Infarkt myokardu: jak po něm nalézt nový smysl a obnovit ztracenou naději. Srdce dokáže znovu zářit. I po nemoci se dá do života vrátit.
Šance na přežití infarktu v Česku strmě vzrostly díky nonstop službám intervenčních oddělení, zakládání koronárních jednotek nebo zavedení nových léčebných postupů. Tématu se dnes věnovala redakce našeho zdravotnického magazínu.
Infarkt myokardu (IM) je závažným onemocněním, které postihuje miliony lidí po celém světě. Jedná se o vážný projev ischemické choroby srdeční, který může mít fatální následky. Nicméně, díky pokrokům v léčbě a rehabilitaci mají mnozí pacienti naději na plnohodnotný život po infarktu.
Infarkt myokardu, často nazývaný srdeční infarkt, nastává, když část srdce přestane dostávat dostatek krve kvůli uzávěru jedné či více koronárních tepen. Toto může vést k poškození srdce a způsobit nepříjemné symptomy, jako jsou bolest na hrudi, dušnost a únava. Naštěstí, díky rychlému lékařskému zásahu, moderním lékařským metodám a následné rehabilitaci, je možné žít plnohodnotný život i po těchto traumatizujících okamžicích.
Léčba a rehabilitace
Léčba infarktu myokardu začíná okamžitým přijetím pacienta do nemocnice, kde lékaři mohou použít léky nebo dokonce provést tzv. revaskularizaci srdce, což zahrnuje vkládání stentu do zúžené tepny. Důležitou součástí rehabilitace je změna životního stylu. To zahrnuje správnou stravu, cvičení a ukončení kouření.
Jedním z pacientů, kteří úspěšně překonali infarkt myokardu, je paní Martina Nováková, čtyřiačtyřicetiletá učitelka z Prahy. „Byl to pro mě velký šok,“ vzpomíná paní Nováková. „Ale díky včasné léčbě, rychlé pomoci profesionálu ze zdravotnické záchranné služby a výrazné podpoře mé rodiny a lékařů jsem se rychle vrátila do normálního života. Teď se snažím jíst zdravěji, cvičit pravidelně a brát své léky,“ doplnila.
Akutní péče
Lékařský zákrok pro pacienty, kteří prodělali akutní infarkt myokardu, může zahrnovat katetrizaci srdce, což je procedura, kterou provádí kardiolog nebo intervenční kardiolog. Zde je obecný průběh této procedury:
- Diagnostika a hodnocení: pacient je nejprve přijat do nemocnice, kde se provede diagnostika infarktu myokardu a zhodnocení jeho závažnosti pomocí elektrokardiografie (EKG), krevních testů a dalších vyšetření.
- Rychlá léčba: pokud se potvrdí akutní infarkt myokardu, pacientovi se podávají léky, které mají za cíl otevřít uzávěr koronární tepny a obnovit krevní tok do postižené oblasti srdce. To může zahrnovat trombolytickou léčbu (rozpouštění krevní sraženiny).
- Katetrizace srdce (koronarografie): pokud léky nejsou dostatečně účinné nebo pokud existuje výrazné nebezpečí komplikací, může být provedena katetrizace srdce. Pacient je připraven na sterilním operačním sále a místní anestézii.
- Zavedení katétru: lékař (kardiolog nebo intervenční kardiolog) zavádí tenký plastový katétr (tubus) do arterie obvykle v třísle nebo zápěstí pacienta. Katétr je veden až ke koronárním tepnám, které zásobují srdce krví.
- Koronarografické vyšetření: během katetrizace se provádí koronarografie, což je rentgenové vyšetření koronárních tepen. Pomocí kontrastní látky je možné získat detailní snímky tepen a identifikovat místo uzávěru nebo stenózy (zúžení).
- Případná revaskularizace: pokud je nalezeno místo s uzávěrem, může lékař okamžitě provést revaskularizaci, což může zahrnovat vkládání stentu (malé trubice) do zúžené části tepny nebo dokonce balonkovou angioplastiku.
- Monitorování a péče: po zákroku je pacient monitorován a poskytována mu intenzivní lékařská péče. Po několika dnech hospitalizace může být pacient entenzivní péčí propuštěn do domácího prostředí s pokyny pro rehabilitaci a následnou péči.
(Pozn. redakce: pracoviště, kde se provádí katetrizace srdce a podobné procedury, se odborně nazývá intervenční kardiologické oddělení nebo katetrizační laboratoř či sál. Katetrizační laboratoře potažmo sály jsou specializovaná pracoviště vybavená technologiemi pro provedení invazivních kardiologických procedur, včetně koronarografie a angioplastiky. Tyto laboratoře jsou klíčové pro diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních onemocnění, včetně zmiňovaného infarktu myokardu.
Samotný zákrok, kdy je katétr zaveden do koronárních tepen a provádí se koronarografie, se odborně nazývá koronarografická angiografie nebo jednoduše koronarografie. Tento zákrok umožňuje lékařům vizualizovat koronární tepny, získat obrazy případných stenóz (zúžení) nebo uzávěrů a provést potřebné léčebné zákroky, jako je angioplastika s vkládáním stentů.)
