochází v kostní dřeni k bujení a hromadění některých bílých krvinek.
Jak se s tímto onemocněním žije a jaké jsou moderní možnosti léčby? „Leukémie, která se vyznačuje nadprodukcí nezralých leukocytů v kostní dřeni, představuje závažný zdravotní problém, který vyžaduje komplexní přístup k diagnostice a léčbě,“ uvádí medicínský portál priznaky-projevy.cz.
O jaké onemocnění se jedná
Leukémie je typ zhoubného onemocnění krve, které postihuje kostní dřeň, kde se produkují krvinky. V případě leukémie dochází k nekontrolovanému bujení a hromadění bílých krvinek, zejména jejich nezralých forem. Tyto buňky se dostávají do oběhu a mohou se usazovat v jiných orgánech, což narušuje normální funkci těla. Výsledkem je potlačení tvorby zdravých krvinek, což vede k anemii, zvýšené náchylnosti k infekcím a krvácivým projevům způsobeným nedostatkem trombocytů.
Příznaky a symptomy
Mezi hlavní příznaky leukémie patří:
- Únava a slabost: v důsledku anémie a nízkého počtu červených krvinek.
- Časté infekce: nedostatek funkčně zdatných bílých krvinek snižuje imunitní odpověď.
- Krvácení a modřiny: způsobené sníženým počtem trombocytů.
- Bolesti kostí a kloubů: hromadění leukocytů v kostní dřeni může způsobovat bolest.
- Zvětšení lymfatických uzlin, jater a sleziny: v důsledku hromadění rakovinných buněk.
Druhy leukémie
Podle zdravotnického portálu vitalia.cz Leukémie se obecně dělí do dvou základních kategorií:
- akutní,
- chronické.
U akutních leukémií dochází k rychlé a překotné tvorbě nefunkčních buněk, které se nedokážou vyvinout v plnohodnotné leukocyty. Chronické leukémie se vyznačují pomalou tvorbou buněk, které mohou vyzrávat v dospělé formy, ale nedochází u nich k apoptóze (přirozenému odumírání).
Podle toho, u jakých krvetvorných buněk došlo k zvratu v nádorové bujení (myelocytární řada, lymfocytární řada), se dělí na několik subtypů. Jako hlavní čtyři podtypy leukémií se udávají:
- ALL (akutní lymfoblastická leukémie),
- AML (akutní myelodní leukémie),
- CLL (chronická lymfocytární leukémie),
- CML (chronická myeloidní leukémie).
ALL (akutní lymfoblastická leukémie)
„Vyskytuje se zejména u dětí (tvoří až 80 % akutních leukémií u dětí). Nejčastěji propukne mezi 2. až 5. rokem života. Dochází k masivnímu zaplnění kostní dřeně bílými krvinkami, čímž je utlumena fyziologická krvetvorba. Při včasné léčbě má vcelku dobrou prognózu – až 80 % nemocných má šanci na plné zotavení,“ vysvětluje dále zdravotnický portál vitalia.cz.
AML (akutní myeloidní leukémie)
Postihuje zejména starší generace, ale výjimečně se může objevit i u mladých lidí. Tvořící se bílé krvinky ztrácí schopnost dozrávat v dospělé buňky. Čím více leukocytů putuje v oběhu, tím je nemoc závažnější. U některých pacientů může jít i o desetinásobky fyziologických hodnot. Nevyzrálé buňky jsou jako obrana proti infekcím naprosto neúčinné a pacient je proto vážně ohrožen z důvodu selhávající imunity.
AML se ještě dělí na další subtypy podle toho, z jakých konkrétních buněk myeloidní linie vychází (z granulocytů, monocytů, erytrocytů či trombocytů).
CLL (chronická lymfocytární leukémie)
Jde o nejrozšířenější typ leukémie postihující zpravidla pacienty nad 50 let, častěji muže. „Naštěstí má z nich také nejlepší prognózu. V kostní dřeni dochází ke kumulaci středně zralých nemocných B-lymfocytů. Protože nepodléhají přirozené buněčné smrti tak jako zdravé buňky, žijí podstatně déle a přežívají funkční krvinky. Oproti jiným typům leukémií se nemocné buňky nemnoží tak překotně,“ upřesňuje web vitalia.cz.
CML (chronická myeloidní leukémie)
Tvoří přibližně 25 % všech případů leukémií u dospělých. Nejčastěji se vyskytuje u pacientů mezi 45 až 55 lety. U dětí se objeví jen opravdu výjimečně. Typickým rysem je přítomnost tzv. philadelphského chromozomu, což je mutace na 22. somatickém chromozomu. Důsledkem této genetické změny je nadměrné množení bílých krvinek a jejich vyšší odolnost vůči apoptóze.
