Zvětšená slezina může být tichým zabijákem, často se projevujícím nejasnými příznaky. Jakým způsobem je diagnostikována a jaké jsou její rizika?
„Zvětšená slezina může být od několika mm až po desítky centimetrů. Jedná se o velmi vážný stav, který není radno podceňovat. My si zde popíšeme při jaké příležitosti se můžete setkat se zvětšenou slezinou,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„Slezina je největší lymfatický orgán, který se podílí na produkci protilátek a imunokompetentních buněk. Tvoří se zde lymfocyty a naopak erytrocyty se zde ničí. Slezina slouží také jako zásoba krve, při zvětšené námaze a potřebě kyslíku v těle, se krev ze sleziny uvolní a putuje do celého těla,“ upřesňuje medicínský portál.
V těle člověka existuje orgán, který často neupoutá na první pohled pozornost, avšak jeho zvětšení může způsobit vážné zdravotní komplikace – jedná se o slezinu. Zvětšení sleziny, známé také jako splenomegalie, je stav, který může být důsledkem různých onemocnění a poruch.
„Velikost sleziny se individuálně mění: délka 10−13 cm, šířka 6−8 cm, tloušťka 4 cm; stejně tak se mění i hmotnost, která zároveň závisí na stupni náplně krví: 140−160 g u muže; 120−150 g u ženy (hmotnost 200 g ještě není patologická). V klidu je velikost větší, hmotnost se mění s věkem – po 40. roce života hmotnost klesá. Patologicky může docházet ke zvětšení sleziny u některých krevních chorob (splenomegalie). Povrch je velmi křehký, při tupých nárazech na břišní stěnu se snadno trhá, což vede k silnému krvácení,“ uvádí zdravotnický web ceskaordinace.cz.
„U zdravých lidí by slezina neměla přesáhnout levý žeberní oblouk. Tím pádem není při pohmatu břicha prokazatelná. Onemocnění, která jsou přímo spojena se zvětšením sleziny, je celá řada. Při zvětšení sleziny je ji možno již hmatem rozpoznat přes břišní stěnu. Pohmatové vyšetření se provádí následovně: pacient je na zádech a lékař začne vyšetření ve spodní části břicha. Následně pokračuje do prostoru levého horního kvadrantu. Slezina se při dýchání pohybuje, proto je pacient lékařem vyzván k nádechu. Zvětšenou slezinu je lékař tedy schopen prsty rozeznat. Další možností je RTG vyšetření a ultrazvuk,“ upřesňuje dále web ceskaordinace.cz.
Diagnostika tohoto stavu není vždy jednoduchá, neboť příznaky mohou být nejasné a obecné. Mezi ně patří bolest v levé horní části břicha, pocit plnosti nebo tlaku v tomto místě, únava, hubnutí nebo bolesti kloubů. Pokud se objeví tyto příznaky, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.
K diagnostikování zvětšení sleziny lékař často používá kombinaci fyzického vyšetření, ultrazvukového vyšetření a dalších obrazových technik, jako je MRI nebo CT. Také se provádí laboratorní testy ke zjištění možných příčin tohoto stavu, jako jsou infekce, autoimunitní onemocnění nebo krvetvorné poruchy.
Příčiny zvětšení sleziny mohou být různorodé. Mezi nejčastější patří infekce (například mononukleóza), autoimunitní onemocnění (například lupus), cirhóza jater, leukémie a další. Riziko vzniku tohoto stavu může být zvýšeno genetickými faktory, chronickým užíváním alkoholu nebo vystavením toxickým látkám.
Onemocnění sleziny a její příznaky:
- myeloidní metaplazie
- splenomegalie
- hepatosplenomegalie
- hypoplazie sleziny, aplazie sleziny
- akcesorní slezina
- bloudivá slezina
nádory sleziny:
primární – hemangiom, lymfangiom, hemangiosarkom, lymfangiosarkom
sekundární – Hodgkinova nemoc
Zvětšená slezina u dětí
„Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při sepsi, tedy při otravě krve, se slezina aktivuje, zvětšuje se až na několikanásobek své velikosti a její struktura se zcela stírá – vzniká septická slezina. Zvětšení sleziny se odborně nazývá splenomegalie. Slezina se zvětšuje také při městnání krve a některých chorobách krvetvorby, jako je například leukemie, Hodgkinův lymfom, pravá polycytémie, či jater, například při hepatitidě, infekční mononukleóze nebo jaterní cirhóze. Na zvětšenou slezinu si ve většině případů sami nepřijdete. Až když se u vás projeví některá z výše uvedených nemocí a lékař vás pošle na komplexnější vyšetření, lze na ultrazvuku břicha pozorovat zvětšení. Zvětšení sleziny se řeší podle toho, jaká je příčina. Po chirurgickém odstranění sleziny může člověk žít zcela bez problémů a bez omezení. Zvětšená slezina se neprojevuje žádnými příznaky, tlačí však na okolní orgány a nervy. To způsobuje bolesti břicha, nadýmání či nechutenství,“ píše dále web ceskaordinace.cz, jenž dodává, že ke zvětšení sleziny dochází v těchto případech:
- infekce – zejména pak bakteriální infekce (u dětí může být zvětšená u všech infekcí)
- úraz – krvácení do sleziny, pohmoždění
- nádorové onemocnění – leukémie, nádor přímo na slezině
- onemocnění kardiovaskulární – anémie, pravostranné srdeční selhání, trombózy, endokarditida, hemolýza (předčasné odumírání červených krvinek)
- obecné onemocnění jater – jaterní cirhóza, portální hypertenze
- autoimunitní onemocnění – lupus, revmatoidní artritida
- další specifické nemoci – amyloidóza, cystická fibróza, hemochromatóza
Následky zvětšení sleziny mohou být vážné, včetně možnosti ruptury sleziny, což je život ohrožující stav. Kromě toho může zvětšená slezina narušit normální funkce těla, jako je zvýšení rizika infekcí nebo problémy s krvácením.
Léčba zvětšení sleziny závisí na příčině tohoto stavu. V některých případech může být nutný chirurgický zákrok ke zmenšení sleziny, zejména pokud existuje riziko ruptury. U jiných příčin může být léčba zaměřena na léčbu základního onemocnění.
„Léčba rakoviny sleziny spočívá v chirurgickém odstranění postižené oblasti (splenektomie), což je operativní zásah, který je založený na úplném odstranění patologické tkáně orgánu. Pokud je detekováno onemocnění v raném stadiu vývoje, je zde šance zachránit postižený orgán částečným odstraněním nádorových částí s následným ozářením nebo chemoterapeutickou léčbu,“ upřesňuje dále web ceskaordinace.cz.
Tumory sleziny jsou vzácné. Nejčastější jsou sekundární infiltrace při lymfomech a leukemiích. Velmi vzácné jsou pak primární tumory – hemangiom, hemangiosarkom, primární maligní lymfomy sleziny. Metastázy jiných tumorů (zejména epiteliálních) jsou ve slezině vzácné, slezina je zpravidla bez metastáz i při generalizovaných tumorech břišní dutiny s karcinózou peritonea a mnohočetnou infiltrací jater.
„Pacient ve většině případů nemá žádné příznaky a nemá bolest. Onemocnění může způsobit slabost, hubnutí, neodůvodněné zvýšení tělesné teploty. Spolu s nádorovým onemocněním sleziny se mohou vyskytovat apatické stavy a projevy anémie,“ vysvětluje web ceskaordinace.cz.
„Diagnóza v pozdějších stadiích onemocnění ve většině případů nevede k obnově těla a často končí úmrtím pacienta. Důvodem jsou vytvořené metastázy. Prognóza je dobrá při včasné diagnóze nemoci a je jedním ze základních kroků vedoucích k uzdravení pacienta,“ doplňuje zdravotnický web.
Lékaři a odborníci zdůrazňují důležitost pravidelných preventivních prohlídek a sledování zdravotního stavu, zejména pokud se objeví neobvyklé příznaky. Zvětšení sleziny může být symptomem závažných onemocnění, a proto je důležité nezanedbat tuto potenciálně nebezpečnou situaci.
Historie zvětšení sleziny sahá do dávných dob, kdy člověk začal zkoumat tělesné struktury a léčit nemoci. První zmínky o zvětšení sleziny lze nalézt v textech starověkých civilizací, jako jsou sumerské, egyptské a starověké řecké texty. Tyto civilizace si povšimly neobvyklých symptomů spojených s onemocněním sleziny, i když tehdejší chápání této nemoci bylo spíše mytologické než vědecké.
První vědecké popsání zvětšení sleziny je připisováno řeckému lékaři Hippokratovi, který žil ve 4. století př. n. l. V jeho spisech je zmíněna patologie sleziny, ačkoli pojetí této nemoci bylo ovlivněno tehdejšími představami o fyziologii a medicíně.
Během středověku a raného novověku se znalosti o zvětšení sleziny rozvíjely pomalu, přičemž léčba byla často založena na tradičních metodách a bylinkových léčivech. Problémy spojené se zvětšenou slezinou byly často chápány jako důsledek nerovnováhy humórů, což byla tehdejší teorie o zdraví a nemoci.
V 19. století, s rozvojem moderní medicíny a vědeckých metod, začaly být lékařské znalosti o zvětšení sleziny podrobnější. Lékaři začali rozlišovat různé příčiny tohoto stavu, jako jsou infekce, leukémie nebo jaterní onemocnění.
V průběhu 20. století se diagnostické metody stále zlepšovaly, což umožnilo lékařům lépe identifikovat zvětšení sleziny a zjistit jeho příčiny. Moderní medicína nabízí širokou škálu diagnostických nástrojů, včetně ultrazvukových, CT a MRI vyšetření, které umožňují přesnější stanovení velikosti a stavu sleziny.
Léčba zvětšení sleziny se také dramaticky zlepšila. Pokud je zvětšení sleziny způsobeno infekcí, může být léčeno antibiotiky. Pokud je příčinou autoimunitní onemocnění, mohou být použity imunosupresivní léky. V některých případech, zejména pokud je slezina zvětšená natolik, že hrozí ruptura, může být nutný chirurgický zákrok k odstranění sleziny, což se nazývá splenektomie.
Zvětšená játra: běžný příznak, který může mít různé příčiny
Dnešní léčba zvětšení sleziny se zakládá na pečlivé diagnostice, sledování a individuálním přístupu ke každému pacientovi. Moderní lékaři mají k dispozici široké spektrum léčebných možností, které mohou pomoci řídit a léčit zvětšenou slezinu a minimalizovat její komplikace.
Závěrem by bylo dobré zmínit, že zvětšení sleziny je komplexní stav, který vyžaduje pečlivé vyšetření a léčbu. Informovanost o možných příznacích a rizicích je klíčová pro zachování zdraví a prevenci vážných komplikací spojených s tímto stavem.
