Rozedma plic může zůstat dlouho skryta, ale její dopad na dýchání je závažný. Jaké příznaky nás mohou varovat a jaká léčba přichází v úvahu?
„Onemocnění, které se velmi špatně léčí a vzniká díky špatnému životnímu stylu. Rozedma plic neboli emfyzém vzniká rozpadem plicního parenchymu, způsobeného rozpadem alveol. V plicích vznikají cysty naplněné vzduchem až o velikosti 1 cm. Poškození alveolů vzniká kvůli chemickému narušení tkáně. Nejčastěji vzniká rozedma plic kouřením, dále jsou to opakované respirační infekce, vystavování chemickým látkám. Dědičné dispozice jsou přítomny v případě, že je rozedma plic přítomna u lidí mladších 40 let,“ píše k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
Rozedma plic je chronické onemocnění, které postihuje plíce a významně zhoršuje schopnost dýchání. Jedná se o formu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která způsobuje poškození alveol, malých vzdušných váčků v plících, vedoucí k jejich nadměrnému rozšíření a ztrátě pružnosti.
Diagnostika a symptomy
Diagnóza rozedmy plic vyžaduje komplexní přístup, včetně fyzikálního vyšetření, anamnézy pacienta a řady diagnostických testů, jako je spirometrie, která měří objem a rychlost výdechu. Symptomy rozedmy zahrnují dušnost, chronický kašel, produkci hlenu a únavu, které se mohou postupně zhoršovat.
Obrázek 1: Plicní emfyzém – schematický nákres zdravé plíce (vlevo) a plíce zničené emfyzémem (vpravo). Zdroj: depositphotos.com
Diagnóza se stanoví, dle zveřejněných informací portálu nzip.cz na základě odebrané anamnézy a různých vyšetření, jako jsou zejména:
- fyzikální vyšetření (např. auskultace neboli poslech),
- spirometrie,
- vyšetření krevních plynů,
- případně rentgenové vyšetření nebo počítačová tomografie hrudníku.
Z vyšetření krve se případně dá zjistit, zda pacient netrpí deficitem alfa-1-antitrypsinu.
Obrázek 2: Plicní emfyzém v detailu – schematický nákres zdravých plicních sklípků (vlevo) a zničených plicních sklípků (vpravo). Zdroj: depositphotos.com
Příčiny a prevence
Hlavní příčinou rozedmy je dlouhodobé vystavení dráždivým látkám, především kouření, ale i znečištění vzduchu nebo pracovní expozice chemikáliím. Z tohoto důvodu je prevence zaměřena na eliminaci těchto rizikových faktorů.
„Rozedma plic je velmi nebezpečná hlavně díky tomu, že se z alveolů jednotlivých stávají spojené shluky, které mohou být naplněny vzduchem nebo hnisem a tím znemožňují kvalitní dýchání. U pacienta je přítomna výdechová dušnost, kdy vám bude připadat, že nemůžete vydechnout všechen vzduch z plic. Výdechová dušnost se objevuje i u astmatického záchvatu. Působící přetlak v alveolách způsobí při kašli trhání jednotlivých segmentů. Vzniká snížená elasticita plic, plíce nejsou schopny normálně fungovat a vzniká dechová nedostatečnost, která vede k cyanózám, potížím s dechem, velkou dušností a kašli. Dále mohou vznikat paličkovité prsty, růžová pokožka, typické je soudkovité postavení hrudníku a úlevová poloha s názvem Ortopnoická,“ uvádí portál symptomy.cz.
Kdy navštívit lékaře a kdo se onemocněním zabývá
Při prvních příznacích, jako je dušnost při běžných aktivitách, je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Specializovaným lékařským oborem na toto onemocnění je pneumologie.
Rizika a možné komplikace
Neléčená rozedma může vést k vážným komplikacím, jako jsou plicní infekce, srdeční problémy a v konečném důsledku respirační selhání.
Léčba a farmakoterapie
Léčba rozedmy je zaměřena na zmírnění symptomů a zpomalení postupu onemocnění. Zahrnuje zákroků jako je odvykání kouření, inhalátory s bronchodilatátory a kortikosteroidy, rehabilitace a v těžkých případech i chirurgické zákroky, jako je redukce objemu plic nebo transplantace.
Národní zdravotní informační portál (NZIP) uvádí, že samotná léčba zahrnuje různá opatření, např.:
Vyhýbání se škodlivým látkám. Je nutné přestat kouřit, vyhýbat se pasivnímu kouření a dalším znečišťujícím látkám (např. jemnému prachu).
Užívání léků na rozšíření dýchacích cest (průdušek), protizánětlivé přípravky a antibiotika (na ochranu před bakteriálními infekcemi).
Léčba základního onemocnění, které vede k emfyzému (např. CHOPN, deficit alfa-1-antitrypsinu), a případně i dalších onemocnění, která se mohou objevit při postupné progresi plicního emfyzému, např. pravostranného srdečního selhání.
Chirurgické zákroky:
- Bulektomie – u pokročilého emfyzému lze odstranit tzv. emfyzémové buly (dutiny vyplněné vzduchem), které utlačují „zdravou“ (tj. zatím ještě relativně fungující) plicní tkáň.
- Bronchoskopická volumredukce (BLVR) nebo volumredukční operace plic (LVRS) – při těchto zákrocích je chirurgicky odstraněna plicní tkáň poškozená emfyzémem, aby se dosáhlo zmenšení objemu plic, a přitom byla zachována funkční tkáň.
- Transplantace plic – může být indikována ve velmi závažných případech.
Další metody a opatření, mezi něž patří kyslíková terapie (využívající přenosných a/nebo stacionárních systémů), respirační fyzioterapie, silový a vytrvalostní trénink, zdravá výživa, případně úprava tělesné hmotnosti.
Když dýchání signalizuje nebezpečí: rozpoznání skrytých hrozeb
Čeští lékaři a odborníci zdůrazňují význam včasné diagnózy a individualizovaného přístupu k léčbě. Důraz je kladen na edukaci pacientů o důležitosti prevence, především zdravého životního stylu a vyhýbání se kouření.
Rozedma plic je, jak již bylo v článku zmíněno vážné onemocnění, které vyžaduje okamžitou pozornost a především správnou léčbu. S včasnou diagnózou a správným léčebným plánem mohou pacienti vést aktivnější život a minimalizovat rizika spojená s tímto onemocněním. Veřejnost i zdravotnická komunita by měly pokračovat v osvětě o důležitosti prevence a včasného zásahu, aby bylo možné bojovat proti této tišší, ale závažné hrozbě pro naše dýchací systémy.
