Smrtící a rychle se rozvíjející. Takový může být Hantavirový plicní syndrom, který si vyžádá okamžitou lékařskou pomoc.
„Hantaviry jsou rod RNA virů patřících do čeledi Bunyaviridae. Způsobují onemocnění o různém stupni závažnosti, někdy také smrtelná. Většinou jsou jimi postiženy ledviny nebo dýchací systém,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„V Evropě a Asii způsobují hantaviry hemoragickou horečku, která se projevuje horečkou, trombocytopenií s krvácením a selháním ledvin. Podle typu tohoto viru je úmrtnost 0,5-10 %. V Americe se vyskytují různé typy hantavirů způsobující hantavirový plicní syndrom (HPS), jehož úmrtnost je až 50 %. Přenašeči hantavirů jsou drobní hlodavci, u kterých nákaza probíhá zcela bezpříznakově, a kteří hantaviry vylučují trusem a močí. Člověk může být nakažen vdechnutím prachu nebo aerosolu kontaminovaného výkaly těchto hlodavců. Přenos viru z člověka na člověka nebyl zaznamenán. Inkubační doba je přibližně něco kolem dvou týdnů,“ doplňuje medicínský portál.
Hantavirový plicní syndrom, jenž způsobuje infekce hantaviry, které se na člověka mohou přenést inhalací viru obsaženého ve výkalech, moči nebo slinách infikovaných hlodavců, nejčastěji myší nebo potkanů.
Příčiny a symptomy
Infekce začíná nevinně – únava, horečka, svalové bolesti, které jsou často doprovázeny bolestmi hlavy, závratěmi, chills nebo naopak pocitem velké únavy. Symptomy se však rychle zhoršují a mohou přejít v těžké respirační potíže jako je kašel a dušnost, což může vést k akutnímu respiračnímu distres syndromu (ARDS), který je život ohrožující.
Diagnóza a léčba
Pro potvrzení diagnózy HPS je třeba provést specifické laboratorní testy, které zahrnují serologii nebo PCR testy zaměřené na detekci hantavirů. Vzhledem k tomu, že neexistuje specifická antivirová léčba, soustředí se terapie především na podpůrné léčebné metody a intenzivní péči, včetně dýchací podpory a případné dialýzy.
„Diagnóza hantavirové nákazy se nejčastěji provádí vyhledáváním protilátek proti hantavirům metodou Elisa. Pokud je výsledek pozitivní, tak se vzorek ještě dovyšetří metodou Imunoblot, kterým se rozlišují protilátky proti různým typům hantavirů. Pro vyšetření protilátek se používá srážlivá krev. Časné a správné stanovení diagnózy hantavirové infekce je důležité kvůli adekvátnímu terapeutickému přístupu u těchto vážných infekcí. Průběh onemocnění je možné kladně ovlivnit podáním antivirotika ribavirinu,“ vysvětluje portál symptomy.cz.
Kdy navštívit lékaře?
Pokud se osoba nachází v oblasti, kde jsou hlodavci běžní, a začne vykazovat symptomy podobné chřipce, zejména pokud dojde k náhlému zhoršení dýchacích funkcí, je zásadní vyhledat lékařskou pomoc. Infekcí se primárně zabývají infektologové nebo pneumologové.
„Příznaky a příznaky hantavirového plicního syndromu se mohou náhle zhoršit a mohou se rychle stát život ohrožujícími. Pokud máte příznaky podobné chřipce, které se postupně zhoršují během několika dní, navštivte svého poskytovatele zdravotní péče. Pokud máte potíže s dýcháním, vyhledejte okamžitou lékařskou péči,“ uvádí zdravotnický odborný portál mayoclinic.org.
Možné zdravotní komplikace
Hantavirový plicní syndrom může vést k extrémním zdravotním komplikacím, včetně trvalého poškození plic, srdečních arytmii a v některých případech i ke smrti. Přežití často závisí na rychlosti diagnózy a zahájení léčby.
Rizikové faktory
Podle odborného zdravotnického webu mayoclinic.org, ve Spojených státech amerických je hantavirový plicní syndrom nejčastější ve venkovských oblastech Západu. Jakékoli vystavení prostředí hlodavců však může zvýšit riziko onemocnění.
