Pásmová nemoc vzniká narušením přirozeného rytmu těla při cestách přes časová pásma a ovlivňuje kvalitu života mnoha lidí.
O jaké onemocnění se jedná? „Pásmová nemoc, známá také jako jet lag nebo desynchronosis, je stav, který vzniká narušením přirozeného cirkadiánního rytmu člověka. K tomu dochází zejména při cestování letadlem přes několik časových pásem v relativně krátkém čase, typicky při letech z východu na západ nebo naopak. Tato rychlá změna časových zón způsobuje, že vnitřní biologické hodiny nejsou schopné okamžitě reagovat na nový časový rozvrh, což vede k fyziologickým a psychickým obtížím,“ uvádí medicínský portál priznaky-projevy.cz.
„Na rozdíl od běžné únavy způsobené například noční směnou či nedostatkem spánku je pásmová nemoc dlouhodobější a může přetrvávat i několik dní. Zatímco běžná únava se často upraví během jednoho spánkového cyklu, jet lag se projevuje přetrvávajícími symptomy, které mohou trvat několik dní, než se organismus plně přizpůsobí nové časové zóně,“ doplňuje portál priznaky-projevy.cz.
Jaké jsou příčiny pásmové nemoci?
„Příčinou pásmové nemoci je narušení cirkadiánního rytmu, přirozeného biologického cyklu, který reguluje mnoho fyziologických funkcí, včetně spánku a bdění. Tento rytmus je řízen suprachiasmatickým jádrem v hypotalamu, jež reaguje na změny světla a tmy v prostředí. Když dochází k rychlé změně časového pásma, biologické hodiny se zpožďují nebo předbíhají, což způsobuje nesoulad mezi vnitřními rytmy těla a novým časem v místě, kam jsme přicestovali,“ vysvětlují odborníci z pražské FN Motol.
Dalším faktorem je směr cestování: pásmová nemoc je obvykle horší při letech na východ než na západ. To je způsobeno tím, že při cestování na západ se den prodlužuje, což je pro tělo přirozenější než zkrácení dne při cestování na východ. Lidé, kteří pravidelně cestují mezi časovými pásmy, například letecký personál, jsou také vystaveni vyššímu riziku pásmové nemoci, protože jejich biologické hodiny jsou neustále narušovány.
Jaké jsou symptomy pásmové nemoci?
„Mezi hlavní příznaky pásmové nemoci patří únava, ospalost během dne, nespavost a narušená koncentrace. Mnoho lidí trpí také gastrointestinálními problémy, jako je nevolnost a ztráta chuti k jídlu, protože trávení je také ovlivněno cirkadiánními rytmy. Dále se mohou objevit změny nálady, podrážděnost a dezorientace, což ztěžuje jak pracovní povinnosti, tak běžné denní aktivity,“ upřesňují odborníci z fnmotol.cz, jenž dodávají, že kromě fyzických příznaků může jet lag ovlivňovat i psychiku, zejména při delších letech a výrazných časových rozdílech. Někteří lidé pociťují silnou úzkost nebo depresivní nálady, což je důsledek narušení spánkových cyklů a celkového biologického rytmu. Každý organismus reaguje na pásmovou nemoc individuálně, proto se příznaky mohou lišit.
Jakého lékaře vyhledat a jaký lékařský obor se pásmové nemoci věnuje?
„Pokud obtíže spojené s pásmovou nemocí přetrvávají a narušují každodenní život, je vhodné vyhledat odborníka na spánkovou medicínu nebo neurologa. Tito specialisté se zabývají poruchami cirkadiánního rytmu a mohou doporučit specifické postupy a terapie, které napomohou zlepšit adaptaci organismu. Spánková medicína je multidisciplinární obor, který kombinuje neurologii, psychologii a interní medicínu a specializuje se na diagnózu a léčbu spánkových poruch,“ dodávají odborníci z fnmotol.cz.
Další oblastí, která se jet lagu věnuje, je chronobiologie, obor studující biologické rytmy a jejich vliv na zdraví. Chronobiologové analyzují vliv změn časových pásem na cirkadiánní rytmus a zaměřují se na možnosti přizpůsobení a minimalizace negativních účinků při cestování.
Jak probíhá léčba pacientů s pásmovou nemocí?
„Léčba pásmové nemoci je primárně založena na úpravě životního stylu a preventivních opatřeních před cestou. Jednou z nejúčinnějších metod je postupná změna denního režimu ještě před odletem, což může pomoci biologickým hodinám lépe se přizpůsobit novému času. Například při cestě na západ se doporučuje postupně posunovat spánek o jednu až dvě hodiny později. Při cestách na východ je vhodné chodit spát dříve,“ dodává k léčbě daného onemocnění medicínský portál priznaky-projevy.cz.
