Syndrom karpálního tunelu často postihuje pracující populaci, zejména ty, kteří pracují s počítači nebo vykonávají opakované ruční pohyby.
Tento syndrom ovlivňuje životy mnoha jednotlivců, a proto je důležité porozumět jeho příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě.
„Dříve než se dostaneme k samotné podstatě onemocnění, měli bychom si vysvětlit, co se vlastně pod termínem karpální tunel skrývá,“ uvádí k tématu medicínský web nemoci.vitalion.cz.
„Názvem karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Tímto tunelem vede do dlaně devět šlach ohýbačů prstů a palce a mediální nerv (n. medianus), který se právě může stát zdrojem bolestí. Nervus medianus inervuje ruku a zajišťuje jak senzitivitu, tak pohyby jemné i hrubé motoriky,“ vysvětluje medicínský portál.
Syndrom karpálního tunelu je jedním z nejčastějších útlakových syndromů. Vzniká permanentním stlačením nervus medianus, k němuž dochází nejčastěji přetížením, úrazem, otokem některé ze šlach, kostní ostruhou, dislokací, či výpotkem, což je příčinou bolestí. Syndromem karpálního tunelu trpí v České republice cca 35 000 obyvatel a jeho výskyt stále přibývá. Dle výzkumů je jednou z nejčastějších nemocí z povolání.
„Hlavními původci vzniku jsou chronické přetěžování zápěstí nebo dlouhodobé vystavení zápěstí tlaku. Nejvyšší výskyt se udává u zaměstnání jako je práce na počítači, hra na klavír, žurnalista a další. Pokud není práce na počítači z ergonomického hlediska v pořádku, dochází k trvalému tlaku na zápěstí, čímž dojde ke zbytnění vazu kryjícího karpální tunel a tím se začne utlačovat nerv,“ upřesňuje dále web nemoci.vitalion.cz a dodává, že může být také důsledkem onemocnění jako zánět žil nebo vazů. Objevuje se také velmi často v těhotenství, neboť pro toto období je charakteristické zadržování vody a tvorba otoků. Celkově je jeho výskyt až 4× častější u žen než u mužů a takřka vždy se vyskytuje na dominantní ruce. Během života se diagnostikuje asi u 4 % obyvatelstva.
Příčiny: Syndrom karpálního tunelu (SKT) vzniká, když nervus medianus, který prochází karpálním tunelem (úzkým prostorem mezi zápěstím a rukou), je stlačen nebo podrážděn. Tato komprese může být způsobena různými faktory, včetně opakovaného pohybu zápěstím, genetické predispozice, revmatoidní artritidy nebo zánětu šlach. Častěji postihuje ženy a často se objevuje ve středním věku.
Příznaky: typické příznaky SKT zahrnují brnění, pálení nebo bolest v oblasti palce, ukazováčku, prostředníku a poloviny prsteníčku. Někdy může být spojeno s oslabením svalů v ruce a potíže držet předměty. Příznaky se obvykle zhoršují při opakovaných pohybech nebo nočním spánku.
Anatomie karpálního tunelu. Zdroj: DoPhotoShop / CC BY-SA 3.0
„Prvopočáteční příznaky, které mohou naznačovat syndrom karpálního tunelu, jsou brnění, mravenčení či pálení prstů postižené končetiny. Uvádí se, že nejčastěji dochází k projevům na palci, ukazováčku a prostředníčku. Posléze může dojít ke ztrátě kožní citlivosti a oslabení postižených prstů. Tato fáze je doprovázena velkými bolestmi, nešikovností a postupnou ochablostí svalů na předloktích,“ uvádí k danému onemocnění web symptomy.cz.
„Nepříjemné pocity a bolesti se u syndromu karpálního tunelu projevují hlavně v klidu. Často se stává, že bolesti probouzejí postiženého ze spánku a že vystřelují až do ramenního kloubu či do hlavy. Postupně se začne objevovat otok a ztuhlost zápěstí. Nemocní tak mohou mít neustále pocit oteklých prstů, přestože otok svými smysly nevnímají, neboť není viditelný. Intenzita obtíží a bolestí může i kolísat, většinou však dochází k postupnému zhoršování symptomů,“ doplňuje web symptomy.cz.
Diagnóza: diagnóza SKT obvykle začíná důkladným lékařským vyšetřením. Neurologický test může pomoci identifikovat změny v citlivosti a síle. Pro potvrzení diagnózy se často provádí elektromyografie (EMG) a nervová kondukční studie (NCS), které měří elektrickou aktivitu nervů a svalů.
