Opičí neštovice jsou infekčním onemocněním způsobeným virem Orthopoxvirus. Přenáší se ze zvířat na člověka a představují vzácnou, ale nebezpečnou infekci.
„Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, které se vyskytuje především v afrických zemích, kde se virus přenáší na lidi prostřednictvím kontaktu se zvířaty. Mezi rizikové faktory patří blízký kontakt s hlodavci a primáty,“ uvádí článek na medicínských stránkách symptomy.cz. Tento virus, patřící do stejné skupiny jako virus pravých neštovic, může infikovat nejen lidi, ale i některé druhy zvířat. Ačkoli se vyskytuje relativně vzácně, jeho potenciální nebezpečnost je důvodem k obavám, zejména vzhledem k tomu, že jeho přenos mezi lidmi byl v několika případech prokázán.
Co jsou opičí neštovice a jak se přenáší?
Opičí neštovice jsou zoonotické onemocnění, což znamená, že virus se přenáší ze zvířat na lidi. Zvířecí rezervoár viru dosud není přesně znám, ale předpokládá se, že afričtí hlodavci a opice hrají klíčovou roli v jeho přenosu. Virus se přenáší především prostřednictvím kontaktu s nakaženými zvířaty, jejich tělními tekutinami nebo kousnutími. „Hlavním způsobem přenosu je kontakt s nakaženými zvířaty, především africkými hlodavci a opicemi, které jsou pravděpodobnými rezervoáry viru. Infekce může nastat i při konzumaci masa nakažených zvířat,“ píše zdravotnický web mojezdravi.cz. U lidí se nemoc může dále šířit přímým kontaktem s kožními lézemi nakažené osoby, kapénkovou infekcí nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů.
Vyrážka způsobená opičími neštovicemi u čtyřletého dítěte. Zdroj: phil.cdc.gov / převzato z Wikipedia commons – CC0 (volné dílo)
Inkubační doba opičích neštovic je obvykle 5 až 21 dní, po které se u pacientů začínají projevovat příznaky. Mezi první příznaky patří horečka, bolesti hlavy, svalová bolest a únava. Po několika dnech se objeví vyrážka, která se postupně vyvine v puchýře naplněné tekutinou, podobně jako u pravých neštovic. Ačkoli většina případů opičích neštovic není smrtelná, mohou způsobit závažné zdravotní komplikace, zejména u osob s oslabeným imunitním systémem.
Příznaky a projevy opičích neštovic
Příznaky opičích neštovic se obvykle rozvíjejí postupně, přičemž první fáze onemocnění se podobá chřipce. Pacienti pociťují vysokou horečku, silnou únavu, bolesti svalů a hlavy, což může vést k mylné diagnóze. „Prvotní příznaky opičích neštovic jsou nespecifické a zahrnují horečku, bolesti hlavy a celkovou slabost, což často komplikuje diagnostiku,“ uvádí dále web mojezdravi.cz.
Vyrážka, která se objevuje několik dní po nástupu horečky, je typickým příznakem opičích neštovic. Začíná na obličeji a postupně se šíří na další části těla, včetně dlaní, chodidel a genitálií. Puchýře naplněné tekutinou se mohou v průběhu několika týdnů měnit, postupně vysychají a vytvářejí strupy. Závažnost vyrážky se může lišit od mírných případů s několika lézemi až po těžké případy, kdy jsou léze rozsáhlé a bolestivé. V závažnějších případech může dojít k infekci kůže a následným komplikacím, jako je sekundární bakteriální infekce.
Rizikové faktory a populace nejvíce ohrožená nákazou
Opičí neštovice se vyskytují především v afrických zemích, zejména v oblastech, kde lidé přicházejí do kontaktu s divokými zvířaty. Nejvíce ohrožené jsou osoby, které žijí nebo pracují v blízkosti lesů a savan, kde jsou rezervoáry viru běžné. „Osoby žijící v oblastech s vysokým výskytem afrických hlodavců a opic jsou vystaveny největšímu riziku nákazy, především pokud se dostanou do přímého kontaktu s tělními tekutinami těchto zvířat,“ píše portál symptomy.cz.
