Obezita u dětí: nebezpečná hrozba. Klíčová je prevence pro zachování zdraví našich nejmladších. Přečtěte si o boji s tímto nepřítelem.
„Nadváha a později také obezita jsou definovány jako nadměrné hromadění tuku v tukových buňkách. Vzniká po nadměrném příjmu kalorií prostřednictvím konzumace potravin, která přesahují metabolické požadavky organismu pro růst, vývoj a fyzických aktivit. Obezita je všudypřítomný společenský celosvětový zdravotní problém, který s sebou může nést řadu problémů a řadu chronických onemocnění. Patří sem diabetes mellitus, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a rakovina,“ uvádí v úvodu k tématu medicínský portál symptomy.cz.
Obezita u dětí je obecně globální zdravotní problém, který postihuje stále více mladých lidí a představuje vážné riziko pro jejich současné i budoucí zdraví. Obezita není pouhým estetickým problémem, ale může mít vážné důsledky, které ovlivňují celkovou kvalitu života dětí. Přestože se jedná o komplexní téma, existují klíčové otázky, které můžeme zkoumat, abychom lépe porozuměli a bojovali proti této závažné epidemii.
Nebezpečí dětské obezity
Dětská obezita může být nebezpečná pro fyzické i psychické zdraví dětí. Vedle problémů s klouby, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění, může obezita zvýšit riziko vzniku duševních poruch a narušit sociální interakce dětí. Tlak na psychiku může vést k nízkému sebevědomí a dalším psychosociálním obtížím, které mohou poznamenat celý život.
Genetika – genetická predispozice je jedním z nejčastějších a nejsilnějším rizikovým faktorem u vzniku obezity. Byly také identifikované geny, které za tuto predispozici mohou. Tento rizikový faktor se ještě více umocňuje, pokud trpí nadváhou jak matka, tak otec.
Prenatální vlivy – jsou to vlivy a podmínky, kterým je dítě vystaveno před porodem, v děloze. Patří sem nadváha ženy před otěhotněním a nadváha po dobu těhotenství. Vliv hrají také stravovací návyky ženy v těhotenství. Pokud žena trpí také cukrovkou nebo těhotenskou cukrovkou je riziko pro dítě o to větší.
Postnatální vlivy – jedná se o všechny negativní vlivy po porodu, kdy dítě není schopné za sebe rozhodovat. Převážně sem patří strava dítěte. Zda je kojeno nebo dokrmováno umělou výživou. Podle výzkumů vyplývá, že více obézních dětí se vyskytuje ve skupině, která byla dokrmována umělou výživou. Velkou roli hraje strava, která je dítěti podávána v pozdějším věku. Nevhodné složení stravy dítěte hraje důležitou roli u vniku obezity.
Nízká fyzická aktivita – rizikový faktor, který zapříčiňuje mnoho dalších onemocnění než jen obezitu. U dítěte je vhodné vytvářet kladný vztah k fyzické aktivitě již od útlého dětství a budovat tak pravidelný návyk.
Příznaky dětské obezity
Hlavními příznaky dětské obezity jsou nárůst hmotnosti nad normu pro daný věk a výšku, ale i změny v chování a stravovacích návykách. Děti s obezitou mohou mít také zvýšenou únavu a sníženou fyzickou aktivitu.
Příčiny obezity u dětí
Příčiny dětské obezity jsou multifaktoriální a zahrnují genetické faktory, nedostatek fyzické aktivity, nevyváženou stravu a environmentální vlivy. Moderní životní styl, spojený s nadměrnou konzumací energeticky bohatých potravin a nedostatkem pohybu, tvoří ideální podmínky pro rozvoj tohoto problému.
Prevence a vyvarování se obezitě
Prevence dětské obezity začíná doma. Podpora zdravých stravovacích návyků a pravidelné fyzické aktivity jsou klíčovými prvky prevence. Školy a komunity mohou hrát rovněž důležitou roli v poskytování zdravých stravovacích možností a podporování tělesné aktivity.
Diagnostika a léčba
Diagnostika dětské obezity obvykle zahrnuje měření indexu tělesné hmotnosti (BMI). Léčba by měla být komplexní a zahrnovat změny životního stylu, výživovou edukaci a podporu psychosociálního zdraví. V některých případech může být zapotřebí i farmakoterapie.
Léčba je změna životního stylu celé rodiny
„V dětské obezitologii se medikamentózní léčba či chirurgické zákroky využívají pouze ojediněle. Redukční dieta též není doporučována, jelikož není organismu ve vývoji prospěšná vlivem příliš jednostranné úpravy stravy. To je důvod, proč se terapie obezity u dětí liší od léčby obezity u dospělých (Marinov, Pastucha, 2012; SZÚ, 2013),“ uvedl k tématu Pavel Žára, tiskový mluvčí brněnské Fakultní nemocnice.
„Cílem terapie dětské obezity není rychlé a krátkodobé snížení hmotnosti pacienta, ale dlouhodobé udržení průměrné tělesné hmotnosti, a tím snížení výskytu chorob spojených s obezitou (hypertenze, hypercholesterolemie, nemoci kloubů, metabolický syndrom). Úbytek váhy by se měl pohybovat cca 0,5-1 kg/měsíc. Pokud je úbytek váhy větší, je velké riziko jo-jo efektu,“ upřesnil Pavel Žára.
