Černý kašel, zákeřná nemoc zapomenutá v době moderní medicíny, se vrací a ohrožuje zejména nejmenší. Zjistěte, proč je důležité být ostražitý.
„Původcem černého kašle je gramnegativní, což je nepohyblivý aerobní kokobacil Bordetella pertusis. Tento je velmi citlivý na životní podmínky a mimo lidský organismus dlouho nevydrží a hyne. Její buněčná stěna a pouzdro obsahujíce řadu látek – adheziv, fimbrií a toxinů, což jí pomáhá usadit se v dýchacích cestách,“ uvádí v úvodu k tématu medicínský portál symptomy.cz.
V posledních letech se svět potýká s návratem nemocí, o kterých se předpokládalo, že jsou díky vakcinaci minulostí. Jednou z nich je černý kašel, známý také jako pertuse, onemocnění, které představuje značné riziko zejména pro nejmenší a nemocné s oslabenou imunitou. Tento článek poskytuje komplexní přehled o černém kašli, od symptomatického obrazu přes diagnostiku až po možná rizika a doporučení pro veřejnost.
Co je to Černý kašel?
Černý kašel je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění, které způsobuje Bordetella pertussis. Projevuje se sérií náhlých, silných kašlů, které mohou vést k vyčerpání nebo dokonce k zástavě dechu, zejména u kojenců a malých dětí. Název „černý kašel“ pochází z charakteristického zvuku, který nemocní vydávají při pokusu o nadechnutí po záchvatu kašle.
Bakteriální pneumonie, lékařský koncept. 3D ilustrace ukazující tyčinkovité bakterie uvnitř plicních sklípků. Zdroj: Dr_Microbe ze služby istockphoto
Výskyt
„Vzhledem k proočkovanosti populace není výskyt černého kašle příliš častý, ale je vždy nutné na tuto infekci pomýšlet, jelikož její incidence stoupá. Imunita získaná po očkování na černý kašel není dlouhodobá a klesá od cca 3. roku po naočkování. Je tedy možné nakazit se bakterií působící černý kašel opakovaně. Ani po infekci černým kašlem není získaná imunita doživotní. Zdrojem infekce je nakažený člověk, často jsou to lidé, u nichž je průběh černého kašle atypický nebo slabý a ani netuší, že jsou nakažení. Přenáší se kapénkovou cestou a inkubační doba je 1-3 týdny. Vnímavé k této infekci jsou hlavně děti, u nichž může být průběh nemoci velmi bouřlivý,“ uvádí dále portál symptomy.cz.
Diagnostika a symptomy
Diagnostika černého kašle spočívá především v detekci bakterie Bordetella pertussis v těle pacienta, což se obvykle provádí pomocí PCR testu z odebraného vzorku nosohltanu. Symptomy se vyvíjejí postupně, začínající mírnou rýmou, kašlem a teplotou, které postupně přecházejí v extrémní záchvaty kašle.
Příčiny a kdy navštívit lékaře
Černý kašel se šíří vzduchem, když infikovaná osoba kašle nebo kýchá. Vzhledem k vysoké nakažlivosti je důležité vyhledat lékařskou pomoc již při prvních příznacích, zejména u dětí a osob s oslabenou imunitou.
Léčba
„Léčba černého kašle patří vždy do rukou lékaře a spočívá v cílené terapii antibiotiky a v podpůrné léčbě. Antibiotika se musí užívat podle doporučené dávky po stanovenou dobu. Pokud se nasadí antibiotika včas, redukuje se významně trvání a závažnost příznaků a zkracuje se doba, po kterou je pacient nakažlivý,“ uvádí k tématu Národní zdravotnický informační portál (NZIP).
Odborníci a rizika
Onemocnění se věnuje především pediatrie a infekční medicína. Černý kašel může být zvláště nebezpečný pro novorozence a malé děti, u kterých může vést k vážným komplikacím, jako jsou zápaly plic, neurologické problémy nebo dokonce úmrtí.
Přenos černého kašle
Onemocnění je nebezpečné zejména pro nejmenší děti a kojence, může ohrozit i život. Vyskytuje se stále častěji ale i u dospělých, u kterých časem může dojít ke snížení hladiny ochranných protilátek po očkování. K přenosu bakterie dochází od infikovaného jedince prostřednictvím aerosolu při mluvení, kašli a kýchání, období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby onemocnění. Pokud osoby v okolí nemocného nejsou imunní, může se jich nakazit i 90 %.
Léčba černého kašle je vždy cílená a patří do rukou lékaře. U malých dětí je většinou nutná hospitalizace. Zásadní jsou antibiotika, doplňování tekutin – často nitrožilní infuzí, izolace nemocných.
Povinné očkování proti černému kašli novorozenců a dětí
„Očkování proti černému kašli je v ČR součástí povinného očkování a hradí jej stát. Od ledna 2018 se očkuje třemi dávkami hexavakcíny (chrání proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, dávivému – černému – kašli, hemofilovým infekcím a žloutence typu B),“ vysvětlují odborníci z kliniky EUC.
První očkování se provede od započatého 9. týdne dvěma dávkami v průběhu prvního roku života dítěte a poté třetí dávka vakcíny je podána mezi 11.–13. měsícem věku dítěte. U nedonošených dětí je schéma upraveno a obsahuje i čtvrtou dávku vakcíny. Dále se mezi 5.–6. rokem a následně ještě v 10.–11. roce provádí přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli.
„O případných kontraindikacích očkování je potřebné poradit se s lékařem. Mezi obecné kontraindikace patří horečnaté onemocnění, některá chronická onemocnění, degenerativní a metabolická onemocnění, alergické reakce,“ dodávají lékaři z kliniky EUC.
