Cukrovka, zdánlivě nenápadná nemoc, která však může mít závažné následky, dnes ohrožuje zdraví více než desetiny české populace.
Toto chronické onemocnění s sebou nese řadu výzev pro pacienty i jejich lékaře. Úspěšná léčba totiž vyžaduje nejen vhodnou medikaci, ale také ochotu ke změně životního stylu a úzkou spolupráci obou stran. Co diabetiky nejvíce trápí a jak mohou překonat překážky v léčbě? Tématu se dnes věnovala Markéta Kolanová z aifp.cz, která o tom informovala náš zdravotnický magazín.
Pocit „v podstatě zdraví“
Jedním ze zásadních problémů diabetiků 2. typu je, že si nepřipouští vážnost svého onemocnění. Absence výrazných příznaků, jako je bolest či horečka, může vést k falešnému pocitu zdraví.
Podle průzkumu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a agentury Ipsos téměř 66 % pacientů považuje svůj život za spokojený. „Diabetes podle průzkumu pacienty významněji neomezuje v jejich běžném životě a z odpovědí pacientů rovněž vyplývá, že vnímají vliv diabetu na vedení spokojeného života jako poměrně nízký. Spokojený život udávají 2/3 respondentů, 13 procent pacientů dokonce uvádí, že onemocnění nemá na jejich spokojenost žádný vliv,“ říká Jana Bryknarová ze společnosti Ipsos.
Tento přístup však může být nebezpečný. Zvýšená hladina cukru v krvi často zůstává neviditelným rizikem, které postupně poškozuje cévy, nervy, oči i ledviny. „Pocit nemoci u diabetu často chybí. To však neznamená, že nemoc nezpůsobuje závažné komplikace,“ potvrzuje přední český diabetolog profesor Martin Prázný, předseda výboru České diabetologické společnosti.
Nedostatek informací
Z průzkumu též vyplynulo, že mnozí pacienti mají jen omezené znalosti o svém onemocnění. Například o parametru glykovaného hemoglobinu (HbA1c), který ukazuje dlouhodobou hladinu krevního cukru, ví jen třetina diabetiků.
Přitom je to právě zvýšená hladina cukru v krvi, která vede k častému výskytu komplikací, jako jsou srdečně cévní onemocnění (infarkt, cévní mozková příhoda), postižení nervů a ztráta citlivosti zejména dolních končetin, postižení očí nebo ledvin.
Obava z upřímnosti
Dalším problémem je nedostatečná otevřenost pacientů při návštěvě lékaře. Pouze jeden ze tří pacientů přizná veškerá svá pochybení v léčbě. Strach z odsouzení či obava z komplikací může vést k utajování chyb, jako je vynechání léků nebo porušení diety.
Tento fakt potvrzuje i pan profesor Prázný a navrhuje: „Domnívám se, že jediným způsobem, jak zlepšit upřímnost pacientů k lékaři, je obecně zlepšená úroveň komunikace mezi lékařem a pacientem a navození vzájemné důvěry. Lékař by měl respektovat osobnost pacienta a jeho preference, ale zároveň hledat nejlepší cesty, jak mu pomoci. Skloubit obojí dohromady někdy opravdu není jednoduché.”
Zvládání chyb
Podle průzkumu průměrný pacient s diabetem 2. typu udělá osm chyb měsíčně – od zapomenutí léků až po porušení diety. Ačkoli chybování je lidské, může mít dlouhodobě závažné následky.
Prof. Prázdný radí brát chyby jako příležitost k poučení: „ Někdy je těžké hovořit o chybě, pokud se jedná o drobné nedodržení doporučené životosprávy nebo přesného časování léků. Pokud jsou však chyby zásadnější a časté, například vynechání léčby, hrubé nedodržování diety, pak mohou být i následky v dlouhodobém horizontu závažné. Může například dojít k rozvoji diabetických komplikací. Na chyby je ale možné hledět i pozitivně, mohou představovat cestu k poučení a porozumění.“
Motivace jako motor úspěchu
Co pacientům pomáhá dodržovat léčbu? Průzkum odhalil, že jednoznačně největší motivací je obava z komplikací a touha zůstat aktivní pro rodinu a životní radosti. Zlepšení možností léčby a naděje na zjednodušení režimu mohou být dalším impulzem.
Dobrá zpráva na závěr
Moderní léčba diabetu dnes umožňuje pacientům žít plnohodnotný život bez výrazných omezení. Základem úspěchu je ale pravidelná komunikace s lékařem, otevřenost a aktivní přístup k vlastnímu zdraví. „Je důležité nezanedbávat pravidelné lékařské kontroly, diskutovat s diabetology o zlepšení léčby a žádat je o vyšetření, na která máte nárok ze zdravotního pojištění, např. dlouhého cukru nebo očního pozadí. Dobře kompenzovaný a léčený diabetik má totiž lepší léčebné výsledky,“ vysvětluje závěrem David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