Přítomnost philadelphského chromozomu ovšem není u CML 100%. Zhruba u 5 % nemocných se tato změna nevyskytuje. Pacienti s philadelphským syndromem mají ale paradoxně o něco lepší prognózu. CML probíhá ve třech stádiích:
- chronické (3 až 4 roky),
- akcelerované (1 až 1,5 roku),
- maligní (metamorfóza).
„Poslední stádium CML se postupně překlene v akutní leukémii. Pacientům v tomto pokročilém stádiu onemocnění zbývá maximálně půl roku života,“ doplňuje zdravotnický web.
Moderní léčba
Léčba leukémie zahrnuje různé terapeutické přístupy, které se liší podle typu leukémie (např. akutní nebo chronická). Mezi hlavní metody patří:
- Chemoterapie: používá se k zabíjení rychle se dělících rakovinných buněk.
- Radioterapie: může být použita k cílenému ozařování rakovinných buněk.
- Kmenové buňky: transplantace kmenových buněk může pomoci obnovit zdravou kostní dřeň.
- Imunoterapie: novější přístup, který pomáhá imunitnímu systému bojovat proti rakovině.
Chemoterapie
„Chemoterapie je jednou ze základních možností léčby. Funguje na principu podávání cytostatik, která zastavují buněčný růst. Podávají se formou tablet či nitrožilně (častěji). Dostanou se do krevního oběhu a likvidují nádorové buňky. Působí však i na jiné rychle se množící buňky lidského těla, proto je nezbytné je užívat velmi zodpovědně,“ uvádí k tématu lékaři a odborníci z kliniky EUC.cz a upřesňují, že cytostatika jsou podávána ve speciálních kombinacích a časových odstupech, aby mohla zničit co nejvíce leukemických buněk a zároveň minimálně poškodit zdravé tkáně. Mezi vedlejší účinky chemoterapie, které se u jednotlivých pacientů mohou velmi lišit svou intenzitou, patří následující:
- Výrazný dočasný útlum normální krvetvorby – pokles bílých krvinek způsobuje velmi sníženou obranyschopnost proti infekcím, nedostatek krevních destiček a červených krvinek zase může způsobovat zvýšenou krvácivost.
- Nevolnost, zvracení a nechutenství.
- Zánět sliznic – projevuje se bolestmi a pálením v ústech, bolestmi břicha a průjmy.
- Dočasná ztráta vlasů – je běžným vedlejším účinkem četných cytostatik a odvíjí se hlavně od druhu použitých cytostatik.
Pacient se musí během léčby přísně hlídat a při jakékoliv komplikaci či např. zmíněnému krvácení ihned navštívit lékaře. Po léčbě chemoterapií může nastat až několikaměsíční ztráta chuti či slabost ve svalech končetin.
Terapie steroidy
Steroidy se běžně vyskytují v lidském těle. Ve výrazně zvýšeném množství ale pomáhají ničit leukemické buňky, zejména pak u ALL formy, kde mají zcela nezastupitelnou úlohu. Využívají se zde steroidy prednison a dexamethazon. Také steroidy však mají spoustu vedlejších účinků:
- zvýšená chuť k jídlu – pacient přibírá hlavně v obličeji, pase a ramenou,
- potíže s usínáním,
- zadržování tekutin v těle,
- snížení obranyschopnosti vůči některým druhům infekcí,
- zvýšený krevní tlak,
- vysoká hladina cukru ( steroidní diabetes mellitus),
- podráždění žaludeční sliznice, příp. návrat dříve prodělaného žaludečního vředu.
Během léčby bývají tyto vedlejší příznaky silně nepříjemné. Po léčbě ale odezní, stejně jako v případě chemoterapie. Při zvýšených hladinách cukru v krvi je třeba dodržovat diabetickou dietu. Pacient by měl vždy hlásit lékaři veškeré nové obtíže, které se během užívání steroidů objeví.
Radioterapie
„Radioterapie využívá ionizující záření, které likviduje nádorové buňky při co nejmenším poškození zdravé okolní tkáně. Využívá se především při ničení leukemických buněk, které jsou přítomny v CNS, tedy v mozku a míše. Někdy ji lze využít i k ničení nahromaděných leukemických buněk v určitých částech těla (např. varlata, oči nebo kůže),“ píši odborníci na webu kliniky EUC.cz.
