V České republice každoročně zemře na srdeční choroby přes 360 tisíc lidí. Vedle známých rizik hraje roli i stres a psychika.
„Srdeční choroby představují v České republice jednu z hlavních příčin úmrtí, přičemž ročně si vyžádají více než 360 tisíc životů. Zatímco tradiční faktory jako kouření, alkohol, či rodinná historie jsou dobře známé, rostoucí pozornost se věnuje i vlivu stresu a emocionálních výkyvů na zdraví srdce,“ uvádí k tématu Národní zdravotní informační portál (NZIP) ve svém článku „Epidemiologie srdečního selhání.“
Stres a srdce: nebezpečná kombinace
Statistiky z minulých let ukazují, že v roce 2018 v České republice srdeční choroby zapříčinily 32 % všech úmrtí.
Stres – dobrý sluha, ale zlý pán
Žijeme v době, kdy jsme pod nepřetržitým vlivem nejrůznějších emocí – stres v práci, potřeba rozhodovat se rychle a pod tlakem, ale třeba i celodenní používání mobilních zařízení. Takto emočně nabité prostředí silně ovlivňuje naši psychiku. Mnohdy však opomíjíme způsob, jakým toto vše dopadá na naše fyzické zdraví, zejména pak na orgán ze všech nejdůležitější – srdce.
Infarkt myokardu (IM): co potřebujete vědět o diagnóze, léčbě a prevenci
„Dopadu nepříjemných, konfliktních či stresových situací na činnost našeho srdce si všimneme snadno – tepová frekvence se zvyšuje, vlivem čehož cítíme typické bušení srdce. Krevní tlak stoupá, což se může projevit bolestí hlavy. A zvýšený krevní tlak může poškodit stěny cév,“ říká MUDr. Pavel Poláček, vedoucí specializace kardiologie z Canadian Medical, a upřesňuje, že krátkodobý stres srdci obvykle nevadí. Horší je to ale se stresem dlouhodobým. Jsme-li mu vystaveni nepřetržitě, má naše srdce zaděláno na závažné problémy. „Pacienti, kteří se dlouhodobě vyskytují ve stresovém prostředí, jsou více náchylní k nezdravým kompenzacím. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, přejídání či nedostatek spánku jsou pak samozřejmě jen dalšími faktory zvyšujícími riziko kardiovaskulárních chorob,“ dodává MUDr. Pavel Poláček.
Nemoc zlomeného srdce
Akutní onemocnění srdce vlivem negativních pocitů a emocionálního stresu má dokonce i svoji vlastní kapitolu v odborné literatuře. Výraz „mít zlomené srdce“ tak bohužel není pouze rčením, ale diagnózou lékaři označovanou jako Takotsubo kardiomyopatie. Onemocnění je charakterizováno přechodnou dysfunkcí levé srdeční komory a může vést až k srdečnímu selhání. Ve většině případů dojde k zotavení pacienta zhruba během měsíce. Až 2-5 % pacientů však nemoci podlehne. „Onemocnění nejčastěji postihuje ženy po menopauze a mezi jeho akutní projevy patří bolest na hrudi a dušnost, podobně jako u akutního infarktu myokardu,“ doplňuje MUDr. Poláček.
Syndrom zlomeného srdce je stav podobný infarktu. Zdroj/Grafika: sciencedirect.com (tiskový servis)
Účinky našeho emočního prožívání na fungování oběhové soustavy naštěstí nemusí být jen negativní. Například studie z roku 2010 prokázala, že lidé, kteří častěji zažívají pozitivní emoce, jako jsou radost, štěstí a nadšení, mají výrazně nižší riziko výskytu srdečních onemocnění v závislosti na intenzitě prožívání. Pozitivní emoce mohou mít příznivý vliv na srdeční frekvenci i kvalitu spánku. Dlouhodobě šťastní a spokojení lidé jsou také schopni rychleji se vzpamatovat z krátkodobých negativních emocí, a tím předcházet akutním zdravotním problémům.
