Neviditelný zabiják. Akutní radiační syndrom a jeho skryté nebezpečí

Publikuje: Nikola Macáková — 24. 02. 2024
Zdroj: Nikola Macáková - redakční text
Úvodní stránka » Neviditelný zabiják. Akutní radiační syndrom a jeho skryté nebezpečí

Akutní radiační syndrom, zákeřná nemoc z ozáření, odhaluje své symptomy, příčiny a léčbu. Jak se bránit?

Nemoc z ozáření je termín pro poškození tkání, které je způsobeno vystavením nadměrné radiaci, tedy ionizujícímu záření, po krátkou dobu,“ uvádí k tématu medicínský portál symptomy.cz, jenž dodává, že vznik příznaků otravy radiací je podmíněn poškozením buněčného cyklu, dělení buněk. Na tomto principu funguje i radioterapie.

Mezi vůbec první potvrzené oběti záření patřili, dle zveřejněných informací portálu symptomy.cz německý chemik a vědec Giesel, Marie Curie-Sklodowská nebo Henri Becquerel.

V dnešní době, kdy je člověk dennodenně vystaven různým formám záření, je důležité znát rizika spojená s nadměrnou expozicí. Jedním z vážných zdravotních stavů, který může vzniknout po expozici ionizujícímu záření, je akutní radiační syndrom (ARS), známý také jako nemoc z ozáření. Toto onemocnění může mít fatální důsledky a je důležité vědět, jak ho rozpoznat, diagnostikovat a léčit.

Co je to akutní radiační syndrom?

Akutní radiační syndrom je (v krátkosti) akutní onemocnění způsobené vystavením velkému množství ionizujícího záření v krátkém časovém období. Toto záření poškozuje tkáně a orgány, což může vést k rychlému rozvoji zdravotních komplikací.

Příznaky a projevy

Symptomy ARS se mohou lišit v závislosti na dávce záření a zahrnují nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, únava, spálení kůže, ztráta vlasů, krvácení a nízký počet bílých krvinek. Tyto příznaky se obvykle objevují v několika hodinách po expozici a mohou být doprovázeny dlouhodobými zdravotními problémy.

Příznaky u jednotlivých dávek, které zmiňuje portál stefajir.cz:

  • 0-250 mSv – Obvykle se nevyskytují žádné příznaky. Tato dávka se (v době psaní tohoto článku) týká pracovníků japonské jaderné elektrárny Fukushima.
  • 250-1000 mSv – Mohou se objevit mírné příznaky jako jsou nevolnost a ztráta chuti k jídlu. U mužů se může objevit dočasná neplodnost způsobená poškozením v té době tvořených spermií.
  • 1000-2000 mSv – Objevuje se nevolnost, ztráta chuti k jídlu, v krvi se může mírně snížit počet bílých krvinek. Příznaky se objeví za několik hodin po ozáření.
  • 2000-6000 mSv – Nevolnost se objevuje častěji, bývá doprovázena zvracením. Postiženého bolí hlava, objeví se zvýšená teplota. Výrazněji klesá počet bílých krvinek a narušuje se imunita, člověk je ohrožen infekcemi, mohou mu vypadávat vlasy a chlupy, kožní kryt může být poškozený. Narušení krevní srážlivosti má za následek krvácení ze sliznic a mnohdy i vnitřní krvácení.
  • 6000-8000 mSv – Nastupují klasické příznaky, jako je nevolnost, zvracení, průjem, pokles bílých krvinek, vypadávání vlasů a chlupů. Může být přítomen i rozvrat vnitřního prostředí organizmu vyvolaný těžkými průjmy při radiační kolitidě, zmatenost a objevit se mohou i infekce.
  • 8000-30,000 mSv – K již výše zmíněným příznakům se připojuje porucha vědomí. Smrt je v podstatě jistá. Poškození kůže se projevuje vznikem rozsáhlých radiačních popálenin.

Reakce dalších orgánů

  • Kůže: radiodermatitidy ‒ záněty kůže s olupováním, ztráta ochlupení. Při těžké otravě ozářením se tvoří puchýře, otoky zanícené kůže, vředy, při dávkách nad 25 Gy propadá kůže nekróze, hojí se jizvou.
  • Lymfatické orgány a tkáň: Lymfocyty jsou velmi citlivé k ozáření. Již při malých dávkách dochází k jejich vymizení z lymfatických uzlin. Může však dojít i k paradoxní reakci a pomnožení lymfocytů, ale s vadou chromozomů.
  • Oko: při akutní nemoci z ozáření se vyvíjí změny ve sklivci, který se stává hustým a zrnitým, rozvíjí se šedý zákal a je poničena sítnice.
  • Ucho: vlivem radiace dochází k otokům, překrvení součástí ucha a jeho zánětům.
  • Pohlavní orgány: ozářením nejvíce trpí vaječníky a varlata, nemoc z ozáření tak vede ke sterilitě.

