Alergické reakce na léky mohou být nejen nepříjemné, ale i životu nebezpečné. Jak je rozpoznat, léčit a kdy vyhledat pomoc?
„Alergie na léky se vyznačuje různými projevy, v krajních případech může být pro člověka až životu nebezpečná. Nejčastěji se projevuje specifickým výsevem vyrážek na kůži,“ uvádí v úvodu k alergickým reakcím na léky a léčiva medicínský portál symptomy.cz.
„Alergie na léky je ve své podstatě stav, ve kterém přehnaně lidský organismus reaguje na konkrétní podané látky obsažené v jistém druhu medikamentu. Podobně jako u jiných forem alergií jde o rychle nastupující reakci specifického antigenu s protilátkou. Výsledkem jsou pak různé zdravotní obtíže počínaje nejběžnější kožní nemocí tzv. kopřivkou a konče pocitem ztíženého dýchání. Alergické projevy se mohou dostavit buďto ihned po podání daného lékového přípravku anebo až po několika hodinách či dnech, kdy lék s účinnými látkami začne v těle plně působit. Alergie na léky je často mylně zaměňována se stavem, jenž standardně vyplývá z užívání nadměrného množství léčiv. Přičítat to lze také nežádoucím účinkům léků,“ píše k tématu dále portál symptomy.cz.
Ženy mají větší sklony k alergickým reakcím, neboť se v jejich tělech odehrávají četné hormonální pochody. Alergie na léky se u této skupiny může dostavit zhruba mezi 20 až 50 rokem života. Bezpochyby velkou roli zde hraje také dědičnost. Na lékovou alergii mají dozajista vliv i látky, které jsou v léku obsaženy. Reakci vyvolá též povětšinou opakované podání jednoho druhu léku. Alergické projevy se mohou dostavit rovněž z důvodů podání nevhodné kombinace léků či jeho způsobu aplikace.
Alergie na zvířecí srst: skryté nebezpečí domácích mazlíčků
„Jedinci bývají především alergičtí právě na beta-laktamová antibiotika. Do této skupiny patří penicilín a podobné léčivé přípravky. Ačkoliv penicilín pro svou vysokou účinnost a nízkou toxicitu se pokládá za vhodnou volbu léků, přesto může u některých osob vyvolat alergii. Tento stav se projevuje ve většině případů vystouplou a zarudlou vyrážkou, popřípadě přidat se může také otok kůže či kopřivka. Vážnější stavy se projevují nejen zhoršeným dýcháním a zadýcháváním, ale i mnoha dalšími potížemi. Injekce penicilínu mohou u některých citlivějších osob vyvolat těžkou alergickou reakci, která se neobejde bez rychlé lékařské pomoci,“ uvádí dále medicínský portál a upřesňuje, že k alergickým lékům patří také sulfonamidová chemoterapeutika a medikamenty mající podobné chemické vlastnostmi. Samozřejmě jsou to i léčiva proti horečnatým stavům, léky potlačující epilepsii, místně znecitlivující přípravky, léky se zvýšenou koncentrací jódu.
„Opomenout nelze ani alergické léky s účinnou látkou zvanou kyselina acetylsalicylová. V kamenných prodejnách a online lékárnách lze sehnat léky s touto složkou pod obchodním názvem Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, Godasal a mnoho jiných léků, jež pomáhají optimálně potlačit zánětlivé stavy, snížit teplotu atd. Řeší také bolesti svalů, kloubů, zubů či menstruační bolesti. Do kategorie spadají i příbuzné léky jako Brufen, Ibalgin, Nurofen a Indometacin. Má-li osoba podezření na lékovou alergii, neměla by to před svým ošetřujícím lékařem utajovat, ale tyto informace by mu měla neprodleně sdělit. Anebo daná osoba vyhledá patřičnou pomoc přímo u specialisty. Jedinec může navštívit buďto alergologa nebo imunologa. Uvedení odborníci po náležité skladbě vyšetření určí pacientovi přesnou diagnózu. Pacient prochází nejenom krevním testem, ale i kožním a expozičním testem,“ dodává portál symptomy.cz.
Co to je alergická reakce na léky?
Alergická reakce na léky je, jak již bylo zmíněno imunitní odpověď těla na určitou složku léčiva, kterou organismus mylně identifikuje jako škodlivou. Tyto reakce mohou zahrnovat vše od lehkých vyrážek až po vážné stavy jako je anafylaxe, což je rychlá a silná reakce může ohrozit život.
Diagnostika
Diagnostika alergických reakcí na léky je komplexní a zahrnuje pečlivý sběr anamnézy, fyzikální vyšetření, laboratorní testy a v některých případech i provokační testy pod lékařským dohledem.
