Silikóza plic je závažné onemocnění způsobené vdechováním prachových částic, které vede k poškození plicní tkáně a respiračnímu selhání.
„Silikóza plic je chronické onemocnění způsobené dlouhodobým vdechováním anorganických prachových částic, zejména těch, které obsahují oxid křemičitý. Toto onemocnění se nejčastěji vyskytovalo u pracovníků v hornictví, hutních závodech, kamenolomech a podobných průmyslových odvětvích. Díky přijetí přísných pracovních norem a ochranných opatření se v dnešní době nové případy objevují jen zřídka. Nicméně u lidí, kteří byli prachu vystaveni v minulosti, se příznaky mohou projevit i po mnoha letech,“ píše k danému onemocnění Národní zdravotnický informační portál – NZIP.cz.
Silikóza je jednou z pneumokonióz, tedy onemocnění způsobených usazováním prachu v plicích.
Jak silikóza vzniká?
Vdechované prachové částice se usazují v dýchacích cestách a postupně způsobují zánětlivé procesy. Ty vedou ke změnám ve struktuře plicní tkáně, což může vyústit v tzv. plicní fibrózu. U chronické formy silikózy se příznaky dlouhou dobu neprojevují. Postupem času však dochází ke vzniku suchého kašle a zhoršeného dýchání. Při lékařském vyšetření lze slyšet typické sípání během poslechu plic. V pokročilých stádiích nemoc přechází v respirační selhání. Akutní forma silikózy má výrazně rychlejší průběh, kdy dochází k vážnému zhoršení dýchání a poměrně rychle k selhání plicních funkcí.
Možné komplikace spojené se silikózou
„Silikóza často přináší zvýšené riziko dalších zdravotních problémů. Mezi ně patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a zvýšená pravděpodobnost rozvoje rakoviny plic. Poškozené plicní tkáně jsou navíc náchylnější k infekcím, například k tuberkulóze. Dále se mohou objevit rozedma plic nebo závažné komplikace, jako je cor pulmonale, což je selhání pravé části srdce způsobené zvýšeným tlakem v plicních cévách,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Pištorová na medicínském portálu priznaky-projevy.cz.
Diagnostika silikózy
Pro správnou diagnostiku silikózy je nezbytné podrobné vyšetření pacienta. Základem je odebrání anamnézy, která se zaměřuje na pracovní prostředí pacienta, a fyzikální vyšetření, například poslech plic nebo poklep. Pokud vznikne podezření na silikózu, lékař obvykle doporučí další vyšetření, mezi která patří:
- Rentgenové vyšetření plic,
- výpočetní tomografie (CT),
- funkční vyšetření plic (například spirometrie),
- bronchoskopie nebo bronchoalveolární laváž.
Tato vyšetření pomáhají určit rozsah poškození plicní tkáně a odlišit silikózu od jiných plicních onemocnění.
Léčba silikózy
„Jednou z hlavních výzev při léčbě silikózy je fakt, že vzniklá fibróza, tedy zjizvení plicní tkáně, není terapeuticky ovlivnitelná. V akutních případech se však může přistoupit k bronchoalveolární laváži, která pomáhá odstranit částice prachu z plic. Při pokročilých stádiích onemocnění může být nutná dlouhodobá kyslíková terapie. Léčí se také případné komplikace, jako je tuberkulóza, nebo přidružené plicní nemoci, například CHOPN,“ upřesňuje MUDr. Kateřina Pištorová na portálu portálu priznaky-projevy.cz.
Kde hledat pomoc?
Prvním krokem při podezření na silikózu je návštěva praktického lékaře nebo závodního lékaře. Ti mohou pacienta odkázat na specializované pracoviště plicního lékařství. Pokud je podezření, že by mohlo jít o nemoc z povolání, pacient je zpravidla odeslán na kliniku pracovního lékařství, kde proběhne podrobné vyšetření a posouzení.
Prevence a ochrana pracovníků
„Díky moderním pracovním normám a ochranným opatřením je dnes riziko vzniku silikózy výrazně sníženo. Používání ochranných prostředků, jako jsou respirátory, pravidelný monitoring pracovního prostředí a omezení expozice prachu, jsou klíčovými preventivními opatřeními. Přesto je důležité, aby pracovníci v rizikových odvětvích pravidelně podstupovali zdravotní prohlídky a dbali na dodržování bezpečnostních pokynů,“ dodává NZIP.cz.
Tím, že se silikóza v dnešní době objevuje spíše jako následný projev expozice z minulosti, zůstává její prevence nadále významnou součástí pracovního lékařství a zdravotnické praxe.