Diagnostika

Diagnostika ARS začíná důkladným lékařským vyšetřením a zahrnuje krevní testy, které hodnotí počet krvinek, a další testy na posouzení poškození orgánů. Důležitou roli hraje také historie expozice pacienta záření.

U přímého smrtícího účinku záření na buňky jsme schopni velmi přesně určit, jaká energie záření (tj. míra ozáření) vede ke vzniku konkrétních projevů. Energii přijatého záření můžeme počítat v celé řadě jednotek, asi nejznámější jsou tzv. Sieverty [Sv], které se v praxi nejčastěji udávají ve formě miliSievertů [mSv]. Sieverty vyjadřují jak dávku přijaté energie, tak i jejich efekt na různé tkáně. U nemoci z ozáření je podstatné, abychom konkrétní dávku dostali v poměrně krátkém časovém úseku,“ uvádí dále stefajir.cz.

Než probereme základní příznaky, je vhodné si pro srovnání uvědomit, jakým dávkám můžeme být vystaveni,“ dodává portál stefajir.cz.

  • CT břicha: cca 5-15 mSv za vyšetření
  • povolená dávka zaměstnanců pracujících s radiací: v průměru 20mSv ročně po dobu 5 let (tj. dohromady 100 mSv v období 5 let), s maximální roční dávkou 50 mSv
  • pracovníci v elektrárně Fukushima: okolo 200mSv v několika dnech

Příčiny onemocnění

ARS je způsoben nadměrnou expozicí ionizujícímu záření, které může pocházet z různých zdrojů, včetně jaderných reaktorů, radioterapie nebo radiologických zbraní.

Kdy a jak navštívit lékaře?

Pokud máte podezření na expozici vysokému množství záření, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Specializovaný lékař v oboru radiologie nebo jaderné medicíny bude schopen poskytnout správnou diagnostiku a léčbu.

Léčba

Léčba ARS se zaměřuje na zmírnění příznaků, prevenci infekcí a podporu regenerace poškozených tkání. V závažných případech může být nutná hospitalizace, transfúze krve nebo kostní dřeňová transplantace.

Možná rizika

Následky ARS mohou zahrnovat dlouhodobé zdravotní problémy, jako jsou chronické bolesti, srdeční onemocnění a zvýšené riziko vzniku rakoviny. Prevence a včasná léčba jsou klíčové pro minimalizaci těchto rizik.

Co říkají čeští lékaři?

Čeští odborníci zdůrazňují význam prevence a včasného rozpoznání symptomů ARS. Důležité je také veřejné vzdělávání o rizicích spojených s expozicí záření a o tom, jak se při potenciální expozici chovat.

Když se zaměříme na to, co čeští lékaři a odborníci říkají o nemoci z ozáření, nalezneme hluboké porozumění problematice, význam prevence a důležitost včasného zásahu,“ píše k tématu web Státního zdravotnického ústavu (szu.cz), jenž dodává v krátké citaci, že čeští lékaři zdůrazňují několik klíčových aspektů v souvislosti s akutním radiačním syndromem:

  1. Význam informovanosti a prevence: prvním krokem v prevenci akutního radiačního syndromu je široké veřejné vzdělávání o rizicích spojených s expozicí ionizujícímu záření. Lékaři a odborníci poukazují na potřebu zvýšit povědomí o tom, jak se vyhnout nebezpečným úrovním záření, a o ochranných opatřeních, která mohou snížit riziko expozice.
  2. Důraz na včasnou diagnostiku: známky a symptomy akutního radiačního syndromu mohou být nespecifické a mohou se podobat jiným onemocněním, což činí diagnostiku náročnou. Čeští lékaři zdůrazňují význam rychlého rozpoznání symptomů a včasného vyhledání lékařské pomoci. Poukazují na důležitost podrobného lékařského vyšetření a použití diagnostických nástrojů, jako jsou krevní testy, které mohou identifikovat změny spojené s expozicí záření.
  3. Interdisciplinární přístup k léčbě: léčba akutního radiačního syndromu, jak již bylo zmíněno vyžaduje spolupráci mezi různými lékařskými disciplínami, včetně radiologie, hematologie, dermatologie a jiných specializací, v závislosti na postižených orgánech a systémech. Čeští lékaři upozorňují na význam komplexního přístupu, který zahrnuje jak léčbu bezprostředních symptomů, tak i dlouhodobou péči o pacienty, kteří mohou čelit sekundárním komplikacím.
  4. Výzkum a vzdělávání v oblasti radiační medicíny: v České republice je kladen důraz na výzkum v oblasti radiační medicíny a na vzdělávání zdravotnických pracovníků v této oblasti. Čeští lékaři a vědci se podílejí na mezinárodních studiích a spolupracují na vývoji nových léčebných protokolů a technologií pro zlepšení péče o pacienty postižené radiačním poškozením.
  5. Podpora a rehabilitace pacientů: kromě akutní léčby je důležitá také psychosociální podpora pro pacienty a jejich rodiny. Čeští lékaři zdůrazňují význam komplexní rehabilitace, včetně psychologické podpory a terapií zaměřených na obnovení fyzické a emocionální pohody pacientů.