Černý kašel – očkování těhotných
„Očkování těhotných žen již není tabu, naopak je to důležitý prvek ochrany ženy i jejího ještě nenarozeného dítěte před infekčními onemocněními. Některé vakcíny jsou v těhotenství kontraindikované (živé vakcíny), nesmí se podávat. Jiné jsou pro ochranu ženy a nenarozeného dítěte před některými infekčními onemocněními použitelné – zahrnují černý kašel, zarděnky, plané neštovice a chřipku. Očkování v třetím trimestru těhotenství je dnes doporučováno pro zabránění onemocnění kojenců – mezi 27. a 36. týdnem těhotenství. Obecně by žena měla znát stav svého očkování proti infekčním onemocněním, tedy zda byla v minulosti řádně očkována, případně si ještě před těhotenstvím vakcinaci doplnit,“ píše dále k tématu web euc.cz.
Očkování dospělých
„Očkování proti černému kašli provedené před mnoha lety v rámci povinného očkování již nemusí v dospělosti účinkovat. V dospělé populaci dochází k postupnému snižování hladiny ochranných protilátek – jejich hladinu lze prověřit v laboratoři,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. V dospělosti se proti nemoci již plošně neočkuje, ale vzhledem k růstu počtu případů černého kašle v populaci se doporučuje očkování zvážit i pro dospělé, zejména pak pro starší či chronicky nemocné lidi, budoucí rodiče i okolí novorozence.
Situace v České republice
V České republice, stejně jako v mnoha jiných zemích, se v posledních letech objevuje znepokojivý nárůst případů černého kašle. Odborníci zdůrazňují význam vakcinace jako klíčové obrany proti šíření této nemoci. Podle posledních dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a doporučení České vakcinologické společnosti je důležité dodržovat očkovací schéma a zvýšit povědomí veřejnosti o rizicích a prevenci.
ČT24: Případů černého kašle v Česku výrazně přibývá. Od začátku roku jich lékaři zachytili skoro 700 a v minulém týdnu týdnu 188. Podle odhadů epidemiologů jich může být až 4000 za rok. Důvodem je takzvaně klidové období během pandemie covidu-19, kdy byly hlášeny pouze desítky případů této nemoci ročně. Do vývoje většiny infekčních nemocí, včetně pertuse zasáhla protiepidemická opatření. Zároveň v některých oblastech také klesla proočkovanost. A přidám ještě vývoj po jednotlivých letech. V roce 2014 bylo v zemi hlášeno přes 2 500 případů. Následující roky se vývoj držel kolem 600 případů ročně až na rok 2019. Loni byla nemoc odhalena přibližně u 500 pacientů. Teď se šíří převážně mezi dětmi a středoškoláky. Téma bude ve vysílání komentovat Kateřina Fabiánová, epidemioložka Státního zdravotního ústavu.
Česko, podobně jako mnoho dalších zemí, čelí rostoucí hrozbě černého kašle, což je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění, které může mít vážné zdravotní důsledky, zejména pro nejmenší a nejzranitelnější členy společnosti. Země přijímá řadu opatření, aby se s touto hrozbou vypořádala a omezila její šíření. Mezi klíčové kroky patří:
- Očkovací programy: Česko má dlouhodobě zavedený očkovací program proti černému kašli, který je součástí standardního očkovacího kalendáře pro děti. Očkování je považováno za nejúčinnější způsob, jak předcházet šíření onemocnění, a je doporučováno pro kojence, malé děti, těhotné ženy a další rizikové skupiny.
- Veřejné informační kampaně: Pro zvýšení povědomí o důležitosti očkování a prevenci šíření černého kašle se v Česku organizují veřejné informační kampaně. Tyto kampaně jsou zaměřené na širokou veřejnost a snaží se informovat o příznacích, důležitosti rychlé lékařské pomoci a významu očkování.
- Monitorování a hlášení případů: Zdravotnické orgány v České republice pravidelně monitorují výskyt černého kašle a podporují lékaře a zdravotnické zařízení v hlášení nových případů. Tímto způsobem se snaží získat aktuální data o rozsahu a geografickém šíření onemocnění.
- Výzkum a vzdělávání: České zdravotnické orgány a vědecké instituce se také věnují výzkumu černého kašle, jeho příčin, přenosu a účinnosti očkování. Vzdělávání zdravotnických pracovníků o nejnovějších poznatcích a postupech v diagnostice a léčbě je dalším důležitým krokem.
- Podpora ze strany vlády a mezinárodní spolupráce: Česká vláda a mezinárodní zdravotnické organizace spolupracují na podpoře výzkumu, vývoje vakcín a zlepšení strategií veřejného zdraví, aby se efektivněji čelilo černému kašli a jiným infekčním nemocem.
Přestože se Česko a jeho zdravotnický systém snaží efektivně čelit černému kašli prostřednictvím těchto opatření, stále je důležité, aby veřejnost byla informována, ostražitá a aktivně se podílela na prevenci šíření onemocnění, zejména prostřednictvím očkování a dodržování hygienických doporučení.
Dětské infekční nemoci: od planých neštovic po pátou a šestou nemoc
Černý kašel je připomínkou toho, že i v éře pokročilé medicíny zůstávají některé nemoci hrozbou. Správná prevence, včetně vakcinace a včasného vyhledání lékařské pomoci, jsou klíčem k ochraně nejen jedince, ale celé společnosti. Odborníci a lékaři zdůrazňují, že informovanost a prevence mohou zachránit životy.