Většinou je používána spolu s cytostatiky podávanými cestou lumbálních punkcí. Takový druh léčby je nutný jen u některých typů leukemií, hlavně u ALL formy. Radioterapie je také častou součástí přípravných režimů před transplantací kostní dřeně či kmenových buněk. Mezi vedlejší účinky zde patří:
- Snížená schopnost reprodukce, až úplná neplodnost – při ozařování v oblasti břicha.
- Nevolnost a zvracení – při ozařování v oblasti břicha.
- Pocit únavy a snížená soustředěnost – při ozařování v oblasti hlavy.
- Dočasné vypadání vlasů v ozařované oblasti.
- Zarudlá, suchá a křehká kůže v ozařovaných oblastech.
Transplantace krvetvorných buněk
„Ta dnes hraje v léčbě leukémie významnou roli. Používá se ve vážných případech, kdy jsou nutné vysoké dávky cytostatik i radioterapie, což by jinak úplně zničilo krvetvorbu pacienta. Díky transplantaci krvetvorných buněk po této vysokodávkované léčbě však může být krvetvorba obnovena,“ vysvětluje k transplantaci buněk MUDr. Lenka Bambasová z kliniky EUC.cz, jenž dodává, že dárcem by měl být člověk s co nejpodobnější buněčnou stavbou, tzn. sourozenec či jiný blízký příbuzný – ideálními dárci bývají jednovaječná dvojčata. Vhodného dárce však lze najít i mimo rodinu pacienta. Transplantace dělíme na:
- syngenní – dárcem je jednovaječné dvojče pacienta,
- alogenní – dárcem je jiná osoba (příbuzenská či nepříbuzenská transplantace),
- autologní – pacientovi jsou transplantovány jeho vlastní krvetvorné buňky odebrané před podáním vysokodávkované terapie.
Historie onemocnění
Historie leukémie sahá až do 19. století, kdy byla poprvé identifikována. V roce 1845 britský patolog Thomas Hodgkin popsal formu leukémie, která se stala známou jako Hodgkinova nemoc. Léčba byla zpočátku omezena na symptomatickou péči, avšak s rozvojem medicíny v 20. století začaly být vyvinuty účinnější terapeutické metody. Moderní chemoterapie a transplantace kostní dřeně revolucionalizovaly léčbu leukémie a přinesly naději mnoha pacientům.
Prognóza leukémie
„Je-li akutní leukémie diagnostikována včas, má pacient vysokou šanci na přežití. Pravděpodobnost úspěšné léčby vždy určuje lékař, který bere v potaz věk i celkové zdraví pacienta, stejně jako pokročilost a typ leukémie. V roce 2018 byla leukémie diagnostikována u 1 332 osob, na následky nemoci zemřelo celkem 919 osob, které však nemusely být diagnostikované,“ uvádí dále MUDr. Lenka Bambasová z Kliniky EUC v Českých Budějovicích.
„Zhruba za posledních 20 let trojnásobně vzrostla prevalence leukémie. Neznamená to však vyšší výskyt nemoci, ale naopak – číslo roste, jelikož se medicína neustále vyvíjí. Díky tomu dochází k častější diagnostice a následné úspěšné léčbě,“ doplňuje závěrem k tématu MUDr. Lenka Bambasová.
Život s leukémií
Život pacientů s leukémií se může dramaticky změnit. Diagnóza znamená nejen fyzické výzvy, ale i psychické zatížení. Mnozí pacienti čelí úzkosti a strachu z budoucnosti, což může ovlivnit jejich kvalitu života. Je důležité, aby pacienti hledali podporu nejen u rodiny, ale i v podpůrných skupinách.
Pacienti často musí podstoupit dlouhé období léčby, které zahrnuje pravidelné návštěvy nemocnice, chemoterapii a potenciálně transplantaci kmenových buněk. Tyto procedury mohou být vyčerpávající a vyžadují značnou dávku trpělivosti a odhodlání. Zdravotní komplikace, které mohou nastat během léčby, často vyžadují další lékařské zásahy.
Skrytá rizika darování krevní plazmy: co byste měli vědět před tím, než se stanete dárcem
Zdravý životní styl, včetně správné výživy a fyzické aktivity, může pozitivně ovlivnit zotavení. Mnoho pacientů se také zaměřuje na alternativní terapie, jako je meditace a terapie uměním, aby si pomohli vyrovnat se s psychickými nároky.
Je důležité si uvědomit, že leukémie není konečná diagnóza. S postupem léčby a podporou ze strany rodiny a přátel mohou pacienti vést kvalitní a plnohodnotný život.