Základní postupy v naší obezitologické ambulanci jsou:
- Významná spolupráce s rodinnými příslušníky
- Motivace pacienta, hubnutí hrou – i formou tabletů či chytrých telefonů – krokoměr či fotografování „zdravých“ a „nezdravých“ jídel
- Nastavení správného denního režimu
- Redukce pasivní aktivity dítěte ve volném čase – pohyb, který baví
- Podpora kvality a radosti ze života
- Upevňování sebevědomí
„Velice důležité je navázání kontaktu s dítětem a motivace dítěte a rodiče ke stabilizaci váhy či váhového úbytku. Pro úspěšnou léčbu obezity je vždy nutná týmová spolupráce různých odborností. Dětská obezitologická ambulance úzce spolupracuje s nutričním terapeutem, endokrinologem, hepatologem, diabetologem, kardiologem, rehabilitačním lékařem, fyzioterapeutem, psychologem, sociální pracovnicí a v neposlední řadě i s lázeňskými redukčními lázněmi (Křetín, Bludov, Jeseníky, Poděbrady a další). Cílem spolupráce všech zúčastněných je dílčími kroky dosáhnout upravení energetického příjmu a výdeje a pozitivní motivace k trvalé změně životního stylu a fixaci potřebných změn,“ doplnil k tématu na webu fnbrno.cz Pavel Žára.
Role českých lékařů
Čeští lékaři zdůrazňují význam prevence dětské obezity a aktivně pracují na vzdělávání rodičů o správném stravování a pohybu. Odborníci také spolupracují s školami a dalšími institucemi na vytváření podmínek pro zdravý životní styl dětí.
Pro posouzení dětské obezity používají lékaři u dětí do 5 let zařazení dítěte do percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší 5 let do pásma grafu BMI; [Body Mass Index = hmotnost v kg / (tělesná výška v m)2]. Kritériem dětské obezity v České republice je 97. percentil BMI, nadváha u dětí má hranici 90. percentilu. Hranice 85. percentilu by měla alarmovat k případnému zahájení prevence a včasné intervence (SZÚ, 2016).
„Obezitu dělíme na běžnou, mezi rizikové faktory patří genetická predispozice a zevní prostředí, dále obezitu způsobenou z jiných příčin, které mohou být např. endokrinní poruchy, genetické syndromy, monogenní formy obezity při mutaci určitých genů, podávání léků ovlivňujících energetickou regulaci (psychofarmaka, antiepileptika, tyreostatika), hormonální antikoncepce, nedostatek spánku, rovněž se spekuluje i o některých adenovirových infekcích (humánní adenovirus). Spíše než na dědičnou tloušťku dnes obézní děti doplácejí na špatné stravovací návyky svých rodičů a zejména na nedostatek přirozeného pohybu. V neposlední řadě mají na děti velký vliv média a reklamy zaměřené na konzumaci nezdravých potravin, sladkostí, sladkých nápojů nebo jídel z tzv. fastfoodů,“ vysvětluje na webu Fakultní nemocnice Brno MUDr. Jana Šťastná, Ph.D. z Dětské obezitologické ambulance.
„Základní princip vzniku obezity je ale stále stejný. Energetický příjem převyšuje energetický výdej. Jednoduše řečeno, tělo dítěte nezvládne spálit vše, co snědlo a vypilo. Zásadní roli v rozvoji obezity sehrávají špatné stravovací návyky a nedostatek pohybové aktivity dítěte. Strava obézních dětí je velmi nevyvážená a neplnohodnotná s nízkým zastoupením vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Typickým negativním prvkem ve stravování dětí je nepravidelnost v jídle. Děti vynechávají snídaně, svačiny, nebo více jídel během dne. V jídelníčku převažují ve velkém množství potraviny s vyšším zastoupením jednoduchých cukrů, jako jsou sladkosti, sladké sycené nápoje, sladké pečivo a jiné sladké pochutiny. Jak to napravit? K zajištění všech potřebných živin pro dítě je vhodné vybírat z různých druhů potravin a navzájem je vhodně kombinovat. Je potřeba dbát na pestrou a vyváženou stravu s dostatečným zastoupením obilovin, masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Ve stravě dětí by neměly chybět také luštěniny, ořechy a olejnatá semena. Je vhodné se vyhýbat sladkostem, cukrovinkám, slazeným nápojům, smaženým, tučným jídlům a pochutinám. Dítě by mělo vypít 1 až 2 l neslazených tekutin. Základem je pravidelná strava, rozdělená do 5 denních dávek, 3 hlavní jídla – snídaně, oběd, večeře a 2 vedlejší jídla – dopolední a odpolední svačina. Porce by měla být adekvátní dle věku, nenakládat zbytečně velké porce a nepřejídat se. Jíst by se mělo v klidu, bez stresu a s uvědoměním si toho, co jíme. Mimo vyvážené stravy je důležitým léčebným doplňkem pohybová aktivita dětí. Ta je ponejvíce ovlivňována pohybovou aktivitou rodičů a jejich kladným přístupem k pohybu,“ doporučuje Mgr. Kateřina Ondrušová, vedoucí terapeut Nutriční poradny FN Brno – Oddělení léčebné výživy FN Brno.
Váhová bombová nálož: jak obezita ničí naše zdraví
Závěrem by bylo dobré zmínit skutečnost, že obezita u dětí je komplexní problém s dlouhodobými důsledky na zdraví. Změna začíná u každé rodiny a komunity. Obezita není nevyhnutelná, a s kolektivní snahou můžeme vytvořit prostředí, které podporuje zdravý životní styl pro naše děti. Prevence je klíčem k budoucnosti, kde bude obezita méně hrozbou a více výjimkou.
