Mozek dospívajících je ve vývoji zranitelný vůči alkoholu. Jak ovlivňuje jejich kognitivní schopnosti a budoucí prosperitu?
„Nadměrná konzumace alkoholu je spojená s negativními vlivy na mozkovou tkáň. Jak je tomu ale v případě konzumace menších objemů alkoholu? Studie využívající data z UK Biobank hodnotila souvislost mezi příjmem alkoholu a strukturou šedé a bílé hmoty mozkové u velkého vzorku jinak zdravých dospělých,“ uvádí medicínský web prolekare.cz.
„Konzumace alkoholu je jedním z hlavních faktorů přispívajících k morbiditě a vysokým zdravotním nákladům na celém světě. Poruchy způsobené užíváním alkoholu (AUD – alcohol use disorder) patří celosvětově k nejrozšířenějším duševním onemocněním. Alkohol má řadu nepříznivých účinků na fyzické, kognitivní a sociální funkce a přispívá například k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, malnutrice, nádorových onemocnění a předčasného stárnutí,“ upřesňuje dále web prolekare.cz, jenž dodává, že silná konzumace alkoholu (tj. > 18 jednotek/týden u žen a > 24 jednotek/týden u mužů) je spojovaná s atrofií mozku, ztrátou neuronů a horší integritou bílé hmoty.
O negativních následcích lehké až střední konzumace alkoholu ovšem existují nejednotné důkazy.
Vědecká studie publikovaná v časopise Nature Reviews Neuroscience informuje o tom, jak pití alkoholu ovlivňuje centrální nervovou soustavu a chování dospívajících. Pití alkoholu u mladistvých je velkým společenským problémem. Hodnoty spotřeby alkoholu mezi adolescenty jsou v evropských zemích znepokojivě vysoké.
Navíc po celém světě je alkohol příčinou necelých 7 % úmrtí a invalidity u mládeže. Přehledový článek zveřejněný v časopise (pozn. redakce: v jeho on-line verzi) Nature Reviews Neuroscience shrnuje výsledky dosavadních výzkumů o dopadech alkoholu na mozek a chování dospívajících. V průběhu adolescence stále probíhá dozrávání nervové tkáně a některých mozkových struktur. Mozek dospívajícího proto může být před alkoholem zranitelnější než mozek dospělého člověka. Jak výzkumy lidí, tak výzkumy provedené na zvířatech, přináší podstatné důkazy toho, že opakované užívání alkoholu v adolescenci výrazně ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Mozkové změny, ke kterým dochází následkem pití, zahrnují zejména narušenou myelinizaci (proces vytváření obalů nervových spojů probíhající v adolescenci), horší integritu bílé tkáně, která tvoří mozkové spoje, a také změny v propojení frontálních a limbických oblastí mozku (spoje odpovídající za kontrolu impulzivního chování). Změny mozkové tkáně se mohou následně projevovat jako deficity v myšlení a každodenním fungování. Ve výzkumech tak byly u dospívajících zjištěny problémy s verbálním učením, pozorností, vizuoprostorovou orientací a pamětí. Studie na zvířatech vedle toho objevily snížení flexibility myšlení, vyšší míru úzkostného a riskantního chování, a zvýšení motivace k pití alkoholu v dospělosti.
Souvislost mezi dětským traumatem a pozdějším zneužíváním alkoholu
Obecný výzkum naznačuje, že mladí, kteří zažili trauma z dětství, mohli narušit růst v oblastech mozku a vzorce spojení mezi oblastmi mozku, což u nich může zvýšit pravděpodobnost, že se během dospívání zapojí do nadměrného pití.
Dospívající mozek
Mozky dospívajících jsou vůči negativním účinkům alkoholu zranitelnější než mozky dospělých. Zneužívání alkoholu během dospívání může změnit vývoj mozku, což může mít za následek dlouhodobé změny ve struktuře a funkci mozku.
Výpadky způsobené alkoholem
„Zneužívání alkoholu může způsobit alkoholem způsobené výpadky vědomí. Blackouty jsou mezery v paměti člověka na události, ke kterým došlo, když byl opilý. K těmto mezerám dochází, když člověk vypije tolik alkoholu, že dočasně zablokuje přenos vzpomínek z krátkodobého do dlouhodobého uložení – známého jako konsolidace paměti – v oblasti mozku zvané hipokampus,“ upřesňuje odborný portál niaaa.nih.gov.
Předávkování alkoholem
„Pokračování v pití navzdory jasným známkám významných poruch může vést k předávkování alkoholem. K předávkování alkoholem dochází, když je v krevním řečišti tolik alkoholu, že se začnou vypínat oblasti mozku, které kontrolují základní funkce podporující život – jako je dýchání, srdeční frekvence a kontrola teploty. Mezi příznaky předávkování alkoholem patří duševní zmatenost, potíže se zachováním vědomí, zvracení, záchvaty, potíže s dýcháním, pomalý srdeční tep, vlhká kůže, otupělé reakce (jako je absence dávivého reflexu, který zabraňuje udušení) a extrémně nízká tělesná teplota,“ dodává portál niaaa.nih.gov.
Předávkování alkoholem může vést k trvalému poškození mozku nebo smrti.