„Výzkumy potvrzují, že u lidí, kteří dlouhodobě dbají na svoji duševní pohodu, je až o třetinu nižší riziko výskytu srdečních chorob, včetně infarktu nebo mrtvice. Pozitivní psychika může výrazně pomoci i pacientům s nepříznivou rodinnou anamnézou nebo již existujícím chronickým onemocněním. Psychická pohoda v kombinaci se zdravým životním stylem a dostatkem pohybové aktivity tvoří základ důsledné kardiologické prevence,“ potvrzuje závěry studií MUDr. Pavel Poláček.
Syndrom zlomeného srdce je stav podobný infarktu, nepodceňujte jej, radí kardiologové
Syndrom zlomeného srdce je vzácné onemocnění srdečního svalu, které svými příznaky připomíná infarkt myokardu a jeho příčinou bývá emoční nebo fyzický stres. Vyskytuje se převážně u žen.
„Naše srdce v tu chvíli čelí prudkému náporu stresových hormonů, zejména adrenalinu, které způsobují dočasné oslabení srdečního svalu. Toto onemocnění se projevuje bolestí na hrudi, dušností, někdy i upadnutím do bezvědomí, které stejně tak provází infarkt myokardu. Na rozdíl od něj však nedojde k uzavření koronárních cév a při včasné léčbě nedochází k trvalým následkům,“ uklidňuje MUDr. Miroslav Hudec, kardiolog Nemocnice Podlesí v Třinci, a dodává, že pacientům s přetrvávajícím oslabením levé komory se doporučí užívání speciálních léků a naplánují se kontroly v kardiologické ambulanci s provedením echokardiografie. Naprosté většině pacientů se však funkce srdce spontánně upraví do jednoho až čtyř týdnů.
Lékem na kardiovaskulární onemocnění může být zase láska, především aktivní sexuální život. Nejenže zvyšuje tep stejně jako aerobní cvičení, ale snižuje dlouhodobý stres a zkvalitňuje spánek.
„Naše tělo čerpá z fyzické aktivity stejné výhody jako při aerobním cvičení. Posiluje srdeční sval, snižuje krevní tlak a dokonce je menší riziko cukrovky 2. typu a obecně nižší riziko srdečních záchvatů. Nejen fyzicky je však prospěšný, během sexu se uvolňují endorfiny a oxytocin, které uklidňují a snižují stres, a zároveň dochází ke zmírnění pocitu osamělosti,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Hudec s tím, že osamělý a sociálně izolovaný člověk trápí své srdce stejně, jakoby byl obézní a kouřil.
Kardiolog závěrem upozorňuje, že pravidelný a uspokojivý sexuální život s milujícím partnerem je pouze součástí celkového zdravého životního stylu, který by měl člověk dodržovat, aby kardiovaskulárním onemocněním efektivně předcházel. Pak je velmi pravděpodobné, že se mu vyhne nejen syndrom zlomeného srdce, odborně nazývaný, jak již bylo v článku zmíněno takotsubo kardiomyopatie, popsaný japonskými badateli počátkem 90. let minulého století, ale i další závažné kardiovaskulární choroby.
Jak je Takotsubo kardiomyopatie častá?
„Původně se myslelo, že se vyskytuje pouze v Japonsku, ale dnes se má za to, že tvoří cca 2% ACS (akutních koronárních syndromy), takže je velmi pravděpodobné, že se s ní také potkáte. Mnohem častěji postihuje ženy a to konrétně postmenopauzální ženy. Zatím není jasné proč,“ píše k tématu portál kardioblog.cz, který dodává, že vzácně se vyskytují i jiné formy. Například reverzní Takotsubo, kdy je baze levé komory akinetická a naopak oblast apexu je hyperkinetická. Nebo forma s hypokinezou celé levé komory.
Jak se tedy léčí?
„Proti hypotenzi raději bojujeme zvýšeným přívodem tekutin a balónkovou aortální kontrapulzací. Doporučuje se podání negativních inotropů, jako jsou betablokátory. Zdá se, že rozumná je klasická léčba srdečního selhání, t.j. ACEinhibitory, ev. diuretika,“ dodává portál kardioblog.cz.
Cesta k uzdravení: život po srdečním infarktu
Význam psychického zdraví a jeho vliv na srdce je v současnosti stále více uznáván. Vedle tradičních metod prevence je důležité dbát i na duševní pohodu, což může pomoci snížit riziko srdečních onemocnění. V éře, kdy jsme denně vystaveni stresu, je to důležitější než kdy jindy.
