Obrovskobuněčný nádor šlachových pochev je druhým nejčastějším benigním nádorem ruky, který se často vrací i po chirurgickém odstranění.
„Obrovskobuněčný nádor šlachových pochev, známý také jako giant cell tumor of tendon sheath, je nezhoubný nádor vycházející ze synovie, tedy kloubního mazu, a představuje druhý nejčastější nádor ruky. Tento nádor se projevuje jako několik centimetrů velký uzel šedožluté barvy, který nejčastěji postihuje ženy ve středním věku. Ačkoliv je benigní, tedy nezhoubný, má tendenci recidivovat, což znamená, že se po chirurgickém odstranění může znovu objevit na stejném místě. Maligní zvrat je však velmi nepravděpodobný. Příčina vzniku tohoto nádoru není zcela objasněna, ale spekuluje se o vlivu posttraumatických změn, imunitních procesů či infekcí. Kromě solitární formy existuje také vzácná difúzní varianta známá jako pigmentovaná vilonodulární synovitida. Přestože je tento nádor obvykle lokalizován na prstech ruky, může postihnout i velké klouby těla, jako jsou koleno nebo loket. Diagnóza je obvykle stanovena po biopsii nebo resekci nádoru, kdy je vzorek tkáně vyšetřen patologem pod mikroskopem,“ uvádí MUDr. Eliška Konupková na portálu priznaky-projevy.cz.
Obrovskobuněčný nádor šlachových pochev se typicky projevuje jako pomalu rostoucí, tvrdý uzel, který je často bezbolestný. Tento nádor má tendenci se vyskytovat u lidí ve věku 30 až 40 let, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži. Nádor může způsobovat funkční omezení pohyblivosti postiženého prstu nebo kloubu, což může vést k potížím při každodenních aktivitách. Navzdory tomu, že je tento typ nádoru benigní, jeho recidiva po chirurgickém odstranění je relativně častá, což představuje výzvu pro lékaře i pacienty. Je důležité, aby byla diagnóza stanovena co nejdříve, protože včasná léčba může minimalizovat riziko recidivy a zlepšit prognózu pacienta.
„Patologové obvykle diagnostikují obrovskobuněčný nádor šlachových pochev po odebrání vzorku tkáně, buď prostřednictvím biopsie, nebo úplné resekce nádoru. Pod mikroskopem se tento nádor jeví jako proliferace mononukleárních buněk a obrovských buněk obsahujících několik jader. Přítomnost hemosiderinových pigmentů a fibroblastů je také běžná, což potvrzuje diagnózu. Nádor je většinou dobře ohraničený, což usnadňuje jeho chirurgické odstranění, ale právě kvůli jeho tendenci k recidivě je nutné pacienta pravidelně sledovat. V některých případech, zejména pokud se nádor znovu objeví, může být nutné provést další chirurgické zákroky. Léčba obrovskobuněčného nádoru šlachových pochev vyžaduje multidisciplinární přístup, kde hraje klíčovou roli nejen chirurg, ale také patolog a případně onkolog, pokud je třeba vyloučit maligní transformaci,“ vysvětluje Dr. Osama Khan, MD, na portálu mypathologyreport.ca.
Příčiny a léčba obrovskobuněčného nádoru šlachových pochev
Přesná příčina vzniku obrovskobuněčného nádoru šlachových pochev zůstává nejasná, ale předpokládá se, že roli mohou hrát různé faktory včetně posttraumatických změn, imunitních procesů a infekcí. Některé studie naznačují, že tyto nádory mohou vznikat v důsledku abnormální reakce na zánět nebo poškození tkání, což vede k nekontrolovanému růstu buněk ve šlachových pochevních tkáních. Ačkoli se jedná o benigní nádor, jeho opakující se povaha a možnost recidivy činí z jeho léčby náročný úkol.
Chirurgická resekce zůstává zlatým standardem léčby obrovskobuněčného nádoru šlachových pochev. Cílem operace je odstranit celý nádor, včetně jeho pouzdra, aby se minimalizovalo riziko recidivy. Vzhledem k tomu, že nádor může být pevně spojen s okolními strukturami, jako jsou šlachy a nervy, může být operace technicky náročná. I přes pečlivou chirurgickou techniku se nádor může vrátit, a proto je po operaci nutné pacienta pravidelně sledovat pomocí klinických vyšetření a zobrazovacích metod.
V případech, kdy je nádor obtížně odstranitený nebo se opakovaně vrací, mohou být zvažovány další terapeutické možnosti, jako je radioterapie. I když radioterapie není běžně používána při léčbě tohoto typu nádoru, může být vhodná v případech, kdy chirurgická léčba není možná nebo je neúspěšná. Výzkum v oblasti cílené terapie a imunoterapie by mohl v budoucnu nabídnout nové možnosti léčby pro pacienty s opakujícími se nebo komplikovanými případy tohoto nádoru.
Klinické výzvy a prognóza pacientů
Navzdory benigní povaze obrovskobuněčného nádoru šlachových pochev představuje toto onemocnění klinické výzvy, zejména kvůli jeho tendenci k recidivě. Pacienti, kteří podstoupí chirurgickou léčbu, by měli být pravidelně sledováni, aby bylo možné včas odhalit případnou recidivu a zahájit adekvátní léčbu. Vzhledem k tomu, že recidiva může nastat i několik let po primární operaci, je dlouhodobé sledování klíčové.
Leiomyom: nádor s komplikacemi, které nelze podcenit
Prognóza pacientů s obrovskobuněčným nádorem šlachových pochev je obecně dobrá, zejména pokud je nádor diagnostikován a léčen včas. Přestože se nádor může znovu objevit, jeho benigní povaha znamená, že pacienti mají vysokou šanci na úplné uzdravení po adekvátní léčbě. Maligní transformace tohoto nádoru je velmi vzácná, což dále podporuje příznivou prognózu. Nicméně recidivy mohou být frustrující jak pro pacienty, tak pro lékaře, a vyžadují pečlivé plánování následné péče.
Život s obrovskobuněčným nádorem šlachových pochev může být náročný, zejména pokud se nádor opakovaně vrací. Pacienti musí být informováni o možnosti recidivy a potřebě dlouhodobého sledování. Podpora ze strany rodiny a zdravotnického týmu je klíčová pro zvládnutí fyzických i emocionálních výzev spojených s tímto onemocněním. Edukace pacientů o jejich stavu, možnostech léčby a preventivních opatřeních může výrazně přispět k úspěšnému zvládání nemoci a zlepšení kvality života.
