Kousnutí krysou může vyvolat vážné onemocnění známé jako horečka z krysího kousnutí. Co o něm potřebujete vědět?
„Horečka z krysího kousnutí neboli Haverhillská horečka či sodoku (lat. haverhillia multiformis) je celosvětově rozšířené infekční onemocnění. Případy tohoto onemocnění byly pozorovány i u nás. Haverhillská horečka může mít velice komplikovaný průběh. Jednou z neohroženějších skupin jsou jedinci, kteří žijí ve špatných hygienických podmínkách. Jedná se především o lidi bez domova, jež používají krysí teritoria k nouzovému noclehu. Úmrtnost bez léčby může být 10 – 20 %,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
Toto onemocnění je způsobeno bakterií Spirillum minus, která se vyskytuje převážně v slinách nakažených hlodavců. I přes svou relativní vzácnost v západních zemích, představuje vážné riziko zejména v některých asijských či afrických regionech. Nevyhýbá se ani České republice.
Příčiny a přenos
Horečka z krysího kousnutí se nejčastěji manifestuje po přímém kousnutí krysou, která je nositelem patogenních bakterií. Kromě krys jsou schopni přenášet nákazu i jiní hlodavci, včetně myší. Bakterie se do těla dostávají přes ránu způsobenou kousnutím nebo škrábancem, kde se začnou rychle množit a šířit.
Symptomatologie
Inkubační doba onemocnění může trvat od několika dnů do měsíce, což ztěžuje jeho rychlou diagnostiku. Typickými příznaky jsou vysoká horečka, bolest hlavy, zduření mízních uzlin a často i výrazná bolest v místě kousnutí. V některých případech se mohou objevit vyrážky nebo ulcerace. Bez včasné lékařské intervence může dojít k vážným komplikacím, jako je infekce krve nebo trvalé poškození tkání.
Léčba a prevence
Léčba horečky z krysího kousnutí obvykle zahrnuje podávání antibiotik, často v kombinaci s dalšími podpůrnými opatřeními, jako je odpočinek a hydratace. Vzhledem k potenciální závažnosti onemocnění je klíčové, aby byl pacient při prvních známkách nemoci převezen do nemocnice. Preventivní opatření zahrnují ochranu před hlodavci, zejména v oblastech, kde je výskyt nákazy známý.
„Jestliže je Haverhillská horečka diagnostikována včas, pak je léčba celkem jednoduchá. Lékař naordinuje nemocnému antibiotika (nejčastěji penicilinového typu) a na snížení horečky antipyretika,“ uvedl k léčbě krátce portál symptomy.cz.
Kdy navštívit lékaře
Jakýkoliv případ kousnutí krysou by měl být okamžitě konzultován s lékařem, ideálně s infektologem. Zvláště důležité je to v případě, pokud je kousnutí doprovázeno jakýmikoliv z výše uvedených symptomů.
„Diagnostika dle anamnézy a symptomů. Léčba antibiotiky (penicilin). K možným komplikacím nemoci patří: myokarditida (zánět srdečního svalu), endokarditida (zánět osrdečníku), hepatitidy (zánět jater), splenomegalie (zvětšení sleziny), meningitida (zánět mozkových blan). Úmrtnost se pohybuje mezi 5-10 %,“ uvádí k diagnostice a léčbě, v krátké citaci zdravotnický web priznaky-projevy.cz.
Možné komplikace
Nejzávažnějšími komplikacemi onemocnění jsou sepsa a meningitida, které mohou nastat, pokud není infekce včas identifikována a léčena. Tyto stavy mohou vést k trvalým následkům nebo dokonce smrti.
Český pohled na problematiku
Podle českých lékařů a odborníků je důležité mít povědomí o rizicích spojených s krysami a jinými hlodavci, zejména v méně urbanizovaných oblastech nebo místech s vysokým výskytem těchto zvířat. Informovanost a preventivní opatření jsou klíčové k zamezení šíření této potenciálně smrtelné nemoci.
Z historie
Horečka z krysího kousnutí, známá také jako sodoku, je infekční onemocnění, které se přenáší z hlodavců, především krys, na člověka. Toto onemocnění je způsobeno bakterií Spirillum minus a vyznačuje se symptomaty jako jsou horečka, vyrážka a zduření mízních uzlin.
Objev nemoci
Historie tohoto onemocnění sahá do doby před moderní medicínou, avšak první dokumentované případy a vědecký popis nemoci pochází až z konce 19. století. Horečka z krysího kousnutí byla poprvé popsaná v lékařské literatuře v Japonsku, kde byla rozpoznána lékařem sahantem Tamiji Kawamurem v roce 1915. Kawamura identifikoval specifického původce nemoci a popsal její klinický průběh.
Léčba v dávné historii
V dávné historii neexistovala specifická léčba pro mnoho bakteriálních infekcí, včetně horečky z krysího kousnutí. Lidé, kteří byli kousnuti krysami a následně onemocněli, často podstupovali pouze symptomatickou léčbu, jako bylo udržování čistoty rány a používání přírodních antiseptik a bylinných přípravků pro zmírnění zánětu a bolesti. Antibiotika, která by účinně léčila infekci způsobenou bakterií Spirillum minus, byla k dispozici až po objevu penicilinu v roce 1928 Alexanderem Flemingem.
Diagnostika a poznávání nemoci
První diagnostika horečky z krysího kousnutí byla založena na klinickém pozorování a později potvrzena mikroskopickým nálezením patogenu v tkáňových vzorcích. V raných stádiích studia tohoto onemocnění bylo náročné rozlišit horečku z krysího kousnutí od jiných podobných infekcí, jako je leptospiróza, která může mít podobné symptomy a je také spojena s hlodavci.
Díky pokrokům v mikrobiologii a infekčním lékařství dnes lékaři a vědci lépe rozumí tomuto onemocnění a mají k dispozici efektivnější diagnostické metody a léčebné protokoly. Moderní antibiotická terapie umožnila účinnou léčbu horečky z krysího kousnutí, čímž výrazně snížila její morbidity a mortalitu.
Závěrem by bylo dobré zmínit, že samotná horečka z krysího kousnutí představuje závažné zdravotní riziko, které vyžaduje okamžitou pozornost a adekvátní léčbu. V případě podezření na nákazu je nezbytné co nejdříve vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
