Ostrá bolest při každém pohybu? Naražená kostrč dokáže znemožnit i sednutí. Jak poznat zranění a co na něj platí?
Kostrč, malá kost trojúhelníkovitého tvaru, je integrální součástí pánevní oblasti a pánevního dna. Vznikla splynutím několika posledních obratlů a představuje evoluční pozůstatek ocasu. Umístěna v zadní partii pánve, hraje roli při podpoře stability v sedě. Poranění kostrče, a to zejména její naražení, patří k poměrně častým úrazům, které mohou být provázeny značnou bolestivostí a omezením pohyblivosti. Bolest se typicky zhoršuje při pohybu a může se šířit do dolních končetin, konkrétně do lýtek. V některých případech se mohou objevit i parestezie (brnění) v horních končetinách.
Mechanismus vzniku naražení kostrče je různorodý. Mezi sportovci se nejčastěji setkáváme s pády na hýždě, například při bruslení (in-line i na ledě) či při doskoku po skoku. K úrazu může dojít i v důsledku nehod a jiných traumatických událostí.
Bolestivost spojená s naraženou kostrčí má obvykle pásový charakter a její intenzita se zvyšuje nejen při chůzi, ale i při jiných aktivitách. Bolestivé vjemy mohou vyzařovat do třísel a po vnitřní straně stehen. Časté jsou rovněž bolesti hlavy lokalizované v zátylku. Dalším typickým projevem je přenos bolesti do oblasti přechodu krční a hrudní páteře (cervikothorakálního přechodu) a do samotné hrudní páteře. Tyto stavy se mohou projevovat pocity tlaku mezi lopatkami a subjektivním pocitem dušnosti.
V případě méně závažného naražení kostrče obvykle není nutná okamžitá lékařská intervence. Důležitý je klidový režim, udržování postižené oblasti v teple a postupné, opatrné rozhýbávání po odeznění akutní bolesti. Pokud je však poranění vážnější, vyžaduje odborné vyšetření lékařem a fyzioterapeutem. Terapie naražené kostrče, případně již rozvinutého kostrčového syndromu, zahrnuje kineziologické vyšetření provedené zkušeným fyzioterapeutem. Na základě anamnézy a podrobného vyšetření terapeut stanoví individuální plán léčby. Ten typicky zahrnuje uvolnění kostrče, mobilizaci sakroiliakálního skloubení (SI skloubení), mobilizaci bederní, krční a hrudní páteře, mobilizaci žeber a uvolnění svalů se zvýšeným napětím (hypertonických svalů). Důležitou součástí léčby je aktivní spolupráce pacienta, který doma provádí doporučené cviky. Tyto cviky pomáhají udržovat optimální svalové napětí a slouží jako prevence vzniku kloubních blokád.
Mobilizace kostrče se provádí per rectum, tedy přes konečník. Tento postup může být indikován bezprostředně po úrazu nebo až po instruktáži cvičení v případě kostrčového syndromu. Pacient obvykle cvičí doma po dobu jednoho měsíce a následně se provádí kontrolní kineziologické vyšetření s případnou další mobilizací kostrče. V některých případech se po cvičení svalová nerovnováha a kloubní blokády upraví spontánně a mobilizace kostrče není nutná. Zákrok se provádí v poloze na všech čtyřech končetinách a pacient může pociťovat nutkání na stolici. Důležitá je spolupráce s fyzioterapeutem pro dosažení maximálního uvolnění. Terapie je zakončena mobilizací a odstraněním blokád kostrče. Vzhledem k tomu, že se na kostrč upíná značná část svalů pánevního dna, může jejich napětí vést k posunu kostrče a vzniku různých obtíží.
Při silných bolestech může lékař aplikovat obstřik nebo předepsat analgetika pro úlevu od bolesti. Doba hojení poranění kostrče je individuální a obvykle se pohybuje v rozmezí dvou až pěti týdnů. Tato doba je však pouze orientační.
Pro úlevu od bolesti lze lokálně aplikovat masti s protizánětlivým a analgetickým účinkem, jako například masti s obsahem ibuprofenu, diklofenaku či jiných nesteroidních antirevmatik.
