Biopsie umožňuje přesnou diagnózu nemocí. Jak probíhá a co o ní říkají lékaři a odborníci?
„Biopsie je nejspolehlivější diagnostická metoda, která se používá v případě podezření na přítomnost nádoru. Dokáže totiž přesně rozlišit nádorové buňky od nenádorových a současně určit jejich charakter. V podstatě se jedná o odběr malého vzorku tkáně určeného k histologickému, cytologickému nebo histochemickému vyšetření, které potvrdí nebo upřesní klinickou diagnózu. V případě pozitivního nálezu umožní i stanovení optimální léčby,“ píše v úvodu k danému tématu medicínský portál symptomy.cz.
Tento postup, který spočívá, jak již bylo zmíněno v odebrání vzorku tkáně z těla pacienta pro mikroskopické vyšetření, je klíčový pro diagnostiku řady onemocnění, včetně rakoviny.
Využití
„Tato metoda se často používá k diagnostice v gynekologii, gastroenterologii, nefrologii, onkologii a jiných odvětvích medicíny. V gynekologii je tato metoda hojně používána k diagnostice patologií dělohy, především pak děložního hrdla, v nefrologii se zase používá k diagnostice ledvinových onemocnění a v gastroenterologii slouží k identifikaci jaterních či střevních onemocnění. K rychlé diagnostice během operačního výkonu se provádí tzv. peroperační biopsie, kdy se odebraný vzorek zpracuje opět histologickými metodami a výsledek je znám do cca 20 minut. V onkologii se používá k diagnostice různých podezřelých útvarů, a to hlavně při podezření na charakter nádoru,“ vysvětluje dále medicínský portál symptomy.cz.
Proces biopsie
Biopsii lze provádět různými způsoby, v závislosti na lokalizaci a povaze podezřelé tkáně. Mezi běžné typy patří jehlou aspirovaná biopsie, excizní biopsie, která zahrnuje odstranění celého nádoru nebo léze, nebo incizní biopsie, při níž se odstraňuje pouze část léze.
„Všechny výsledky biopsií jsou obvykle diskutovány v rámci multidisciplinárního týmu (mamodiagnostik, histopatolog, chirurg a onkolog) a na základě týmového rozhodnutí je doporučen každé pacientce individuálně nejvhodnější následný léčebný postup. Toto sdělení obvykle provádí lékař mamodiagnostik,“ vysvětluje k tématu zdravotnický web mojemedicina.cz.
Výběr metody závisí na konkrétním případu a je vždy prováděn lékařem na základě předběžného vyšetření a zobrazovacích technik, jako je ultrazvuk, CT nebo MRI. Před samotným zákrokem je pacient obvykle informován o průběhu a možných rizicích.
Možné komplikace
„Výjimečně se během odběru může vyvinout krvácení, které je však zastaveno již na pracovišti. Hematom, resp. modřina v místě odběru se následně vstřebá. V případě většího hematomu je vhodné si místo potírat mastí, která urychlí jeho vstřebávání (např. léčivé přípravky s účinnou látkou ibuprufenum nebo heparinoidum). Mezi další komplikace, které mohou nejčastěji nastat po biopsii, patří mírná bolest po odeznění anestezie, otok, vzácně alergická reakce na náplast. V odstupu dní se velmi zřídka může vytvořit zánět, ale tyto případy jsou zcela výjimečné,“ upřesňuje web mojemedicina.cz.
Lokalizace prsních lézí
„Tzv. lokalizace neboli značení prsních lézí se využívá zejména k primárně chirurgickým výkonům, ale i při zahájení systémové léčby, to znamená při neoadjuvantní chemoterapii, resp. hormonální terapii. Důvodem předoperačního značení je zpřesnění a zrychlení průběhu chirurgického výkonu, tím zkrácení času celkové anestezie pacientek. Způsobů značení je řada, k nejčastěji používaným metodám patří v současnosti aplikace nitrotkáňových zrn přímo do místa nádoru. Metoda se provádí obdobně jako biopsie pomocí navigace zobrazovacími metodami. Princip je podobný jako pří provádění biopsií. V místním umrtvení se zavede zrno (ev. klip, lokalizační drátek) pomocí vodiče přímo do místa nádoru a následně se provede kontrolní mamografické vyšetření z důvodu kontroly polohy zrna (klipu, konce drátku). Podobně se značí mízní uzliny v podpaží, pokud je potřeba, a to dle rozhodnutí multidisciplinárního týmu. Toto zrno (pokud je např. magnetického původu) vytváří, v kontaktu se speciální sondou, kterou disponuje chirurg na operačním sále, magnetické pole. Dle intenzity magnetického pole chirurg přesně detekuje polohu zrna, resp. nádoru v hloubce prsu a tuto oblast chirurgicky odstraní. V případě lokalizace pomocí drátků se chirurg na sále orientuje dle pozice drátku v prsu. Každá metoda má své výhody a vždy záleží na tom, s jakou metodou mají mamodiagnostická a chirurgická centra největší a nejlepší zkušenosti,“ píše dále zdravotnický web mojemedicina.cz.
„Závěrem je potřeba podotknout, že v dnešní době je snaha bioptovat veškeré podezřelé nebo nejisté struktury. Jakýkoli chirurgický výkon v prsu by měl následovat až po předchozím histologickém vyhodnocení. Jinými slovy, chirurgové dnes operují pouze při znalosti terénu díky provádění biopsií,“ dodává zdravotnický web v dané citaci.
Lékařské obory a odborníci
Biopsie je prováděna různými specialisty podle typu a umístění tkáně. Patologové jsou ti, kdo nakonec vzorek vyšetřují. Onkologové, dermatologové, gastroenterologové a pulmonologové jsou příklady lékařů, kteří mohou biopsii nařídit a někdy i provést, zvláště pokud se jedná o specializované typy biopsie jako endoskopické nebo kožní biopsie.
Historie a vývoj biopsie
Biopsie má dlouhou historii, která sahá do 19. století, kdy byly první metody tohoto typu vyšetření vyvinuty. Původní techniky byly poměrně invazivní a často spojené s vysokým rizikem. Postupem času a díky pokrokům v medicínské technologii se biopsie stala méně invazivní a přesnější.
Současný stav a budoucí výhledy
Dnešní lékaři a vědci neustále hledají způsoby, jak biopsii dále zpřesnit a zmenšit s ní spojená rizika. Vývoj nových technologií, jako jsou robotické systémy a pokročilé zobrazovací techniky, umožňuje provádění biopsií s větší přesností a menším zásahem do těla pacienta. Výzkum v oblasti biopsie neustále pokračuje a snaží se zdokonalit techniky tak, aby byly co nejefektivnější a nejméně bolestivé pro pacienta. Například tekutá biopsie, která vyžaduje pouze vzorek krve, se již ukazuje jako slibná metoda pro detekci a sledování některých typů rakoviny.
Biopsie zůstává nezbytnou součástí diagnostického procesu v medicíně. Díky své schopnosti poskytnout detailní pohled na patologické změny v tkáních hraje klíčovou roli v diagnostice a plánování léčby mnoha nemocí. Jak technologie pokračuje v pokroku, můžeme očekávat další vylepšení této fundamentální diagnostické metody, která zůstává v popředí lékařského výzkumu a klinické praxe.