Důležitou roli hraje také expozice světlu. Světlo je klíčovým faktorem ovlivňujícím cirkadiánní rytmus, proto je důležité během dne trávit čas na denním světle, které pomáhá organismu lépe se přizpůsobit novému času. V případě potřeby může být nasazena fototerapie, která pomocí světelných boxů simuluje denní světlo a podporuje přirozený rytmus těla. Další možností je užívání melatoninu, hormonu regulujícího spánek, který může být účinným doplňkem při zkrácení doby adaptace na nové časové pásmo.
Jaký je život pacientů s pásmovou nemocí?
Život s pásmovou nemocí může být náročný, zejména pro osoby, které často cestují přes více časových pásem. Tyto osoby se musí připravit na to, že mohou pravidelně čelit příznakům, které ovlivňují jejich pracovní i osobní život. Únava, narušený spánek a změny nálady znesnadňují běžné fungování a mohou způsobit pokles výkonu a koncentrace. Lidé pracující v leteckém průmyslu, jako je palubní personál, proto často využívají preventivních metod a režimových opatření, aby minimalizovali vliv pásmové nemoci.
Dodržování správného spánkového režimu, pravidelný pohyb a zdravá strava mohou výrazně pomoci k lepší adaptaci. Přesto zůstává pásmová nemoc výzvou, se kterou se cestující i profesionálové musejí naučit žít, protože biologické hodiny jsou neoddělitelnou součástí fyziologických procesů a jejich narušení není snadné korigovat.
Historie pásmové nemoci
Historie pásmové nemoci, dle zjištěných informací redakce, známé také jako jet lag či desynchronosis, se začala psát až v moderní době, s rozvojem komerční letecké dopravy. Ačkoliv biologické rytmy byly známé již dlouho, až s masivním nárůstem cestování přes více časových pásem začaly být projevy desynchronizace vnitřních hodin jasně identifikovány a studovány. První zmínky o problémech s přizpůsobením času se objevily ve 40. letech 20. století, kdy armádní a komerční piloti hlásili potíže po dlouhých letech. Tito piloti popisovali příznaky únavy, ztráty koncentrace a dezorientace, což přilákalo pozornost lékařů.
V 60. letech, s růstem dostupnosti mezikontinentálních letů, se pojem jet lag dostal do povědomí veřejnosti. Chronobiologové začali zkoumat, jak rychlá změna časových zón ovlivňuje cirkadiánní rytmus, přirozené tělesné hodiny, které regulují spánek a bdění. Studie z té doby ukázaly, že tělo potřebuje čas na přizpůsobení se novému dennímu rytmu, což může způsobit potíže trvající několik dní. V roce 1966 publikoval americký lékař Gay Gaer Luce první studie na téma pásmové nemoci, ve kterých analyzoval vliv změn časových zón na psychickou a fyzickou kondici pilotů a cestujících.
Během 70. let se výzkum jet lagu stal důležitým tématem zejména pro letecký průmysl, kde byla snaha minimalizovat dopady na zdraví palubního personálu a zvýšit bezpečnost letů. Tento výzkum vedl k rozvoji preventivních strategií, jako je úprava spánkových cyklů před letem, expozice světlu či užívání melatoninu k regulaci spánku. V této době byly také poprvé vyvinuty světelné boxy pro simulaci denního světla, které se začaly používat pro léčbu jet lagu u osob pravidelně cestujících přes více časových pásem.
Obecný výzkum v 80. a 90. letech se zaměřil na identifikaci hormonálních změn, které se při jet lagu objevují. Vědci zjistili, že náhlé změny časových pásem narušují produkci melatoninu, klíčového hormonu regulujícího spánek. Výsledky těchto studií vedly k většímu využívání melatoninu v prevenci a léčbě pásmové nemoci, což se ukázalo jako efektivní u některých pacientů.
V posledních desetiletích s rostoucí popularitou dálkových letů, které umožňují rychlé překonání mnoha časových pásem, se zájem o jet lag opět zintenzivnil. Chronobiologové dnes pracují na komplexních strategiích, které zahrnují úpravu životního stylu, přesnou expozici světlu a farmakologické přístupy k usnadnění přizpůsobení novému času. Pásmová nemoc se stala uznávanou poruchou a standardní součástí diagnostiky a péče o pacienty cestující na dlouhé vzdálenosti. Dnes jsou obecné výzkumy zaměřeny na optimalizaci léčby a vývoje personalizovaných metod prevence. Cestující a palubní personál mají k dispozici různé nástroje a aplikace, které jim pomáhají upravit biologické rytmy ještě před odletem. Historie jet lagu tedy odráží vývoj medicíny, leteckého průmyslu a rostoucí pochopení cirkadiánních rytmů, které mají zásadní vliv na zdraví a pohodu jedince.
