Svrab může postihnout kdokoli, a jeho léčba vyžaduje cílenou reakci. Zjistěte, jak se projevuje, diagnostikuje a co doporučují čeští lékaři.
„Svrab je velmi nakažlivé kožní onemocnění. Je rozšířeno po celém světě, postihuje všechny rasy a vrstvy obyvatelstva, nevyhýbá se dospělým ani dětem. Šíří se hlavně v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery. Imunitně oslabení jedinci mohou být k onemocnění náchylnější,“ uvádí v úvodu k tématu medicínský portál symptomy.cz.
„Dosud se svrab považoval za nemoc vyskytující se výhradně mezi bezdomovci a mezi lidmi žijících v podobných poměrech. Od jisté doby se nemoci daří mezi mladými dospělými. Obecně se upozorňuje na to, že nemoc se často zaměňuje s ekzémem, proto zůstává často nepozorovaná a zanedbávaná,“ vysvětluje dále medicínský portál.
„Původce onemocnění má označení Sarcoptes scabiei a jde o roztoče s průsvitným tělem se čtyřmi páry nohou a silnou čelistí. Samička roztoče se může pohybovat po pokožce rychlostí cca 2,5 cm / min. Když si najde vhodné místo, zahrabe se do zrohovatělé vrstvy kůže. Svou chodbičku zvětšuje každým dnem o 0,5-5 mm, přičemž klade dvě až tři vajíčka. Pokud má optimální podmínky, nevrací se už na povrch pokožky. Vyživuje se lymfatickými a kožními buňkami. Po třech až čtyřech dnech se vajíčka přeměňují na larvy. Na rozdíl od dospělých roztočů mají jen tři páry nohou, jinak se však od nich v žádném ohledu neliší,“ dodává v krátké citaci web symptomy.cz.
Sarcoptes scabiei. Tento mikroskopický parazit se do pokožky zavrtává, kde se živí a klade vajíčka, což vede k silnému svědění a výskytu charakteristických vyrážek. Onemocnění je vysoce nakažlivé a šíří se přímým fyzickým kontaktem s infikovanou osobou nebo prostřednictvím kontaminovaného oblečení a ložního prádla.
Jak se svrab diagnostikuje?
Diagnóza svrabu je často stanovena na základě klinického obrazu, tedy typických příznaků a nálezů na pokožce. Dermatolog může provést tzv. škrabací test, při kterém se vzorek postižené pokožky vyšetří pod mikroskopem na přítomnost roztočů, jejich vajíček nebo výkalů. V některých případech může být použita i dermatoskopie nebo jiné metody zobrazování.
Příznaky, projevy a symptomy
Hlavním a nejvíce nepříjemným symptomem svrabu je intenzivní svědění, které se často zhoršuje v noci. Na pokožce se mohou objevit malé puchýřky, červené vyrážky, nebo typické krátké, stříbřitě lesklé linie, které označují chodby vyhloubené roztočem. Postižené oblasti zahrnují především mezery mezi prsty, zápěstí, lokty, podpaží, pánevní oblast, hýždě a genitálie.
Příčiny onemocnění
Svrab je výsledkem infekce roztočem Sarcoptes scabiei. Přenos se nejčastěji děje přímým kontaktem s infikovanou osobou, ale může dojít i přes kontaminované předměty. Protože roztoči nemohou přežít mimo lidské tělo déle než několik dní, většina infekcí je výsledkem těsného fyzického kontaktu.
Výskyt
„Svrab je rozšířený na celém světě bez ohledu na socioekonomický stav, etnikum a hygienické návyky, ale více se vyskytuje především v tropických oblastech s vysokou hustotou obyvatel, zejména v Africe, Jižní Americe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Vysoký výskyt souvisí s chudobou, špatným nutričním stavem, bezdomovectvím a nedostatečnou hygienou. Světová zdravotnická organizace WHO zařadila svrab v roce 2017 mezi další opomíjené nemoci. Hlášené počty případů nevyjadřují skutečnou epidemiologickou situaci vzhledem k různému přístupu ke sledování svrabu v jednotlivých zemích a onemocnění je tedy pravděpodobně často podhlášeno. Například v České republice patří svrab mezi povinně hlášená onemocnění, v sousedním Německu se tyto případy nehlásí,“ píše k tématu Národní zdravotní informační portál (NZIP).
„V bývalém Československu byly zaznamenány ve dvacátém století dvě epidemie svrabu, a to během 1. a 2. světové války. Další dvě epidemické vlny svrabu byly registrovány v posledních desetiletích s prvním vrcholem v roce 1970, kdy bylo hlášeno 15 069 případů onemocnění (153 případů/100 000 obyvatel) a dalším v roce 1993, kdy bylo registrováno 14 104 případů onemocnění (136 případů /100 000 obyvatel). Od roku 2021 onemocnění narůstá; v roce 2022 bylo hlášeno 5 276 případů (50,2 případů /100 000 obyvatel),“ dodává portál nzip.cz.
Onemocnění svrabem v Česku v letech 1965–2022, hlášená nemocnost na 100 000 obyvatel, počty případů. Zdroj: Státní zdravotní ústav (tiskový servis)
Kdy navštívit lékaře?
Pokud máte podezření na svrab nebo pokud se u vás objeví intenzivní svědění a vyrážky, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Dermatolog nebo praktický lékař může poskytnout správnou diagnózu a zahájit vhodnou léčbu.
