Ulcerózní kolitida (UC) je chronické onemocnění s neznámými příčinami, projevující se neúčelným zánětem tlusté střevní sliznice.
Přestože přesná příčina UC není dosud známa, různé faktory mohou přispívat k rozvoji tohoto onemocnění. Tématu se dnes věnovala redakce našeho zdravotnického magazínu s odkazem na uvedené zdroje.
„Ulcerózní kolitida je typ idiopatického (nespecifického) střevního zánětu vymezující se na postižení sliznice tlustého střeva. Rozsah může být různý od postižení konečníku až po extenzivní formu postižení celého tračníku. Konkrétní projevy, rozsah a léčba se u jednotlivců liší. V článku se dočtete o možných příčinách nemoci, střevních i mimostřevních symptomech a možnostech léčby,“ uvádí v úvodu k tématu odbornici z kliniky EUC.
„Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida) je chronický autoimunitní typ onemocnění. Jde o hemoragicko-katarální ulcerózní zánět slizniční a podslizniční vrstvy tlustého střeva. Rozsah může být různý od limitovaného postižení konečníku až k postižení celého tračníku. Název ulcerózní kolitida lze zjednodušeně přeložit jako vředový zánět tlustého střeva, ovšem vředy na sliznici se vyskytují až při závažné formě onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Jana Fusková z EUC Kliniky Zlín.
„Jde tedy o chronické onemocnění sliznice tlustého střeva, na jejímž povrchu způsobuje zánětlivé změny různého stupně. Nemoc vždy postihuje nejdříve konečník a následně se šíří na různě rozsáhlou část tlustého střeva. Průběh onemocnění je u každého pacienta individuální. Klidové stadium choroby se označuje jako remise, aktivní fáze jako ataka či relaps,“ upřesňuje lékařka.
Příčiny: přesné příčiny UC zůstávají nejasné, ale genetická predispozice, imunitní poruchy a environmentální faktory hrají klíčovou roli. Studie naznačují, že kombinace genetických faktorů a okolního prostředí může vyvolat nesprávnou reakci imunitního systému na střevní bakterie.
„Příčina vzniku nemoci nebyla dosud objasněna, proto se ulcerózní kolitidě říká též idiopatická proktokolitida (idiopatická = vzniklá z neznámé příčiny). Mezi nejpravděpodobnější teorie patří dysregulace imunitní odpovědi na běžné bakteriální antigeny u geneticky predisponovaného jedince. Jedná se tedy o onemocnění multifaktoriální etiologie,“ vysvětluje dále MUDr. Jana Fusková.
Předpokládá se, že na vzniku se podílí více faktorů, mezi které např. patří:
- dědičnost,
- střevní infekční onemocnění,
- kouření,
- porucha imunitního slizničního systému,
- západoevropský styl stravování,
- psychické faktory – např. dlouhodobý stres,
- užívání některých léků -– např. antibiotika, nesteroidní antiflogistika.
Mimostřevní projevy ulcerózní kolitidy: jedná se o systémové mimostřevní projevy choroby. Většina doprovází aktivitu onemocnění s výjimkou ankylozující spondylitidy, uveitidy, primární sklerozující cholangitidy a pyoderma gangrenosum.
- K ožní onemocnění (erythema nodosum, pyoderma gangrenosum),
- projevy v dutině ústní (afty),
- kloubní postižení (artritida, sakroileitida),
- oční postižení (episkleritida, uveitida),
- jaterní onemocnění (primární sklerotizující cholangoitida).
Příznaky: UC postihuje hlavně tlusté střevo a konečník. Mezi běžné příznaky patří průjem, často s krví, bolesti břicha, úbytek hmotnosti, únava a horečka. Symptomy se mohou střídat mezi obdobími remise a exacerbace.
Kdy a u koho se kolitida vyskytuje?
„Ulcerózní kolitida se typicky objevuje v období dospívání a časné dospělosti, a to častěji u žen než u mužů. V literatuře je pak popisován ještě druhý věkový vrchol nástupu onemocnění, který bývá mezi 50. a 80. rokem věku. Jako prakticky každé onemocnění má i toto své rizikové faktory. Mezi ně patří zejména složení stravy, kouření a infekce a svoji roli hraje samozřejmě dědičnost,“ uvádí k tématu medicínský odborný portál cilena-lecba.cz.
Co vás může potrápit…
Základním příznakem onemocnění je průjem a výjimkou není ani příměs krve. Pacienti pak dále trpí:
- křečovitými bolestmi břicha,
- častým nucením na stolici,
- zvýšenou teplotou,
- úbytkem hmotnosti,
- zvracením,
- zácpou.
„Ale nejsou to pouze střevní příznaky, s čím se nemocní setkávají. Výjimkou není ani postižení oka (zánět spojivek či duhovek), kůže nebo kloubů (od bolestí až po artritidu),“ upřesňuje portál cilena-lecba.cz.