Lékař a jeho návštěva: při podezření na SKT by pacienti měli vyhledat neurologa nebo ortopeda. Kdykoliv se objeví pravidelná bolest nebo brnění v oblasti zápěstí a ruky, je důležité konzultovat s odborníkem. Časná diagnóza a léčba mohou minimalizovat komplikace a zlepšit kvalitu života.
Léčba: léčba SKT může být konzervativní nebo chirurgická, v závislosti na závažnosti příznaků. Konzervativní metody zahrnují nošení ortéz, fyzioterapii, změny pracovního prostředí a užívání léků proti bolesti. Chirurgický zákrok, známý jako karpální tunel release, uvolňuje stlačení nervu a pomáhá snižovat příznaky.
„V první řadě bychom neměli zapomínat postarat se o sebe sami a v případě bolestí ruku chladit a fixovat, a to hlavně v době spánku. S návštěvou lékaře bychom však otálet neměli, neboť po dlouhém neléčeném stlačení dochází k nevratným změnám,“ uvádí web symptomy.cz.
Aby nedošlo k trvalému poškození, měli bychom s léčbou začít co nejdříve, popřípadě problémům předejít preventivně. Pokud se začnete léčit zavčas, můžete předejít velkým problémům. Pokud má syndrom karpálního tunelu spíše chronický průběh, může trvat snaha o zmírnění problémů roky a ani tak nedojde k vyléčení. Co se samotné léčby týče, využít můžete léčbu konzervativní, či chirurgickou.
„V rámci konzervativní léčby se pacienti snaží vyhnout se činnostem, které by mohly vést k přetěžování svalů zápěstí. Ze začátku je tedy potřeba změnit životní styl a začít pravidelně cvičit cviky, které přispívají k protažení svalů zápěstí. Často se nasazuje dlaha, ortéza nebo snímatelná sádra. Všechny tyto typy fixace/znehybnění ruku by měly být využívány hlavně v noci. Je také doporučováno si na otoky přikládat studené obklady, které urychlí samotné hojení. Pro zmírnění bolestí jsou samozřejmě nasazována farmaka, protizánětlivé léky s analgetickým účinkem a přípravky na uvolnění svalového spazmu. Včetně léků jsou doporučovány i vitamíny a potravinové doplňky, například vitamín B6 či bromelin. Pokud se naopak chcete otokům vyhnout, omezte například solení. Zapomínat byste neměli na fyzikální terapii, která bude probíhat pod vedením zaškoleného fyzioterapeuta. Mezi doporučené terapeutické metody patří ultrazvuk, diatermie, galvanoterapie, elektrická nervová stimulace, tělesná cvičení či hydroterapie,“ vysvětluje k léčně daného onemocnění web symptomy.cz.
„Chirurgická léčba karpálního tunelu je využívána v případu, že dojde k plnému rozvinutí nemoci a konzervativní léčba nezabírá. Jde o nenáročnou operaci proříznutí příčného vazu v zápěstí a následnému uvolnění struktur uložených v karpálním tunelu. K úlevě dojde po 1 až 2 dnech. Končetinu však můžete zatížit až po 3 měsících. Na druhou stranu, operační zákrok odstraní vaše problémy trvale. Po operaci byste měli navštěvovat rehabilitace, jako je tlaková masáž jizvy, apod.,“ doplňuje zdravotnický web.
Terapie: terapie se odvíjí od výsledků vyšetření a může zahrnovat konzervativní nebo operační postup. „V rámci konzervativní terapie je možno využít dlahování, které má zajistit neutrální polohu v zápěstí, kdy jsou tlakové poměry v oblasti KT pro procházející struktury nejpříznivější. Využívá se také farmakoterapie – užívání vitaminů a léků pro podporu prokrvení nervu nebo lokální aplikace kortikosteroidů. Důležitou součástí konzervativní terapie by měla být též fyzioterapie,“ vysvětlují lékaři na společném medicínském, česko-slovenském neurologickém webu csnn.eu.