Běžná místa vystavení hnízdům hlodavců, moči a trusu zahrnují:
- Hospodářské budovy
- Málo používané budovy, jako jsou skladovací haly
- Karavany nebo sezónní chatky
- Kempy nebo turistické přístřešky
- Půdy nebo sklepy
- Staveniště
Mezi činnosti, které mohou zvýšit riziko expozice hantaviru, patří:
- Otevírání a čištění dlouho nepoužívaných budov
- Čištění hnízd hlodavců nebo trusu bez příslušných opatření
- Práce na poli, které zvyšuje expozici hlodavcům, jako je stavebnictví, inženýrské práce, hubení škůdců a zemědělství
Český medicínský pohled
Čeští lékaři zdůrazňují význam prevence, zejména v oblastech s vysokým výskytem hlodavců. Doporučuje se udržovat čistotu bydlení, pravidelně kontrolovat a uzavírat možné vstupy pro hlodavce a také se vyvarovat kontaktu s místy, kde by mohli hlodavci přebývat. Včasná lékařská intervence a informovanost o možných rizicích jsou klíčové pro efektivní zvládání tohoto zákeřného onemocnění.
Výskyt Hantavirového plicního syndromu v České republice je sice relativně nízký, ale zvýšená opatrnost je vždy na místě, zvláště v regionech s vyšší populací hlodavců. Přestože je onemocnění vzácné, jeho potenciální dopady na zdraví mohou být devastující.
Z historie onemocnění
Hantavirový plicní syndrom (HPS) je relativně nově rozpoznané onemocnění, které poprvé upoutalo pozornost ve velkém rozsahu v roce 1993 během náhlého a neobvyklého výskytu respiračních onemocnění ve Spojených státech, konkrétně v oblasti Four Corners, kde se stýkají státy Nové Mexiko, Arizona, Colorado a Utah. Přestože jde o relativně nově identifikované onemocnění, samotné hantaviry, které HPS způsobují, mají dlouhou historii.
Objevení onemocnění
První známý případ, který lze retrospektivně přiřadit k HPS, byl zaznamenán v roce 1959, avšak pravá identifikace hantavirů jako příčiny závažných respiračních onemocnění přišla až mnoho let poté. V roce 1993, po vypuknutí nemoci v oblasti Four Corners, která si vyžádala mnoho životů, intenzivně se zapojily americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a další výzkumné instituce, aby onemocnění lépe pochopily a identifikovaly jeho původce.
Diagnostika
Výzkumný tým pod vedením Dr. Bruce Tempest z Indian Health Service identifikoval specifické vzorce onemocnění a jeho spojení s mladými dospělými žijícími ve venkovských oblastech. Brzy po tom, další studie a laboratorní testy odhalily, že příčinou onemocnění jsou hantaviry, konkrétně Sin Nombre virus, který se šíří přes exkrementy infikovaných hlodavců. Byly využity moderní molekulární techniky, jako je polymerázová řetězová reakce (PCR), které umožnily rychlou a přesnou diagnostiku virových RNA.
Historické léčebné metody
Historicky, před objevením a rozpoznáním HPS jako samostatného onemocnění, neexistovaly specifické léčebné metody zaměřené přímo na hantaviry. Léčba se soustředila na symptomatické řešení problémů – podpora dýchání, hydratace a udržení krevního tlaku. Po identifikaci hantavirů se zaměření léčby nezměnilo výrazně, protože stále chybí specifická antivirová léčba. V dnešní době se léčba HPS zaměřuje na intenzivní podpůrnou péči a případné využití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) při zvlášť těžkých formách onemocnění.
Vývoj pochopení a léčby
Postupem času a s pokroky ve virologii a infektologii se podařilo lépe pochopit mechanizmy, kterými hantaviry napadají lidský organismus a způsobují onemocnění. Tato znalost pomohla vylepšit preventivní opatření a strategie sledování výskytu hlodavců, které jsou hlavním zdrojem nákazy. Prevence zůstává klíčovou součástí snah o omezení šíření HPS, zvláště v oblastech s vysokou přítomností infikovaných hlodavců.
Ačkoliv se od objevení HPS učinil značný pokrok v diagnostice a symptomatické léčbě, stále zbývá mnoho výzev v oblasti vývoje specifických antivirálních terapií a vakcín.