Diagnostika: přesná diagnostika UC vyžaduje kombinaci klinických hodnocení, laboratorních testů, obrazových vyšetření a endoskopie. Kolonoskopie s biopsií sliznice tlustého střeva poskytuje největší přesnost v diagnostice UC.
Léčba: léčba UC je komplexní a zahrnuje farmakoterapii, změny životního stylu a v některých případech chirurgické zákroky. Léky, jako jsou aminosalicyláty, kortikosteroidy, imunosupresiva a biologické léky, jsou často používány k ovládání zánětu a snižování symptomů.
Léčba není zrovna jednoduchá
„Základním problémem léčebného postupu je to, že není zřejmá příčina onemocnění. Léčba se tedy zaměřuje na zvládnutí zánětu. V období remise je zase důležité neusnout hned na vavřínech a plně se věnovat prevenci. Svoji roli hraje také dieta. Ta by měla být dobře vyvážená, s dostatečným obsahem železa a vápníku,“ uvádí dále portál cilena-lecba.cz.
Z farmak se při léčbě se setkáte s:
- aminosalicyláty, jako jsou sulfasalazinči mesalazin,
- kortikoidy,
- imunosupresivy,
- protiprůjmovými léky,
Léky bývají dostupné ve formě tablet, čípků a klyzmat. Někdy však není zbytí a je nutný chirurgický zákrok. V takovém případě je odstraněno tlusté střevo a z tenkého střeva vytvořen nový konečník.
Biologická léčba
„Pro nemocné, kteří nereagují na běžnou léčbu nebo je u nich aktivita onemocnění příliš vysoká, se stala nadějí biologická léčba. Jedná se o vysoce účinnou léčbu, která tlumí specifická místa zánětu,“ vysvětlují dále odborníci na webu cilena-lecba.cz.
Obecně se v rámci biologické léčby na tomto poli můžeme setkat s:
- látkami inhibujícími prozánětlivé cytokiny (TNF-α), kam patří např. infliximaba adalimumab,
- inhibitory adhezivních molekul, např. natalizumabem,
- dalšími biologickými léky, např. interleukinem 10, interleukinem 11nebo interferonem β.
„V České republice byl pro léčbu ulcerózní kolitidy zatím schválen infliximab. Jedná se o monoklonální protilátku, tedy typ bílkoviny, která se navazuje v tomto konkrétním případě na látku zvanou tumor necrosis factor alfa (TNF-alfa). A právě ten stojí za vznikem zánětu. Infliximab se podává nitrožilní infuzí,“ doplňuje medicínský portál cilena-lecba.cz.
I pro biologickou léčbu však existují určité kontraindikace, tedy situace, ve kterých tuto léčbu není možné pacientovi podat. Sem patří například:
- těžká alergická reakce,
- náhlé příhody břišní,
- městnavá srdeční slabost,
- tuberkulóza,
- septické stavy,
- autoimunitní onemocnění,
- infekce virem hepatitidy B.
Prevence a kontrola: i když nelze předejít vzniku UC, některá opatření mohou pomoci kontrolovat exacerbace. Změny životního stylu, jako je vyvarování se stresu, zdravá strava a pravidelná fyzická aktivita, mohou přispět k celkovému zlepšení.
Kdy navštívit lékaře a jaký lékař se věnuje UC? Pacienti by měli vyhledat lékařskou pomoc, pokud zažívají příznaky UC. Gastroenterolog, specialistu na trávicí systém, je ideální lékař pro diagnostiku a řízení UC. Pravidelné návštěvy a spolupráce s odborníky jsou klíčové pro optimální péči.
Komplikace ulcerózní kolitidy
Možné komplikace kolitidy lze rozdělit na akutní a chronické, lokální a systémové.
- Akutní lokální komplikace– jsou způsobeny nekontrolovatelným zánětem střevní stěny. Fulminantní kolitida s rizikem rozvoje toxického megakolon (viz výše).
- Akutní systémové komplikace– netýkají se střeva, ale postihují jiné orgány. Patří mezi ně tromboembolická příhoda, mimostřevní projevy doprovázející aktivitu choroby např. zánět kloubů (enteropatická artritida), zánět podkožní tukové tkáně (erythema nodosum), zánět oční duhovky a řasnatého tělesa (iridocyklitida).
- Chronické komplikace– probíhá-li nemoc dlouhodobě, mohou nastat komplikace jako kolorektální karcinom, osteoporóza, krvácení s rozvojem chudokrevnosti, nemelanomové kožní nádory.
Ulcerózní kolitida představuje vážné onemocnění, které lze úspěšně léčit. V případě obtíží je klíčové vyhledat včasnou lékařskou pomoc, stanovit diagnózu, dodržovat léčbu, dietní opatření a pravidelně podstupovat kontroly. Tím lze předcházet a řešit případné komplikace. Pokud zažíváte bolesti břicha, krev ve stolici, nucení na stolici, průjmovité stolice trvající déle než měsíc nebo váhový úbytek, okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.