„V případě neúspěchu konzervativní terapie nebo i primárně může být indikováno operační řešení – protětí ligamentum carpi transversum. V ČR operují SKT plastičtí chirurgové, specialisté na chirurgii ruky, ortopedi, traumatologové a nejčastěji neurochirurgové. Operace je možná otevřenou dekompresí KT nebo endoskopicky. Z hlediska výskytu pooperačních bolestí a návratu plné funkce ruky, a tím i návratu do práce, vykázala dle Kanty et ale lepší výsledky operace endoskopická. Naproti tomu Vaverka uvádí, že otevřená dekomprese KT v modifikaci mini-open provedená při zvětšení nabízí i v současné době nástupu endoskopických metod nejlepší operační výsledky,“ vysvětlují lékaři a odborníci na webu csnn.eu.
„Režimová opatření by měla být součástí komplexní léčby SKT vždy. Jde o úpravu pohybového stereotypu při různých aktivitách a situacích, ergonomizaci pracovního a domácího prostředí. Celkově snížení manuální zátěže. Ideálním postupem je kontrola těchto podmínek fyzioterapeutem, který zhodnotí kvalitu pohybu, pracovní polohu pacienta v reálném prostředí a kvalitu jeho posturálního zajištění,“ doplňuje k terapii karpálních tunelů web csnn.eu.
Fyzikální terapie: je obtížné vyjmenovat konkrétní typ fyzikální terapie jako součást komplexní terapie SKT, protože ta se odvíjí od kineziologického rozboru, klíčové oblasti a typu pacienta. „Kauzálně lze využít vakuově kompresní terapie. Jejím principem je střídání přetlaku a podtlaku v pracovním válci, v němž je pomocí manžety vzduchotěsně upevněna končetina. Účinky jsou především přímý trofotropní a přímý antiedematózní, u ischemických stavů dochází k výraznému zlepšení transmurální výměny plynů i iontů na kapilární stěně, rozvoji kolaterálního řečiště nejen v kůži, ale i ve svalech a v nervech. Indikace vakuově kompresní terapie u SKT není standardní a prozatím nebyla prokázána její efektivita, přesto jde o kauzální zásah pro podporu vzniku kolaterálního řečiště vasa nervorum,“ vysvětlují neurologové na webu csnn.eu s odkazem na zdroje z knižní publikace; Poděbradský J, Poděbradská R. Fyzikální terapie – manuál a algoritmy. (Praha: Grada Publishing a.s. 2009.)
Fyzioterapie po operačním řešení SKT: „v případě operačního řešení SKT se k výše uvedeným principům fyzioterapie přidává péče o jizvu. Jizevnatá tkáň je vždy méněcennější než původní tkáň, kterou nahrazuje, a narušuje kontinuitu a pružnost dané oblasti. Časem má jizevnatá tkáň tendenci k tuhnutí a stažení. Potíže spojené s jizvou se mohou manifestovat až po delším časovém odstupu od operačního výkonu. Může dojít k narušení funkce měkkých tkání a jizva může být zdrojem nocicepce. Tomuto procesu se dá předejít ošetřením měkkými technikami, které patří do prostředků fyzioterapie,“ upřesňují lékaři na webu csnn.eu s odkazem z sdílené zdroje z knižních publikací viz Kolář P et al. Rehabilitace v klinické praxi. (Praha: Galén 2009: 58.) a Lewit K, Olšanská Š. Klinický význam aktivních jizev. (Rehabil Fyz Lék 2003; 4: 129– 132.)
Komplikace: „Komplikace syndromu karpálního tunelu může nastat v případě, že se nemocný nepodrobí léčbě a onemocnění postupuje, může dojít až k nevratnému poškození nervu. To se projeví ztrátou citlivosti a poruchou hybnosti ruky a palce, který není schopen postavit se proti ostatním prstům, čímž ruka ztratí veškerou manipulační funkci.
Rizika chirurgické léčby se objevují velice zřídka. Objevit se může malý otok, modřina nebo bolestivost v oblasti jizvy. Tyto potíže bývají pouze přechodného charakteru,“ konstatuje web nemoci.vitalion.cz.
Reflexní terapie: historie a moderní vývoj
„Závažnější komplikací je infikování rány nebo poškození některé větve mediálního nervu. Vyskytnout se mohou i přetrvávající otoky, zarudnutí a bolestivost,“ dodává medicínský web.
Syndrom karpálního tunelu je častým onemocněním ovlivňujícím životy mnoha jednotlivců. Pochopení jeho příčin, příznaků, diagnostiky a léčby je klíčové pro efektivní řízení tohoto stavu. S včasnou intervencí a správnou léčbou lze minimalizovat dopady SKT na každodenní život pacientů.