Symptomy a projevy
Příznaky alergické reakce na léky se mohou lišit od mírných (vyrážky, svědění, otoky) po vážné (dušnost, závratě, rychlý pokles krevního tlaku). Jakékoliv neobvyklé příznaky po podání léku by měly být okamžitě hlášeny lékaři.
Nežádoucí účinky léčiv
„Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje nežádoucí účinek léčiva jako „jakoukoli reakci na léčivo, která je škodlivá a nezamýšlená a která se vyskytuje v dávkách běžně používaných u člověka k profylaxi, diagnostice nebo terapii onemocnění nebo k úpravě fyziologických funkcí,“ uvádí web sciencedirect.com.
Podle předvídatelnosti rozlišujeme dva typy nežádoucích účinků léčiv, které jsou stručně popsány v následujících odstavcích.
Nežádoucí účinky typu A
„Nežádoucí účinky typu A jsou časté a předvídatelné. Mohou se vyskytnout u kohokoli. 80 % nežádoucích účinků léků jsou nežádoucí účinky typu A. Příkladem jsou nežádoucí účinky, které jsou uvedeny v příbalových letácích léků, jako je průjem a plísňové infekce po antibiotikách nebo vypadávání vlasů po chemoterapii,“ uvádí k tématu Národní zdravotní informační portál (NZIP).
Nežádoucí účinky typu B
Nežádoucí účinky typu B nejsou předvídatelné, postižení lidé k nim mají individuální sklony.
„Nežádoucí účinky typu B bývají někdy označovány, jako lékové intolerance nebo lékové hypersenzitivní reakce. Do této skupiny se řadí rovněž lékové alergie. Typickými příklady jsou astmatické záchvaty a otoky rtů po užití léků proti bolesti, popř. kožní vyrážky po užití antibiotik,“ vysvětluje Národní zdravotní informační portál (NZIP).
Co je léková alergie (alergie na léky)?
„V případě lékové alergie dochází k přehnané reakci imunitního systému na konkrétní lék nebo na látku, která vzniká při jeho metabolickém odbourávání. Velmi vzácně mohou tuto reakci vyvolat i barviva nebo konzervační látky obsažené v léku. Aby k tomu vůbec mohlo dojít, musí být přítomna alergická reakce. Lékové alergie se často vyskytují například u antiepileptik, antibiotik nebo anestetik. Naproti tomu léková intolerance není přehnanou reakcí imunitního systému, nýbrž důsledkem přímé aktivace některých jiných buněk, než které se podílejí na vzniku alergických reakcí. V praxi zhruba platí, že lékové alergie obvykle začínají během prvních šesti týdnů po zahájení užívání nového léku; pokud pacient lék užívá déle, je alergie nepravděpodobná,“ dodává portál nzip.cz.
(Poznámka: Je důležité si uvědomit, že výše popsané reakce mohou vyvolat všechny užívané látky, včetně přírodních léčiv, doplňků stravy apod.)
Příčiny
Přesné příčiny alergických reakcí na léky nejsou vždy jasné. Někteří lidé mohou být geneticky náchylnější k alergiím na určité složky léků.
Kdy navštívit lékaře
Pokud se objeví jakékoliv příznaky alergické reakce po užití léku, je důležité okamžitě kontaktovat lékaře. V případě závažných reakcí je nutné vyhledat urgentní lékařskou pomoc.
Možná rizika a nebezpečí
Alergické reakce na léky mohou v extrémních případech vést k anafylaxi, což vyžaduje okamžitý zásah. Dalším rizikem je vznik křížových alergií na léčiva se stejnými nebo podobnými složkami.
Léčba
Léčba alergických reakcí na léky zahrnuje přerušení užívání problematického léku, podávání antihistaminik, kortikosteroidů a v závažných případech epinefrinu. Důležitá je i prevence, zejména u pacientů s dříve diagnostikovanými alergiemi.
Alergie na pyl: neviditelný nepřítel útočí již od ledna
První pomoc a kdy volat záchranku
Při podezření na anafylaktickou reakci je nezbytné okamžitě podat epinefrin (pokud je k dispozici) a volat zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155. Při mírnějších reakcích postačí přerušit podávání léku a kontaktovat svého ošetřujícího lékaře.
Použité zdroje: symptomy.cz, nzip.cz,
(redakční informace a zdroje – redakční text)
Související zdroje:
I. R. Edwards, J. K. Aronson: Adverse drug reactions: definitions, diagnosis, and management. The Lancet 2000; 356(9237): 1255–1259. doi: 10.1016/S0140-6736(00)02799-9. (odkaz vede na web sciencedirect.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
Lékové alergie. Farmakoterapeutické informace 11/2018. (odkaz vede na PDF soubor na webu sukl.cz, 155 kB)