Nedoslýchavost, stav charakterizovaný sníženým sluchovým vnímáním, je významným zdravotním tématem, které postihuje značnou část populace.
„I když toto onemocnění může ovlivnit lidi všech věkových kategorií, nejčastěji se vyskytuje u starších jedinců, kteří trpí presbyakuzí, neboli stařeckou nedoslýchavostí,“ uvádí v úvodu k danému onemocnění Národní zdravotnický informační portál (zkráceně NZIP).
V České republice trpí nedoslýchavostí přibližně 5 % populace. Z tohoto odhadu vyplývá, že se jedná o poměrně rozšířený problém, který může zásadně ovlivnit kvalitu života postižených. Presbyakuzie, která se projevuje postupným zhoršováním sluchu s věkem, tvoří většinu případů nedoslýchavosti.
Příčiny a příznaky nedoslýchavosti:
Nedoslýchavost může být způsobena různými faktory, ať už genetickými, environmentálními nebo způsobenými onemocněními. Mezi běžné příčiny patří věk, expozice hlasitému hluku, genetické predispozice, infekce nebo poškození ucha. Příznaky nedoslýchavosti mohou zahrnovat obtíže s porozuměním mluveného slova, potíže s komunikací v hlučném prostředí a potřebu zvýšené hlasitosti televize nebo rozhovorů.
Jak nedoslýchavost dělíme
Tématu se věnoval také zdravotnický web symptomy.cz, který uvádí, že nedoslýchavost dělíme na převodní a percepční.
1) Převodní nedoslýchavost
„Tento typ nedoslýchavosti se dostavuje tehdy, když zvuk není veden vnějším nebo středním uchem optimálně. Tato specifická nedoslýchavost se může vyvinout ve vnějším uchu, bubínku, zvukovodu, středoušních kůstkách nebo v různých kombinacích,“ píše web symptomy.cz.
Příčiny převodní nedoslýchavosti:
- ušní maz,
- protržení bubínku (perforace bubínku),
- zánět středního ucha,
- otoskleróza,
- zlomenina v řetězci kůstek,
- znetvoření vnějšího ucha,
- nádory mostomozečkového koutu.
2) Percepční nedoslýchavost
„Percepční nedoslýchavost vzniká jako následek poruchy vnitřního ucha. O této nedoslýchavosti hovoříme v případě, kdy jsou poškozeny vláskové buňky, nervová vlákna či jejich spojení s hlemýžděm nebo když nefungují správně. Jestliže je poškozena část vnitřního ucha, dojde ke ztrátě nebo snížení schopnosti přeměny mechanické energie na elektrickou, která je odesílána do mozku,“ upřesňuje web symptomy.cz.
Typické znaky percepční nedoslýchavosti:
- potíže se slyšitelností zvuků,
- potíže rozeznat a rozlišit i hlasité zvuky,
- málo hlasité zvuky jsou vnímány buď jako příliš tiché, anebo velmi hlasité zvuky.
„Často se přidružuje pískání nebo hučení v uších (tinnitus) nebo otoskleróza. V tomto případě se může jednat i o poškození vláskových buněk Cortiho orgánu, který je součástí hlemýždě a etiologicky o presbyakuzi, socioakuzi, Menièrovu chorobu, toxické nebo ischemické poškození vnitřního ucha,“ dodává k tématu medicínský web.
Kdy navštívit lékaře na ORL:
Osoby trpící příznaky nedoslýchavosti by měly co nejdříve konzultovat s lékařem otorinolaryngologem (ORL). „Časná diagnostika a léčba mohou výrazně zlepšit prognózu a minimalizovat dopady nedoslýchavosti na každodenní život. Lékaři provedou řadu testů, včetně audiometrie, která měří schopnost sluchu a pomáhá identifikovat příčiny nedoslýchavosti,“ vysvětluje nzip.cz.
Léčba nedoslýchavosti:
Léčba závisí na příčinách nedoslýchavosti. V některých případech může být možné chirurgické zákroky nebo nasazení sluchadla. Moderní technologie sluchadel umožňují efektivní kompenzaci ztráty sluchu a zlepšení kvality života postižených. U některých forem nedoslýchavosti může být také účinná rehabilitace sluchu a výuka kompenzačních strategií.
Nedoslýchavost není pouze věkem podmíněným jevem, a proto je důležité, aby každý jednotlivec pravidelně monitoroval svůj sluchový stav a v případě potřeby vyhledal odbornou pomoc. Poskytnutí pozornosti a péče o sluch může předejít závažným následkům nedoslýchavosti a umožnit plnohodnotný a aktivní život.