Možná rizika
Neléčený svrab může vést k sekundárním bakteriálním infekcím způsobeným poškrábáním. Tyto infekce mohou být vážné a vyžadovat antibiotickou terapii. Dlouhodobé nebo opakované epizody svrabu mohou také způsobit ztluštění a ztmavění pokožky na postižených místech.
Svrab v Česku trhá rekordy, případů je dvojnásobek
Svrab se v České republice šíří intenzivněji než v minulosti. Do konce června 2023 bylo lékaři zaznamenáno téměř 4900 případů. V poslední době dochází k mírné stabilizaci situace.
Padesátiletá Eliška ze středních Čech letos v zimě zažila peklo. Zřejmě z peřin na horách totiž chytila svrab. Svědivé pupínky se jí vyjma hlavy dělaly takřka všude. „Po měsíci od nákazy až třetí lékař zjistil, že je to svrab,“ řekla Deníku. Následně se léčila dva týdny, přičemž svědění cítila i měsíce poté. Není zdaleka sama, koho nemoc potrápila.
V první polovině loňského roku lékaři v Česku zaznamenali bezmála 4900 případů svrabu. To je více než dvojnásobek než za stejné období předloňského roku, kdy nemocí ochořelo téměř 2400 lidí.
Za celý předešlý rok počet nemocných mírně převyšoval pět tisíc. V předchozích deseti letech se počty případů za stejné období pohybovaly od necelých třinácti set do bezmála 2200. Nejméně svrabu bylo v covidových letech.
Odborníci situaci monitorují. „Nejvíce hlášených případů, 1117, jsme evidovali v březnu 2023. Od té doby dochází k poklesu, nicméně v absolutních číslech situace stále převyšuje měsíční maxima hlášená v minulých letech,“ sdělila Deníku Kateřina Fabiánová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Například v červnu loňského roku bylo hlášeno 666 případů. Do půlky července jich ústav zatím evidoval přes stovku. „Zdá se, že situace se mírně stabilizovala,“ podotkla Fabiánová. I vzhledem k prázdninovým aktivitám a cestování ale podle ní nelze předvídat další vývoj.
Počátkem letošního roku opět nabývá onemocnění svrabu na síle.
Podle zveřejněných informací serveru iDNES.cz Státní zdravotní ústav (SZÚ) letos v únoru eviduje rekordních 815 nakažených svrabem, to je v porovnání s loňským únorem a 457 případy nárůst o téměř 80 procent. Nejpostiženější je nyní Plzeňský kraj s 98, Olomoucký s 90 a Moravskoslezský s 86 nákazami. Mezi možné příčiny onemocnění patří podle expertů celkový pokles imunity populace kvůli vysokým hygienickým standardům, větší migrace a turismus.
Statistiky uvádí SZÚ na svých webových stránkách. Svrab patří mezi onemocnění, která se musí hlásit, jak uvádí server iDNES.cz. Nicméně odborníci se domnívají, že současné číslo je podhodnocené. Zvýšený výskyt nákazy svrabem je patrný v posledních měsících, kdy v listopadu a prosinci bylo nakažených přes sedm set, letos v lednu 671.
Na únorový rekordní nárůst upozornila v neděli Česká televize, která hovořila s epidemioložkou Kateřinou Fabiánovou. Podle ní nárůst nemá jednoznačné vysvětlení. Může souviset s migrací, turismem a poklesem imunity obyvatelstva.
„K poklesu imunity dochází, protože nejsme v kontaktu s původcem onemocnění, tedy zákožkou svrabovou. Je to kvůli léta existujícím hygienickým opatřením a standardům vyspělé společnosti. Kolektivní přecitlivělost se objevuje cyklicky po určitém období, zhruba jednou za dvacet až třicet let, v závislosti na míře hygienických standardů a způsobech chování,“ řekla v ČT.
Prevence proti nakažení svrabem
- Dodržovat zásady osobní hygieny.
- Důkladně si mýt ruce
- Vyhýbat se těsnému kontaktu s neznámými osobami.
- Vyhnout se přespávání v cizí ložním prádle.
- Pravidelné praní a žehlení ložního prádla.
Zcela vyloučit riziko nakažení svrabem ale není možné.
Prevence proti opětovnému nakažení
„Nejjednodušší metoda prevence je ošetření ošacení a ložního prádla 90 °C horkou vodou, nejlépe v pračce. Tímto způsobem se ale může zničit i na vysokou teplotu citlivé prádlo. Další metodou je využít metodu odnětí potravy. Prádlo se uskladní například do čistých sáčků od smetí na min. 72 hodin (nehledě na venkovní teplotu). Pro zvýšení účinnosti se doporučuje přitom vytvořit jakési malé vakuum, například za pomoci vysavače. Roztoči tímto způsobem zahynou hladem a možnost parazitování, a tím pádem i opětovného nakažení se vyloučí. Po tomto speciálním uskladnění může prádlo vyprat při běžné teplotě a bez problémů opět nosit,“ dodává portál symptomy.cz.
Co říkají čeští lékaři
Čeští dermatologové zdůrazňují význam rychlé diagnostiky a efektivní léčby. Doporučují důkladnou hygienu a léčbu všech členů domácnosti i při jediném potvrzeném případu svrabu, aby se předešlo reinfekci. Pro léčbu se nejčastěji používají krémy a masti obsahující permetrin nebo jiné léčivé látky určené k zabití roztočů.