Jak se mohu bránit akutnímu radiačnímu syndromu ?

Obrana proti akutnímu radiačnímu syndromu, často označovanému jako nemoc z ozáření, zahrnuje několik klíčových opatření zaměřených na prevenci expozice ionizujícímu záření, a to jak v běžném životě, tak v případě mimořádných událostí. Zde jsou základní strategie, které můžete uplatnit, aby se minimalizovalo riziko vzniku tohoto vážného onemocnění:

1. Informovanost a vzdělávání

  • Porozumění záření: seznamte se s různými typy záření a s tím, jak mohou ovlivnit vaše zdraví.
  • Osvěta o rizicích: vzdělávejte se o situacích, které mohou vést k nadměrné expozici záření, a o tom, jak se jim vyhnout nebo je minimalizovat.

2. Omezení expozice

  • Odstup: udržujte co největší odstup od zdroje záření.
  • Čas: omezte dobu, po kterou jste vystaveni záření.
  • Ochrana: používejte ochranné prostředky a bariéry (např. olověné zástěny v zdravotnických zařízeních), které snižují expozici.

3. Dodržování bezpečnostních protokolů

  • Bezpečnostní opatření na pracovišti: pokud pracujete s ionizujícím zářením, dodržujte všechny bezpečnostní protokoly a postupy.
  • Osobní ochranné prostředky: používejte ochranné oděvy, brýle a další vybavení určené k ochraně před zářením.

4. Pravidelné lékařské prohlídky

  • Zdravotní dohled: pravidelně se podrobujte lékařským prohlídkám, zejména pokud je vaše povolání spojeno s rizikem expozice záření.

5. Připravenost na mimořádné události

  • Plán evakuace: mějte připravený plán pro případ jaderných havárií nebo jiných událostí spojených s uvolněním záření.
  • Zásoby jodu: držte při ruce jodid draselný, který může snížit riziko poškození štítné žlázy při expozici radioaktivnímu jodu.

6. Omezení zbytečných lékařských zákroků

  • Kritické hodnocení: omezte zbytečné lékařské zákroky, jako jsou rentgenové snímky a CT skeny, které produkují ionizující záření, pokud nejsou nutně potřebné.

Obrana proti akutnímu radiačnímu syndromu vyžaduje aktivní úsilí a vědomé rozhodování jak v osobním životě, tak v pracovním prostředí. V případě jakýchkoli pochybností nebo otázek se vždy obraťte na odborníky v oblasti radiační bezpečnosti nebo zdravotnické pracovníky či lékaře specializované na radiologii či jadernou medicínu.

 

Použité zdroje: symptomy.cz, szu.cz, stefajir.cz,
redakční zdroje a informace – redakční text*

Upozorňujeme, že informace, publikované články, rady a doporučení prezentované na webové stránce www.zdravizivot.cz neslouží jako náhrada za individuální lékařskou péči poskytovanou lékařem! Tyto informace nelze považovat za lékařskou konzultaci nebo doporučení pro konkrétního pacienta či pacienty. Informace zveřejněné na této stránce neslouží k nahrazování individuální léčby a jsou pouze obecnými informacemi na dané téma.

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo ZŽ

O nás

Jsme internetový online magazín, který je zaměřen na zdraví, zdravotnictví, medicínu, vitalitu, harmonii, život a zdravý životní styl. Na webu nechybí ani známá onemocnění či babské rady a receptury. Naším partnerským projektem jsou UdálostiExtra.cz.

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu