Cévní mozková příhoda je vážný stav, který vyžaduje okamžitou první pomoc. Jak správně postupovat a co dělat, aby byl pacient co nejrychleji ošetřen?
„První pomoc při cévní mozkové příhodě je klíčová. Včasné rozpoznání příznaků a rychlé jednání mohou zachránit život a omezit trvalé následky,“ uvádí zdravotnický web spektrumzdravi.cz.
Jak rozpoznat cévní mozkovou příhodu?
Cévní mozková příhoda nastává, když dojde k přerušení nebo omezení zásobování mozku krví a kyslíkem. Toto omezení může být způsobeno buď zablokováním cévy, nebo jejím prasknutím. Hlavními příznaky, podle kterých lze cévní mozkovou příhodu poznat, jsou:
- Náhlá slabost nebo znecitlivění jedné strany těla, často se projevující v obličeji, paži nebo noze.
- Poruchy řeči, jako je obtížnost vyslovování slov nebo úplná ztráta schopnosti mluvit.
- Zhoršené vidění na jedno nebo obě oči.
- Ztráta rovnováhy, problémy s chůzí, závratě nebo nekoordinované pohyby.
- Silná bolest hlavy, která se objeví náhle bez zjevné příčiny.
Pamatujte, že jde o čas!
Pokud zaznamenáte tyto příznaky, je třeba jednat okamžitě.
První pomoc při cévní mozkové příhodě
Pokud jste svědky cévní mozkové příhody, je zásadní zachovat klid a rychle jednat. První pomoc je klíčová pro minimalizaci následků. Postupujte podle následujících kroků:
- Zavolejte zdravotnickou záchrannou službu na telefonním čísle tísňové linky 155 oznamte operátorovi podezření na cévní mozkovou příhodu. Dbejte, a to vždy pokynů operátora, který vás povede krok po kroku a urychleně k vám vyšle nejbližší posádku rychlé zdravotnické pomoci (RZP). V případě, že by pacient ztratil vědomí nebo byl již v bezvědomí a nekomunikoval spolu se záchranáři na místo vyráží také službukonající lékař.
- Zkontrolujte dýchání a vědomí pacienta. Pokud pacient nedýchá nebo má nepravidelné dýchání, zahajte resuscitaci.
- Polohujte pacienta: Uložte ho do polohy na zádech s mírně zvýšenou hlavou. Pokud je pacient v bezvědomí, ale dýchá, položte ho do stabilizované polohy na boku.
- Nepodávejte žádné jídlo ani nápoje, protože může dojít k dušení.
- Monitorujte pacienta do příjezdu záchranné služby a kontrolujte jeho dýchání a vědomí. Pokud by se do příjezdu zdravotníků cokoliv změnilo, v rámci zdravotního stavu postiženého okamžitě to oznamte operátorovi tísňové linky, který by následně přijíždějící záchranáře blíže informoval. (Pozn.: u cévní mozkové příhody hraje čas klíčovou roli a to doslova. Čím dříve se daný pacient dostane na odborné nemocniční specializované pracoviště, tím je mnohonásobně vyšší šance na jeho uzdravení.)
„Rychlá reakce je při cévní mozkové příhodě klíčová. Každá minuta zvyšuje riziko trvalého poškození mozku,“ upozorňuje v krátké citaci zdravotnický portál zdravi.euro.cz.
Ischemická a hemoragická cévní mozková příhoda: rozdíly a příčiny
Cévní mozková příhoda může být způsobena dvěma hlavními typy příčin:
- Ischemická cévní mozková příhoda: Tento typ mrtvice je způsoben zablokováním cévy v mozku, obvykle krevní sraženinou. Ischemická příhoda je nejčastějším typem cévní mozkové příhody a tvoří asi 85 % všech případů. Příčiny zahrnují aterosklerózu, kdy dochází k ukládání tukových plaků na stěnách cév, což omezuje průtok krve.
- Hemoragická cévní mozková příhoda: Tento typ příhody je způsoben prasknutím cévy v mozku, což vede k krvácení do mozku. Nejčastější příčinou hemoragické mrtvice je vysoký krevní tlak nebo aneurysma (oslabení cévní stěny).
Co je to lehká mozková příhoda?
Lehká nebo také malá mozková příhoda se odborně nazývá tranzitorní ischemická ataka (TIA). Tento stav má podobné příznaky jako skutečná cévní mozková příhoda, ale příznaky jsou dočasné a obvykle vymizí během několika minut až hodin. TIA je varovným signálem, že v budoucnu může dojít k vážnější cévní mozkové příhodě, a proto je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Jak postupují zdravotničtí záchranáři při cévní mozkové příhodě?
Co nastane, když k vám domů dorazí posádka záchranné služby? Zdravotničtí záchranáři jsou vyškoleni v poskytování urgentní medicíny a mají za úkol stabilizovat pacienta, poskytnout nezbytnou léčbu a co nejrychleji ho dopravit do specializovaného zdravotnického zařízení. Postupují následovně:
- Rychlá diagnostika pomocí FAST testu: záchranáři zkontrolují obličej (Face), schopnost zvednout obě ruce (Arms), řeč (Speech) a čas (Time). Pokud je některý z těchto testů pozitivní, jedná se o pravděpodobnou cévní mozkovou příhodu.
- Podání kyslíku: záchranáři podají pacientovi kyslík, aby zlepšili okysličení mozku.
- Monitorování vitálních funkcí: sledují srdeční frekvenci, krevní tlak a další důležité parametry.
- Transport do specializovaného centra: pacient je co nejrychleji přepraven a směřován do specializovaného centra, kde může být poskytnuta adekvátní léčba, jako je trombolýza (rozpuštění krevní sraženiny) nebo neurochirurgický zákrok. Pacientovi s příznaky cévní mozkové příhody se provádí tzv. „statim“ CT vyšetření mozku.
Léčba cévní mozkové příhody
Léčba cévní mozkové příhody závisí na typu příhody:
- U ischemické cévní mozkové příhody je cílem obnovit průtok krve do postižené části mozku. Toho lze dosáhnout podáním léků, které rozpouští krevní sraženinu, nebo chirurgickým odstraněním sraženiny pomocí katetrizační metody.
- U hemoragické cévní mozkové příhody je důležité zastavit krvácení a snížit tlak na mozek. To může zahrnovat chirurgický zákrok k odstranění krevní sraženiny nebo opravu poškozené cévy.
Historie cévní mozkové příhody
Cévní mozková příhoda byla poprvé popsána již ve starověku, kdy lékaři jako Hippokrates a Galén zkoumali příčiny náhlých ochrnutí. Až v moderní době, zejména ve 20. století, došlo k významnému pokroku v diagnostice a léčbě cévní mozkové příhody. Dnes je díky moderním zobrazovacím technologiím a rychlé léčbě možné výrazně zlepšit prognózu pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu.
Život po cévní mozkové příhodě
Život po cévní mozkové příhodě se může výrazně lišit v závislosti na závažnosti poškození mozku.
Někteří pacienti se zotaví rychle a mohou se vrátit k běžným aktivitám, zatímco jiní mohou potřebovat dlouhodobou rehabilitaci. Častým následkem cévní mozkové příhody je hemiparéza, což je částečné nebo úplné ochrnutí jedné strany těla. Tito pacienti často potřebují intenzivní fyzioterapii a další formy rehabilitace, aby znovu získali kontrolu nad svým tělem.