Jícnové varixy jsou zvětšené žíly v jícnu, spojené s možnými závažnými komplikacemi. Asociovány jsou s cirhózou jater, ale mohou být způsobeny i dalšími faktory.
„Nekrvácející malé varixy se pravidelně kontrolují a lékaři se snaží zrušit a vyléčit příčinu portální hypertenze. V případě, že dojde k protržení varixu a ke krvácení, musí být ihned stabilizován stav pacienta podáním intravenózní (nitrožiln)í infuze a léků, které zabraňují dalšímu krvácení. Varixy se později chirurgicky ošetří speciálním gastroskopem,“ píše k tématu Lenka Klabochová na zdravotnickém webu symptomy.cz.
„K léčbě jícnových varixů lze také použít tzv. TIPS (Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka), což je trubička, která se do jater voperuje tak, aby došlo ke vzniku umělé portokavální anastomóze. Avšak její aplikace je omezená. Je to totiž jen dočasné řešení, po kterém by měla být provedena transplantace jater, která se ale neprovádí u alkoholiků, kterých se tento problém týká nejčastěji,“ dodává autorka na webu symptomy.cz.
Příznaky: Jícnové varixy často probíhají bez výrazných příznaků a mohou být asymptomatické. Nicméně, pokud se objeví nějaké symptomy, mohou zahrnovat nevolnost, zvracení krve, tmavý stolice, bolesti v horní části břicha a neúmyslná úbytek hmotnosti.
Příčiny: Hlavní příčinou vzniku jícnových varixů je zvýšený tlak v portální žíle spojený s cirhózou jater. To může vést k poruchám v oběhu krve a rozvoji varixů. Další faktory, jako je chronická hepatitida, mohou také přispět k vývoji této komplikace.
Kdy navštívit lékaře: Pacienti by měli vyhledat lékařskou pomoc, pokud začnou projevovat příznaky jícnových varixů, zejména pokud dojde k zvracení krve nebo černé stolici. Gastroenterolog je odborník, který se specializuje na onemocnění trávicího systému a je ten správný lékař pro konzultaci v tomto případě.
Diagnostika: Diagnóza jícnových varixů zahrnuje endoskopické vyšetření, při kterém lékař může přímo vizualizovat varixy a posoudit jejich stav. Obvyklým diagnostickým nástrojem je esophagogastroduodenoskopie (EGD).
Léčba: Léčba jícnových varixů závisí na závažnosti stavu a příčině. V případech, kdy jsou varixy menší a nezpůsobují žádné komplikace, může být doporučena konzervativní léčba zaměřená na ovládání tlaku v portální žíle. Pokud jsou varixy větší a hrozí riziko krvácení, lékaři mohou doporučit endoskopickou ligaci, skleroterapii nebo v některých případech chirurgický zákrok.
Léčba akutní ataky krvácení
Léčba akutní ataky krvácení má probíhat na lůžku oddělení intenzivní péče a vždy vyžaduje multidisciplinární přístup za účasti endoskopického týmu, intenzivisty a radiologa. Základní léčba sestává z komplexního zabezpečení nemocného na lůžku intenzivní péče, podání vazoaktivních léků, které je nutno podat u každého nemocného s podezřením na varikózní krvácení již v přednemocniční péči, a endoskopického ošetření. V případě selhání léčby lze indikovat transjugulární intrahepatální portosystémovou spojku (TIPS) či k překlenutí kritického období použít jícnový stent nebo balonkovou tamponádu.
Přístup k nemocnému v prvním kontaktu: „Současně se zajišťováním nemocného s podezřením na krvácení do zažívací trubice na podkladě portální hypertenze v rámci anamnézy cílíme otázky na dobu prvních příznaků, charakter (hematemeza, meléna) a významnost krvácení (počty stolic, oběhové příznaky). Pátráme po známkách chronického jaterního onemocnění a portální hypertenze. Zjišťujeme případné předchozí ataky dekompenzace (krvácení, ascites). Za stálého sledování vitálních funkcí se při fyzikálním vyšetření zaměřujeme i na známky jaterní cirhózy a portální hypertenze (hepatomegalie, splenomegalie, pavoučkovité névy, palmární erytém, projevy jaterní encefalopatie). Ve vyhodnocení pokročilosti jaterního onemocnění pokračujeme i v dalším průběhu. Se znalostí základních laboratorních parametrů provádíme kalkulaci Child-Pughova a MELD skóre k dalšímu určení závažnosti krvácení, možného selhání léčby i následného výhledu nemocného stran další perspektivy při případném zvažování TIPS a jaterní transplantace,“ uvádí k tématu web csgh.info.
Zajištění nemocného: „Základním opatřením po zajištění adekvátního žilního vstupu je volumová resuscitace pomocí krystaloidů s následnou hemosubstitucí. Přístup k hemosubstituci je v současné době konzervativní s cílem udržení hodnot hemoglobinu (Hb) v rozmezí 70–80 g/l (hematokrit 0,21–0,24), vyjma nemocných s pokračujícím krvácením. U nemocných s přidruženými kardiovaskulárními chorobami a vysokým rizikem ischemických komplikací je vhodnější cílová hodnota Hb kolem 100 g/l. Substituce na vyšší hodnoty je dle dostupných dat naopak spojena s vyšším rizikem recidivy krvácení. Korekce protrombinového času/INR pomocí čerstvě mražené plazmy nebo rekombinantního faktoru VII (rVIIa) není v současné době doporučována, i když existují data ze dvou randomizovaných studií ukazující benefit podání rVIIa u nemocných ve vyšším riziku recidivy krvácení (Child-Pughovo skóre > 8 a aktivní krvácení v době endoskopie). Pro doporučení substituce trombocytů u nemocných s krvácením nejsou v současné době přesvědčivá data,“ doplňuje odborný portál csgh.info.
Farmakologická léčba: Léky, jako jsou beta-blokátory, mohou být předepsány k snížení tlaku v portální žíle a prevenci krvácení z varixů.
Chirurgická intervence: V závažných případech nebo při opakovaných krváceních může být chirurgický zákrok, jako je transjugulární intrahepatální portosystémová spojka (TIPS), nezbytný ke snížení tlaku a prevenci komplikací.
Křečové žíly: skryté nebezpečí pod hladinou
Závěrem by bylo dobré zmínit, že vzhledem k závažnosti onemocnění je důležité konzultovat s odborníkem co nejdříve, aby byla zahájena vhodná léčba a minimalizováno riziko komplikací spojených s jícnovými varixy. Při jakýchkoliv zdravotních potížích doporučujeme návštěvu vašeho ošetřujícího lékaře.
