Srdeční katetrizace poskytuje klíčové informace pro léčbu kardiovaskulárních onemocnění. Jak probíhá a co od ní pacienti mohou očekávat?
„Srdeční katetrizace je stručnosti řečeno vyšetřovací metoda, kterou pacient podstoupí, pokud je u něj podezření na srdeční onemocnění. Při srdeční katetrizaci se zavádí tenké cévky (katétry) do stehenní tepny a dále vnitřkem cévy až do srdce. Při vyšetření se katétrem vstřikuje kontrastní látka do věnčitých tepen a následně se pod rentgenem zobrazí obě tepny, které vyživují svalovinu srdce,“ uvádí medicínský portál symptomy.cz.
Co je srdeční katetrizace a jak probíhá vyšetření
Vyšetření začíná zavedením tenkého a ohebného katetru, obvykle přes tepnu v oblasti zápěstí nebo třísla, který se postupně posunuje až do srdce. Pomocí tohoto katetru je možné měřit tlak v srdci, odebírat vzorky krve pro analýzu, hodnotit funkci srdečních chlopní a provádět angiografii – zobrazování koronárních tepen.
Názory odborníků
Lékaři a kardiologové považují srdeční katetrizaci za zlatý standard pro diagnózu ischemické choroby srdce (ICHS) a jiných srdečních onemocnění. Odborníci zdůrazňují, že přesnost a bezpečnost vyšetření dramaticky zlepšuje výsledky léčby pacientů s kardiovaskulárními problémy.
Infarkt myokardu (IM): co potřebujete vědět o diagnóze, léčbě a prevenci
Kdo zákrok provádí a jaká je potřebná příprava
Tento zákrok provádějí kardiologové specializovaní na invazivní a intervenční kardiologii. Příprava na katetrizaci zahrnuje řadu laboratorních testů, vynechání jídla a pití několik hodin před zákrokem a úpravu medikace dle pokynů lékaře.
Co čeká pacienty před, během a po zákroku
Před zákrokem se provádějí konzultace, během kterých lékař vysvětlí průběh a možná rizika. Během samotného vyšetření může pacient pociťovat tlak či nepohodlí. Po zákroku je obvykle nutný krátký pobyt v nemocnici, aby se zajistilo, že nevzniknou komplikace jako krvácení z místa zavedení katetru. (Stručně řečeno).
Indikace pro srdeční katetrizaci
Tento zákrok je indikován u pacientů s podezřením na koronární onemocnění, akutní infarkt myokardu, srdeční selhání a další stavy, kdy je potřeba detailně zhodnotit funkci srdce.
Důvody pro provádění v přednemocniční péči
V akutních případech, jako jsou infarkty myokardu (A-IM), může být srdeční katetrizace prováděna i v rámci neodkladné přednemocniční péče k rychlé rekanalizaci uzavřené koronární tepny.
Informační video
ICHS (Ischemická choroba srdeční)
„Srdce je svalová pumpa, která přečerpává okysličenou krev do všech částí těla. Ze srdce krev proudí do největší arterie v těle – aorty. Z aorty odstupují jednotlivé větve – arterie, které rozvádějí krev do různých částí těla. Cévy, které vracejí okysličenou krev zpět do srdce, se nazývají žíly. Po okysličení krve v plicích je krev opět přečerpávána ze srdce do celého těla,“ uvádí k tématu lékaři z II. Interní kliniky kardiologie a angilologie Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze.
„Jako všechny ostatní svaly lidského těla potřebuje srdce kyslík, aby mohlo pracovat. Srdeční tepny, které zásobují právě srdeční sval, se nazývají věnčité neboli koronární tepny. Odstupují z aorty velmi blízko srdce, mají vysoké procento kyslíku a vyživují jak srdeční povrch, tak srdeční sval. Rozlišujeme dvě věnčité tepny – pravou a levou. Levá věnčitá tepna má dvě hlavní větve – přední sestupnou větev (latinsky Ramus Interventricularis Anterior – RIA) a zadní sestupnou větev (latinsky Ramus Circumflexus – RC). Ty se dále větví v menší větve tak, aby zásobily krví každou část srdce,“ uvádí díle lékaři z int2.lf1.cuni.cz.