V případě silných bolestí a podezření na zlomeninu kostrče je nutné vyhledat lékařskou pomoc a vyloučit závažnější poranění. Diagnostika zahrnuje rentgenové vyšetření (RTG), které dokáže odhalit zlomeninu nebo vykloubení (luxaci) kostrče. Přímé vyšetření kostrče se provádí pohmatem, ideálně i per rectum. Vyšetření může provést chirurg, neurolog, ortoped nebo rehabilitační lékař. V některých případech může být pro posouzení stavu indikováno i CT vyšetření pánve. Hospitalizace je nutná v případech, kdy je nutné operační řešení poškození kostrče. Během operace se odstraňuje část kostrče, která způsobuje obtíže. Délka hospitalizace a rekonvalescence závisí na konkrétním průběhu zákroku.
Pro uvolnění kostrče a okolních struktur se doporučují následující cviky:
- Cvik 1: v leže na zádech přitáhněte levé koleno k hrudníku a současně zvedněte hlavu a nataženou pravou nohu asi 15 cm nad podložku. Provádějte klidné dýchání (sedm nádechů a výdechů s cílením do oblasti kostrče) a poté vyměňte nohy.
- Cvik 2: v leže na zádech s pokrčenými koleny a chodidly na podložce lehce zatlačte bedra do podložky (podsazení pánve) a provádějte pomalé pohyby pánve střídavě k pravé a levé patě. Pohyby by měly být malé (2-3 cm) a plynulé. Opakujte 5x na každou stranu.
Doporučuje se také návštěva plaveckého bazénu s možností využití vířivky. Plavání napomáhá uvolnění svalů a masáž trysek v oblasti křížové a bederní páteře může přinést úlevu. Pro podporu správného držení těla a uvolnění svalstva bederní páteře je vhodné používat bederní polštář z líné pěny.
Pozor na ledovku: naražená kostrč jako zimní nebezpečí
Zimní období s sebou přináší kromě krásné zasněžené krajiny také zvýšené riziko pádů, a to zejména na zledovatělých chodnících. Tyto pády mohou mít za následek různá zranění, přičemž naražená kostrč patří k těm poměrně častým a bolestivým. Zrádný led, skrytý pod tenkou vrstvou sněhu, se stává nečekanou pastí pro chodce. Stačí chvilka nepozornosti, uklouznutí a nekontrolovaný pád na hýždě může vést k nepříjemnému úrazu. Naražená kostrč se projevuje silnou, bodavou bolestí v dolní části páteře, která se zhoršuje při sezení, chůzi i změně polohy. Vzhledem k jejímu umístění a propojení s mnoha svaly a vazy pánevního dna, může toto zranění značně omezit běžné denní aktivity.
Prevence pádů na zledovatělém povrchu by proto měla být v zimních měsících prioritou. Základem je vhodná obuv s protiskluzovou podrážkou, která zajistí stabilitu a minimalizuje riziko uklouznutí. Důležité je také sledovat povrch chodníků a vyhýbat se úsekům pokrytým ledem či uježděným sněhem. V případě námrazy je vhodné zkrátit krok a chodit pomaleji, s mírně pokrčenými koleny, čímž se sníží těžiště a zlepší stabilita. Při chůzi je také vhodné se opírat o hůl nebo hole, které poskytnou dodatečnou oporu.
Pokud už k pádu dojde a objeví se silná bolest v oblasti kostrče, je důležité situaci nepodceňovat. I když se na první pohled může zdát, že se jedná pouze o „naraženinu“, silná bolest a omezená hybnost by měly být důvodem k návštěvě lékaře. Ten provede potřebná vyšetření a vyloučí případné zlomeniny či jiná vážnější poranění. Včasná diagnostika a adekvátní léčba, ať už konzervativní, zahrnující klidový režim a fyzioterapii, nebo v ojedinělých případech i chirurgickou intervenci, jsou klíčové pro urychlení hojení a minimalizaci dlouhodobých následků.
Pamatujte, že prevence je vždy lepší než léčba. Věnujte proto v zimních měsících zvýšenou pozornost chůzi po zledovatělých chodnících a minimalizujte riziko pádů. V případě úrazu neváhejte vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