Celkově se jedná o klíčový diagnostický a léčebný postup pro kardiologii, který umožňuje lékařům důkladně zkoumat stav pacientova srdce a zlepšit kvalitu života pacientů s kardiovaskulárními onemocněními.
Katetrizace srdce je komplexní lékařský zákrok, který může rychle obnovit krevní tok do postižené oblasti srdce a minimalizovat poškození srdce po infarktu myokardu. Lékařský tým včetně kardiologa nebo intervenčního kardiologa, specializovaných zdravotních sester a techniků, je zásadní pro úspěšné provedení této procedury.
Kdy „katetrizace“ nestačí!?
Bypass srdce (kardiální revaskularizace) se často stává nezbytnou alternativou k léčbě pacientů, kteří prodělali akutní infarkt myokardu, když katetrizace (koronarografická angiografie a angioplastika) nestačí. Existuje několik situací a kritérií, která mohou naznačovat potřebu bypassu srdce:
- Vícečetné zúžené nebo uzávěry tepen: pokud má pacient vícečetné zúžené nebo uzávěry koronárních tepen, které nelze účinně otevřít nebo rozšířit angioplastikou a vložením stentů, bypass srdce může být nezbytným řešením pro obnovení krevního toku do postižených oblastí srdce.
- Velké poškození levého hlavního koronárního kmenu: pokud je levý hlavní koronární kmen vážně postižen, může být toto velké a důležité cévní zásobování srdce obtížné obnovit pomocí angioplastiky a stentu. Bypassový zákrok může být v takových případech nezbytný.
- Nemocné tepny mimo dosah angioplastiky: pokud jsou postižené tepny umístěny příliš daleko od místa, kam by bylo možné dosáhnout pomocí katétru během angioplastiky, bypass srdce může být nezbytným prostředkem.
- Diabetes a komplexní onemocnění koronárních tepen: pacienti s diabetem nebo těmi, kteří mají velmi komplexní a rozsáhlé onemocnění koronárních tepen, mohou vyžadovat bypass srdce, protože tato procedura umožňuje lékařům obnovit krevní tok do více postižených oblastí srdce.
Všechny tyto faktory a rozhodnutí jsou posuzovány individuálně na základě stavu a potřeb pacienta.
Lékaři se snaží vybrat nejvhodnější léčebný postup, který zajišťuje optimální obnovení krevního toku do srdce a minimalizuje rizika. Bypass srdce je chirurgický zákrok, při němž se vytvoří nové obcházející cévy (bypassy) česky řečeno přemostění kolem uzávěrů nebo zúžení koronárních tepen, aby se obnovil přívod kyslíku a živin do srdce.
Psychické aspekty
Infarkt myokardu může mít také významný dopad na psychické zdraví pacientů. Stres a úzkost jsou běžnými reakcemi na tento traumatický zážitek. Proto je důležité mít k dispozici psychologickou podporu a věnovat pozornost duševnímu zdraví pacientů. Mnohdy přátelé a rodina hrají hlavní roli v plném zotavení pacienta po tomto prodělaném onemocnění.
Přestože život po infarktu myokardu může být „náročný,“ mnoho lidí nachází nový smysl života. Mnozí pacienti začnou více dbát o své zdraví; například kuřáci přestanou kouřit, jiní začnou jíst zdravě či sportovat a obecně vzato žít aktivněji, což může vést, a mnoha případech i vede k vyšší kvalitě života.
Infarkt jako zdvižený prst!
Slyšíme ukázkový případ toho, jak může současná medicína pomoci. Spoustu věcí ale může ovlivnit jen sám pacient.
„Pokud je pacient rozumný, spolupracující a dodržuje rozumné zásady životosprávy, přestane kouřit, hlídá si cholesterol, krevní tlak, rozumně se stravuje, pohybuje se, tak je to to maximum, co pro sebe může udělat,“ vysvětlili pro irozhlas.cz vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie v pražském IKEM Michael Želízko, který v tuzemsku před více než 30 lety sám angioplastiky zaváděl.
„Tím, že infarkt někdy není velký, je takový zdvižený prst nad pacientem. V řadě případů je to zlomový moment, kdy si pacient uvědomí, že musí sám se sebou něco udělat,“ dodává.
Prevence a naděje
Důležitou částí této problematiky je také prevence. Sledování a kontrola rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a diabetes, může snížit pravděpodobnost dalšího infarktu. Důraz na prevenci a včasnou léčbu může snížit zátěž tohoto onemocnění na zdravotnický systém, a především na samotné pacienty.
Infarkt myokardu (IM): co potřebujete vědět o diagnóze, léčbě a prevenci
Vědecký výzkum a zlepšující se lékařská technologie dávají pacientům, kteří prodělali infarkt myokardu, naději na lepší budoucnost. Jejich příběhy odolnosti a obnoveného života jsou inspirací pro nás všechny.
Infarkt myokardu může být krutým zážitkem, ale s dostatečnou podporou, rychlou a efektivní léčbou a rehabilitací mohou pacienti najít svou cestu zpět ke šťastnému a zdravému a plnohodnotnému životu. Nezapomeňme na důležitost prevence a podpory pacientů v jejich cestě k uzdravení.