„Ischemická choroba srdeční je výsledkem abnormálního hromadění cholesterolu, kalcia a jiných látek na vnitřní stěně věnčité tepny. Tento proces významně tepnu zúží, průtok krve je omezen a tkáním se nedostává potřebného množství krve. To se obvykle projevuje bolestí za hrudní kostí (angiózní bolest, stenokardie). Většinou se tato bolest objevuje až tehdy, když se céva zúží o více než 70 %. Pokud dojde náhle k úplnému uzavření tepny, většinou vznikne akutní infarkt myokardu. U něj je bolest mnohem intenzivnější. Předpokládá se však, že asi 20 % pacientů se zjevnou koronární nemocí žádné potíže nepozoruje,“ dodávají k danému onemocněné odborníci z int2.lf1.cuni.cz.
Příčiny ICHS
Lékaři prokázali, že především kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, sedavý způsob života, cukrovka a dědičná dispozice patří mezi největší a nejčastější rizikové faktory, které se podílejí na vzniku a rozvoji aterosklerózy.
Diagnóza ischemické choroby srdeční
„Existuje celá řada vyšetření, kterých lékaři používají pro zjištění přítomnosti ICHS. Základní vyšetření je natočení EKG (elektrokardiogramu) – jednak v klidu nebo při jízdě na stacionárním kole (tzv. ergometrie) nebo běhu na pohyblivém pásu. Pokud tyto testy ukážou, že se srdci nedostává dostatečné množství kyslíku, může lékař pacientovi doporučit provedení koronarografie,“ upřesňují k diagnóze lékaři z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN.
Ischemická choroba srdeční (ICHS): příčiny, symptomy a možnosti léčby
Historie a vývoj srdeční katetrizace
Historie srdeční katetrizace je fascinujícím příběhem odvahy, inovací a zvídavosti, který začal v roce 1929, kdy Werner Forssmann, mladý německý lékař, poprvé provedl katetrizaci na sobě samém. Forssmann, který pracoval v malé nemocnici v Eberswalde, byl přesvědčen, že přímé zavedení katetru do srdce může pomoci lépe diagnostikovat srdeční onemocnění a ošetřovat srdeční pacienty.
Pionýrský zákrok Wernera Forssmanna – Forssmann se rozhodl pro radikální experiment poté, co studoval existující lékařské postupy a literaturu. Na základě nápadů, které vyvinul, se rozhodl pro samostatný experiment, kdy si bez vědomí svých nadřízených zavedl katetr do žíly na paži. Následně si katetr pod místní anestézií posunul až do pravé části svého srdce a celý proces zdokumentoval pomocí rentgenu. Tento čin byl značně kontroverzní a zpočátku vedl k jeho propuštění z nemocnice, ale později byl oceněn Nobelovou cenou za medicínu v roce 1956, kterou získal společně s André Cournandem a Dickinsonem Richardsem, kteří dále vyvinuli a zdokonalili tuto techniku.
Další vývoj a inovace – Technika srdeční katetrizace se postupně vyvíjela a zdokonalovala. V 50. letech 20. století byla představena koronární angiografie, což je postup, kdy se do srdečních tepen zavede kontrastní látka a pomocí rentgenového záření se zobrazují tepny. Tento vývoj byl klíčový pro lepší pochopení a léčbu koronárních srdečních onemocnění.
V 60. letech byla technika dále vylepšena vývojem selektivní koronární angiografie, kterou vyvinul Mason Sones v Cleveland Clinic. Tento pokrok umožnil lékařům detailně zobrazit jednotlivé koronární tepny a identifikovat specifické blokády.
Moderní aplikace a terapie – Dnes je srdeční katetrizace základním nástrojem v kardiologii, nejen pro diagnostiku, ale i pro léčbu. Techniky jako balonková angioplastika a stentování, které byly zavedeny v 70. a 80. letech, umožňují lékařům léčit zúžení tepen bez nutnosti otevřené operace. V současnosti se provádějí i složitější procedury jako ablace arytmie nebo implantace srdečních chlopní přes katetr.
Celkově srdeční katetrizace představuje příklad toho, jak odvaha jednoho lékaře a následné dekády výzkumu a inovací mohou zásadně změnit lékařskou praxi a zlepšit životy milionů pacientů po celém světě.
Angiografie: když život visí na vlásku aneb klíčový zásah v diagnostice srdce a cév
Tento článek poskytuje komplexní pohled na srdeční katetrizaci, její důležitost, přípravu pacienta, a co může pacient samotný očekávat během a po zákroku. Jeho cílem je informovat laickou veřejnost o jednom z klíčových zákroků v moderní kardiologii.
