Urgentní příjem je klíčovým místem nemocnic v ČR, kde se rozhoduje o životech. Jaké výzvy zde čekají na personál?
„Pohotovostní pracoviště vyššího typu. Urgentní příjem je specializované pracoviště s nepřetržitým provozem, které zajišťuje příjem a poskytování intenzivní akutní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví a pacientům v přímém ohrožení života. Obrátit se na ně mohou pacienti přímo, přednostně je však určeno pro příjem pacientů přivážených zdravotnickou záchrannou službou s náhlým zhoršením zdravotního stavu úrazové i neúrazové povahy. Tato pracoviště bývají zpravidla velmi přetížena. Aby se dostalo každému pacientovi vyšetření včas přiměřeně jeho zdravotního stavu, jsou tato pracoviště vybavena recepcí, která stanovuje pořadí pacientů ve spolupráci s lékaři ve službě a třídí pacienty podle naléhavosti, potřebné intenzity a odbornosti péče. Organizačně mohou být oba typy pohotovostního pracoviště ve velkých nemocnicích propojena a mohou se i různě jmenovat (např. společný příjem, centrální příjem, akutní ambulance, apod.),“ uvádí k tématu Národní zdravotní informační portál (NZIP).
„Oba typy pohotovostních pracovišť jsou určeny k řešení zdravotních problémů, které vznikly náhle: např. selhání oběhu, selhání dechu, mrtvice, infarkt, náhle vzniklá bolest, astmatický záchvat, náhlé onemocnění břicha, úrazy, otravy, apod. Pacienti, kteří na pohotovost přijdou s dlouhodobými obtížemi, které nejsou náhle vzniklým závažným postižením zdraví a přímým ohrožením života, zpravidla pak čekají na vyšetření velmi dlouho, protože vždy mají přednost ti, jejichž zdravotní stav vyžaduje neodkladnou péči, i z toho důvodu nelze doporučit využívání pohotovostí pro řešení zdravotních problémů, jež mohou být řešeny v rámci standardní ordinační doby registrujícího lékaře či ambulantního specialisty,“ dodává k tématu nzip.cz.
Urgentní nemocniční příjem, známý také jako Emergency, představuje, jak již bylo zmíněno základní kámen akutní péče v nemocnicích po celé České republice. Toto místo, kde se sekundy rovnají věčnosti, je prvním kontaktním bodem pro pacienty v kritickém stavu. Urgentní příjem se zabývá širokým spektrem situací – od drobných úrazů až po život ohrožující stavy, které vyžadují okamžitou lékařskou pozornost.
Fungování urgentního příjmu je koordinováno s přednemocniční neodkladnou péčí, kde zásadní roli hrají zdravotnické záchranné služby. Tyto služby jsou často prvním kontaktem s pacientem a zodpovídají za stabilizaci jeho stavu a rychlý transport do specializovaného zařízení. Vzájemná spolupráce a komunikace mezi záchrannou službou a urgentním příjmem jsou klíčové pro zachování životů.
Vybavení urgentního příjmu musí odpovídat nejvyšším standardům. Obvykle zahrnuje pokročilé diagnostické nástroje jako jsou CT a MRI skenery, ultrazvuky a kompletní laboratorní služby a podob. Dále je vybaven resuscitačními místnostmi a má přímý přístup k operačním sálům.
Personál urgentního příjmu je vysoce specializovaný a multidisciplinární. Lékaři, zdravotní sestry a zdravotničtí záchranáři musí mít specifickou kvalifikaci a vzdělání, které je v souladu s platnými zákony a vyhláškami. Tyto předpisy určují, jaké kvalifikace a zdravotnické vzdělání je nezbytné pro práci v tak vysoce stresovém prostředí.
Rozdíl mezi urgentním příjmem a klasickým příjmem pacientů k hospitalizaci je v povaze péče. Zatímco klasický příjem se věnuje plánované péči, urgentní příjem řeší akutní a často nepředvídatelné situace. Tento fakt klade na personál urgentního příjmu velké nároky, neboť musí být připraven na široké spektrum možných zdravotních stavů a okamžitě reagovat na vývoj situace.
Urgentní nemocniční příjem je místo, kde se každodenně odehrávají skutečné lidské drama. Přestože je práce zde náročná a často emocionálně vyčerpávající, pro mnoho zdravotnických profesionálů představuje nejvýznamnější část jejich kariéry. Díky jejich odhodlání a odbornosti může být mnoho životů zachráněno.
Zneužívání urgentního příjmu
Podle lékařů se stále častěji stává, že lidé nadužívají urgentní příjmy v nemocnicích, s 20 procenty z nich přicházejících do Krajské nemocnice T. Bati. Zdravotníci na webu zezdravotnictvi.cz popisují, že čím menší problém, tím větší arogance u pacientů.
MUDr. Michal Pisár, primář Urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, upozorňuje na to, že naproti obsahu slova „urgentní příjem“ není ve skutečnosti všem pacientům, kteří sem přicházejí, nutně zapotřebí okamžitého a naléhavého ošetření. V poslední době se často setkává s případy pacientů, kteří nemají praktického lékaře, a tak místo toho volí cestu na urgentní příjem, kde není třeba žádné registrace. Častým jevem je také neochota praktických lékařů a ambulantních specialistů k poskytnutí ošetření mimo nemocnici, přičemž je jim snadnější pacienta poslat na urgentní příjem, aniž by před tím sjednali diagnózu či ošetření.
„S narůstajícím počtem lidí, kteří nadužívají urgentní příjem k běžnému ošetření a vyšetření, dochází k vyhoření zdravotníků, kteří se snaží pomoci pacientům. Také se stává, že dochází ke konfliktům z důvodu rozdílných očekávání pacientů a možností akutní pomoci ze strany zdravotnického personálu. MUDr. Michal Pisár doufá, že se v budoucnu bude věnovat především těm pacientům, kteří skutečně potřebují akutní pomoc, a budou zvažovat alternativní způsoby léčby pro pacienty, kteří netrpí náhlými zdravotními problémy a jejichž došetření by mohlo proběhnout mimo urgentní příjem,“ píše dále k tématu web zezdravotnictvi.cz.
Hraniční linie mezi životem a smrtí: příběh urgentní medicíny
Každodenně se setkávají zdravotníci s pacienty, kteří přicházejí na urgentní příjem s běžnými problémy a bolestmi, jako je bolest hlavy nebo zad, běžnou vyrážkou či s obavou ohledně užívání antibiotik. Mnohdy se objevují i případy, kdy pacienti mají obavy z poklesku plomby nebo jiných běžných potíží. Primář Pisár vyjadřuje na webu zezdravotnictvi.cz své překvapení nad tím, s jakými triviálními problémy se pacienti na urgentním příjmu obracejí.