Rizikové jsou rovněž osoby, které manipulují s divokými zvířaty, včetně lovců, chovatelů zvířat a veterinářů. V Africe jsou také zaznamenány případy přenosu mezi lidmi, především v komunitách s omezeným přístupem k zdravotní péči a hygienickým standardům. I když se opičí neštovice považují za vzácné, globální cestování zvyšuje riziko šíření viru do jiných částí světa. Epidemie byly zaznamenány i mimo Afriku, včetně Spojených států a Evropy.
Diagnostika a léčba opičích neštovic
Diagnostika opičích neštovic může být náročná, protože příznaky jsou podobné jiným virovým infekcím, jako jsou pravé neštovice nebo plané neštovice. Laboratorní testy, včetně polymerázové řetězové reakce (PCR) a virologických kultivačních testů, jsou nezbytné pro potvrzení diagnózy. „PCR testy jsou nezbytné pro potvrzení přítomnosti viru opičích neštovic, protože klinické příznaky mohou být podobné jiným virovým onemocněním,“ vysvětluje portál mojezdravi.cz.
Léčba opičích neštovic je většinou symptomatická. Neexistuje specifický antivirový lék na opičí neštovice, a proto se terapie zaměřuje na zmírnění příznaků, jako jsou horečka, bolesti a vyrážka. V některých případech může být nutné hospitalizovat pacienta, zejména pokud se objeví komplikace, jako je sekundární infekce. Pacientům s oslabenou imunitou mohou být podávány imunoglobuliny nebo antivirové léky, které pomáhají zmírnit průběh onemocnění.
Prevence a ochrana proti opičím neštovicím
Prevence opičích neštovic zahrnuje především ochranu před kontaktem s potenciálně nakaženými zvířaty. Opatření zahrnují používání ochranných rukavic a oděvu při manipulaci s divokými zvířaty, zejména v oblastech s vysokým výskytem viru. „Prevence zahrnuje ochranu před přímým kontaktem s nakaženými zvířaty a zvýšenou hygienu při práci se zvířaty,“ doplňuje článek na symptomy.cz.
Očkování proti pravým neštovicím poskytuje určitou ochranu proti opičím neštovicím, protože viry jsou příbuzné. Studie ukazují, že lidé očkovaní proti pravým neštovicím mají nižší riziko nákazy opičími neštovicemi. Proto je vakcinace doporučována lidem pracujícím v rizikových oblastech nebo těm, kteří přicházejí do kontaktu s nakaženými zvířaty. Zásadní je také včasná identifikace a izolace infikovaných osob, aby se zabránilo šíření viru v komunitách.
Možné komplikace a dlouhodobé následky onemocnění
Většina pacientů s opičími neštovicemi se zotaví bez vážných následků, ale v některých případech může dojít ke komplikacím. Mezi nejčastější komplikace patří sekundární bakteriální infekce kůže, která může vyžadovat antibiotickou léčbu. „Komplikace opičích neštovic zahrnují sekundární bakteriální infekce kůže a v závažných případech i poškození dýchacích cest nebo centrální nervové soustavy,“ píše mojezdravi.cz.
Dalšími možnými komplikacemi jsou záněty plic, encefalitida (zánět mozku) a v nejhorších případech i úmrtí, zejména u osob s oslabenou imunitou. I když jsou úmrtí vzácná, především u pacientů s dobrou zdravotní péčí, v oblastech s omezeným přístupem ke zdravotnickým službám může být úmrtnost vyšší.
Shrnutí a výhled do budoucna
Opičí neštovice jsou vzácným, ale nebezpečným onemocněním, které vyžaduje pozornost veřejnosti i zdravotníků. Globální monitorování výskytu této infekce a spolupráce mezi zdravotnickými organizacemi jsou nezbytné pro prevenci šíření viru. „Zdravotnické orgány musí být připraveny reagovat na případné epidemie opičích neštovic a zajišťovat rychlou diagnostiku a léčbu,“ zdůrazňuje článek na zdravotnickém webu symptomy.cz.
Zvyšování povědomí o opičích neštovicích, zejména v rizikových oblastech, a podpora výzkumu v oblasti antivirových léků a vakcinace jsou klíčové pro snížení rizika této nemoci. Vzhledem k tomu, že onemocnění může mít vážné dopady na zdraví jedinců a komunit, je nezbytné, aby se prevence a ochrana staly prioritou jak v endemických oblastech, tak i globálně.
